Bezpečná lokalita – zahraniční zkušenosti

Problémy spojené s vloupáním do objektů se řeší nejen v ČR, ale zabývá se jí již několik let např. Rada Evropské unie. Ta založila v roce 2001 Evropskou síť prevence kriminality (EUCPN). Hlavní snahou je předejít trestné činnosti v zemích EU a podporovat aktivity na místní a národní úrovni. I v Belgii, kde vloupání do objektů patří k nejčastěji páchaným typům trestné činnosti, jdou cestou prevence.

Preventivní program Bezpečná lokalita si získal během tří minulých let své příznivce a odbyl si i dětské nemoci. V současné době projevují zvýšený zájem o program jednotliví občané – vlastníci bytů, rodinných domků a dalších objektů, bytová družstva, představitelé měst a obcí, ale i zabezpečovací firmy a pojišťovny. Všichni jmenovaní se zajímají o zkušenosti, které se ukazují jako životaschopné a které mohou přispět k vytváření bezpečných a zdravých obcí a měst v České republice.


Nejprve, jak to dělají jinde v Evropě, například v Belgii?
V Belgii patří vloupání do objektů k pěti nejčastěji páchaným typům trestné činnosti. Bylo třeba něco radikálně udělat. Prevence vloupání do objektů se stala proto jednou z priorit vlády. I zde představuje vloupání pro oběť katastrofu, kterou nelze chápat pouze ve finanční rovině. Pro oběti vloupání je velmi těžké překonat zejména počáteční šok.
I když většina společnosti považuje riziko vloupání za vysoké, nelze označit základní bezpečnostní systémy, které zde občané využívají, za postačující. Téměř polovina občanů neučinila proti možnému vloupání žádné opatření. Vhodný zabezpečovací systém začínají občané shánět až na „nátlak“ policie nebo pojišťoven. A tak mohla být rizika výrazně snížena i po zavedení relativně jednoduchých opatření.
Zdejší ministerstvo vnitra prostřednictvím svého Stálého sekretariátu pro politiku prevence, zřídilo již v roce 1995 v rámci prevence vloupání „Systém komunálních náhrad“.
Základní myšlenkou systému je snaha zlepšit ochranu obytných objektů. Bylo nutné zvýšit zainteresovanost občanů na ochraně jejich obydlí, což bylo proveditelné za předpokladu přijetí určitých opatření na úrovni finanční a motivační. Obyvatelé vybraných obcí mohou, díky tomuto systému, získat zpět část svých prostředků, které použili na zvýšení bezpečnosti svých obydlí. Výběr je prováděn na základě objektivních kritérií. Dvě třetiny výše náhrady nese ministerstvo vnitra a zbývající třetinu pak samotná obec. Zohledněni jsou všichni obyvatelé obcí, které zavedly systém náhrad, avšak přednost mají určité cílové skupiny:
• Starší občané.
• Občané s nízkým příjmem.
• Občané, kteří se již stali oběťmi vloupání.
Bezpečnostní opatření zde šíří poradci pro technickou prevenci. Poradci absolvují speciální školení a jsou k dispozici každému, kdo chce zvýšit bezpečnost svého obydlí.
Ministerstvo vnitra zde zavedlo systém certifikace uzamykacích systémů. Tento způsob kontroly dokladuje kvalitu techniky, ale i reference prodejců. Konečný spotřebitel najde vždy na výrobcích belgické úřední označení. To je tvořeno logem, které obsahuje tři znaky: I, B a 3. Znak I – značí vniknutí, B – Belgie a číslice 3 značí tři minuty rezistence vůči pokusům o vloupání.
Stálý sekretariát pro politiku prevence vydává brožury, které poskytují občanům cenné informace pro zlepšení ochrany obydlí. Publikace jsou zdrojem informací i pro architekty a pracovníky pojišťoven. Se systémem komunálních náhrad úzce souvisejí mediální kampaně, které občany nabádají k dodržování zásad bezpečného chování, radí jim, co dělat pro zabezpečení objektů, jakou techniku použít, jaké firmy a pojišťovny vyhledat apod.


Co Evropská unie?
Rozhodnutím Rady Evropské unie byla v květnu 2001 založena Evropská síť prevence kriminality (EUCPN). Jejím cílem je přispět k předcházení trestné činnosti v zemích EU a podporovat aktivity na místní a národní úrovni. EUCPN stanovila následující témata nejvyšší důležitosti:
• Kriminalita mladistvých.
• Městská kriminalita (loupežná přepadení, vykrádání a krádeže aut, pouliční kriminalita včetně graffiti a vandalismus, dále i takové trestné činy, které se dotýkají občanů členských států tím, že přímo ovlivňují kvalitu života v dané lokalitě).
• Drogově zaměřené trestné činy.
• Horizontální východiska (partnerství v předcházení kriminality, spolupráce veřejného a soukromého sektoru).
V demokratické společnosti není policie sama schopna garantovat individuální bezpečí všech a všeho majetku. V Belgii je prevence kriminality úkolem celé společnosti. Probíhá zde úzká spolupráce soukromých a státních institucí. Policie má moc, ale ne monopol na bezpečnost.