Knihovna města Hradce Králové

V březnu letošního roku začala Knihovna města Hradce Králové psát novou kapitolu v historii své existence. Otevřela pro veřejnost mnoho let očekávanou novou budovu, ve které se soustředily pod jednou střechou hlavní půjčovny i specializovaná pracoviště. Nová knihovna se nachází v části revitalizovaného objektu bývalé továrny Vertex.

Knihovna města Hradce Králové je zřízena statutárním městem Hradec Králové. Byla založena roku 1894 jako městská knihovna. Nová ústřední budova nyní nabízí 5 500 m² plochy pro čtenáře i pracovníky knihovny. Návštěvníci zde najdou 210 000 svazků ve volném výběru, specializované hudební oddělení, referenční centrum a Informační středisko Europe Direct, nové dětské oddělení s programem pro malé i větší čtenáře, zvukovou knihovnu pro nevidomé a slabozraké. Pro doplňkové služby a akce slouží víceúčelový sál/galerie s kapacitou cca 160 míst a dva menší přednáškové sálky pro 20–30 posluchačů. Nechybí ani literární kavárna, terasa se zahradou a letní čítárnou a další výstavní prostory ve foyer v prvním patře. Knihovna nabízí skutečně bohatou nabídku různých typů programů – výstavy, přednášky, semináře, workshopy, koncerty, hry, soutěže a exkurze pro různé cílové skupiny, proto si právem zaslouží svůj název – Centrum celoživotního vzdělávání.

Renomovaný architekt

Hledání nových prostor pro knihovnu nebylo snadné. Až v roce 2003 město Hradec Králové za necelých třicet milionů korun zakoupilo průmyslový objekt továrny Vertex ve Wonkově ulici. Namísto toho, aby po získání budovy následovaly obligátní a zdlouhavé dohady o tom, komu by se měly svěřit plány rekonstrukce, rozhodlo se město oslovit přímo architekta Davida Vávru. Jeho volba nebyla výstřelem naslepo, neboť Vávra se již mnoho let systematicky zabývá industriální architekturou konce 19. a začátku 20. století; mj. jako spoluscenárista a průvodce dokumentárního televizního cyklu Šumná města.

A s jakou vizí proměny továrny na knihovnu architekt předstoupil? Nepustil se do žádných radikálních úprav a v maximální možné míře respektoval původní charakter stavby. „Technicky řešené detaily skeletové konstrukce mají harmonickou eleganci, takže není nutno je zakrývat, ale naopak vytvářejí poetický racionální rámec jak skladům a zázemí knihovny, tak především všem veřejným prostorám,” uvádí se ve zprávě k Vávrově architektonické studii. „Téměř veškeré nové členění jsou buď transparentní skleněné příčky nebo regály a polopříčky, takže by neměl být oslaben jedinečný akord železobetonového skeletu.”

Popis objektu

Budova nové knihovny je monolitická železobetonová konstrukce z počátku 20. století (arch. Bruno Bauer, 1908). Architektonická koncepce železobetonové konstrukční prvky nezakrývá, naopak přiznává původní průmyslový charakter budovy.

Prostory budovy jsou řešeny souměrně podél centrální osy. Tvoří ji vstupní hala v přízemí a hala v prvním patře, ze kterých jsou přístupné všechny veřejné části knihovny. Jednotlivá podlaží propojují odlehčená kruhová schodiště a výtahy.

Nejdůležitější část přízemí (stejně jako 1. patro) tvoří prostorná chodba se dvěma půlkruhovými schodišti a s kruhovou zvedací plošinou v proskleném válci a proskleným zadním schodištěm s výtahem. Centrálně v chodbě je umístěn informační pult, kde lze také vracet knihy.

Z hlavní chodby je možno hned za hlavním vstupem vejít do kavárny na jedné straně a výstavního prostoru, který současně plní funkci většího sálu, na straně druhé. Z foyer je též po levé straně přímý vstup do zvukové knihovny pro nevidomé a slabozraké. Do centrální chodby jsou také orientovány toalety a šatny. V zadní části chodby u únikových východů jsou na jedné straně dveře vedoucí k administrativní části knihovny, obsahující kancelář ředitele se zasedací místností a kanceláře dalších provozů. Na protilehlé straně vedou dveře do kancelářského zázemí pro nákup a zpracování knihovních fondů, balírny knih a knihařské a provozní dílny.

Z chodby je také možno přímo vstoupit do skladů, které se nacházejí uvnitř dispozice. Sklady jsou propojeny manipulačními výtahy s jednotlivými půjčovnami v patře (s hudebním oddělením a oddělením pro dospělé).

V prvním patře je stejně jako v přízemí centrální chodba (foyer), ze které je na jedné straně vstup do oddělení pro dospělé, které je propojeno s referenčním centrem, na straně druhé do hudební části a do dětského oddělení. Mezi výše zmíněnými odděleními je na obou polovinách knihovny umístěn menší prosklený přednáškový sálek.

Nabídková plocha regálů výpůjčních oddělení je rozšířena o vestavěné mezipatro, které je propojené s jednotlivými odděleními kruhovým schodištěm. Mezi regály jsou studijní čtecí stoly i pracoviště s přístupem na internet. Ke klidnému a pohodlnému čtení slouží boxy, které vytvářejí vlnovku, přičemž vždy jedno místo je orientováno k regálům a druhé k oknům. Toto sezení je opatřeno v části hudební zabudovanými poslechy. Každé místo má k dispozici sklopnou pracovní desku. Některá komorní zákoutí knihovny jsou opatřena pohodlným sedacím nábytkem.

Projekt Revitalizace objektu továrny Vertex na Centrum celoživotního vzdělávání byl zařazen do Integrovaného plánu rozvoje města Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města”, aktivita 2.1.1. Revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb. Projekt byl spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center. Smlouva o poskytnutí dotace byla uzavřena počátkem října roku 2010.

Celkové výdaje dosáhly téměř 197 milionů Kč (z toho způsobilé výdaje cca 159 milionů Kč). Dotace z Evropské unie činila téměř 135,5 milionů Kč (85 % z celkových způsobilých výdajů projektu). Zbytek, tj. cca 61,5 milionů Kč, byl hrazen z rozpočtu města.

Rekonstrukci Vertexu provedla na základě výsledků výběrového řízení firma STAKO s.r.o. Mezi další dodavatele a subdodavatele patřily např. tyto firmy: výrobce skleněných panelů a skleněných bezpečnostních dveří – Alufront, subdodávka: vnitřní automatické dveře – EMOS alumatic; vnitřní dveře – dodavatel Stavby HK (subdodavatel Sapeli, a.s.), vnější automatické dveře – VDT plus s.r.o. Výrobcem oken byla dále společnost Kobla, spol. s r.o., podlahy zajišťovala STAKO HK, přírodní lino Veneto (dodavatel: Tarkett), výtahy v budově knihovny nesou značky KONE, a.s. a TRIPLEX CZ s.r.o., vzduchotechniku zajišťovala firma KASTT, spol. s r.o.

V únoru 2011 začaly demoliční práce. Projekt byl stavebně ukončen 16. 3. 2012, kolaudační souhlas k užívání budovy byl vydán 25. 5. 2012.

Literatura a zdroje

[1] Tichý, Zdeněk A.: V Hradci Králové promění továrnu na knihovnu. Knihovna [online], 2006, roč. 17, č. 1, s. 40-44, ISSN 1801-3252.

[2] Tiskové materiály Knihovny města Hradce Králové, www.knihovnahk.cz.