Německé geodetické dny INTERGEO 2008 v Brémách

Letošní Německé geodetické dny se konaly v německých Brémách, místě od České republiky značně vzdáleném. Proto pořadatelé – Spolek zeměměřičů Brno – připravil ve spolupráci s cestovní kanceláří cestu na výstavu obohacenou o poznání několika dalších míst v oblasti kolem místa výstavy.

Cesta z České republiky směřovala přes Děčín a Hřensko do Saského Švýcarska a přes Bad Schandau do malého půvabného městečka Hohnstein se stejnojmenným hradem (obr. 1).

V okolí je řada míst s vyhlídkami na pískovcové skály včetně pohledu do údolí na řeku Labe tekoucí pod nimi, a proto jsme se po prohlídce města vydali na jednu z nich. Poté cesta pokračovala do blízkosti Výmaru s ubytováním v jednom z hotelů řetězce Etap.

Druhý den bylo dopoledne věnováno prohlídce Výmaru, proslaveného na přelomu 18. a 19. století jako kulturní centrum díky pobytům J. W. Goetheho a F. Schillera a návštěvám dalších významných osobností jako byl L. v. Beethoven, J. S. Bach a další. Město na své slavné občany pamatuje řadou pamětních desek, muzeí i pomníků (obr. 2). Výmar je však velmi půvabné město samo o sobě, s krásnou radnicí, zámkem, řadou dochovaných měšťanských domů a pod. Na jenom z domů (obr. 3) je umístěna pamětní deska připomínající poslední pobyt L. Cranacha st. K příjemnému dojmu přispívalo dosud příjemné počasí, které se však brzy změnilo.

Cestou z Výmaru do Hannoveru, který byl dalším cílem naší cesty, autobus projížděl bývalým hraničním pásmem mezi NDR a NSR a bylo vidět, jaké i dopravní problémy vyvolal oddělený vývoj obou částí země a jak obtížně se dopravní spojení navazuje.

Prohlídka Hannoveru začala u informačního střediska u nádraží, kde nás vybavili mapami města. Odtud však za-čínal okruh po památkách vyznačený silnou červenou čarou vedenou po chodnících, takže používat mapy ani nebylo nutné. Okruh vedl kolem budovy opery k nedokončenému kostelu sv. Jiljí, který je jako památník zničujícího bombardování Hannoveru ve 2. světové válce ponechán nedokončený, k monumentální budově Nové radnice z let 1901–13 (obr. 4).

Tato radnice zůstala neuvěřitelnou náhodou při bombardování, kterému podlehly téměř všechny budovy města, zcela nedotčena. Rozsah zničení města ukazuje jeden ze čtyř modelů umístěných v hale této radnice, které představují město v 17. stol., v r. 1939, 1945 a současný stav. Prohlídka města dále pokračovala kolem řeky Leine a zbytků městského opevnění do starého města, kde kromě staré radnice a městského kostela upoutávaly zejména zrekonstruované hrázděné domy (obr. 5).

Následující den byl věnován hlavnímu cíli cesty, výstavě INTERGEO 2008 Brémy. Prohlídka výstavy, jejíž náplní se zabývají jiné odborně zaměřené referáty, byla časově náročná a na prohlídku města nezbylo příliš času. Výhodou bylo, že výstaviště v Brémách je umístěné blízko středu města dostupného pěšky, takže jsme rychlou chůzí došli do města a zvládli si prohlédnout jeho historické jádro, zejména nádhernou starou radnici (obr. 6), kostel sv. Petra s dochovanou románskou kryptou a ještě rychle projít část města zvanou Schnoor s dochovanými či spíše po válce zrekonstruovanými starými městskými domy a nahlédnout do ulice Bötcherstrasse plné muzeí a galerií.

Další den jsme z blízkosti Brém přejeli do Hamburku. Město je opět krásně zrekonstruované, v jeho středu jsou obnovené staré domy a podél kanálů, kterými řeka Alster ústí do Labe, jsou krásné staré domy z červených cihel, které v minulosti sloužily jako sklady překládaného zboží (obr. 7).

Těmto účelům slouží stále, zejména jako sklady kávy, čaje a koberců. Z hlavního přístavu na Labi jsme viděli jen malou část při ústí řeky Alster do Labe, ale i tak bylo možné si učinit představu o velikosti přístavu, který byl i domovským přístavem pro československé lodě. Město samo působí velmi moderně, i když má rovněž staré kostely, radnici i hrázděné domy, ale kromě nich je plné zajímavé architektury. Na první pohled zaujal tzv. Chile Haus v podobě lodního kýlu (obr. 8). Po prohlídce Hamburku jsme přejeli do dalšího hotelu Etap v blízkosti Berlína.

Poslední den cesty byl věnován prohlídce alespoň některých zajímavých částí Berlína. Asi to nebyl záměr, ale den, kdy jsme do Berlína přijeli, 3. říjen, byl německý státní svátek vyhlášený na paměť opětovného sjednocení Německa v roce 1990. Zpočátku to byla výhoda, na ulicích bylo málo aut i málo lidí, ale v průběhu dne lidí přibývalo a před vstupy do míst, která lákala k návštěvě, jako nová kupole přestavěného Říšského sněmu (Reichstag) či televizní věž nebo některá muzea, se tvořily dlouhé fronty.

Při prohlídce Berlína jsme prošli od nové budovy Berlínské filharmonie na Postupimské náměstí (Potsdamer Platz). Toto místo, před druhou světovou válkou snad nejživější místo Berlína, kde bylo vybudováno nejstarší berlínské nádraží, centrum podzemní dráhy i obchodní a zábavní střediska, bylo po útrapách druhé světové války a poté po rozdělení Berlína ponecháno stranou a teprve po sjednocení Berlína znovu začalo ožívat.

Dnes se opět stává středem obchodu a zábavy a ukázkou moderní architektury. Kolem roku 2000 zde vzniklo nové Sony centrum v podobě jakéhosi částečně zastřešeného městského prostoru (obr. 9) a v jeho sousedství nové nádraží, stanice podzemní dráhy a další obchodní a administrativní budovy.

Cestou k Brandenburské bráně jsme prošli kolem zbytků berlínské zdi (obr. 10) a symbolického Památníku holokaustu v podobě náměstí plného betonových kvádrů, které tvoří jakýsi ohromný symbolický hřbitov. Slavná Brandenburská brána je v rekonstrukci, takže byla vidět jen zčásti, ale proti ní byly umístěny panely s fotografiemi těch, kteří při snaze o přechod do Západního Berlína zahynuli. Nový Říšský sněm obklopený množstvím nových moderních vládních budov byl v plné kráse a nabízel možnost výstupu do nové kupole a nahlédnutí shora do zasedací síně, ale fronta zájemců byla příliš velká a náš čas omezený.

Po proslavené třídě Unter den Linden jsme došli ke známým budovám Humboldtovy univerzity, divadla a za mostem přes Sprévu na ostrov zvaný Muzejní s Berlínskou katedrálou v popředí. Cestou k televiznímu vysílači na Alexander Platz, který byl známou dominantou města v dobách NDR a který je dnes na úpatí obklopen moderní přístavbou, pozornost upoutával prostor, který byl zastavěný výškovými paneláky, které se dnes bourají (obr. 11). Nic snad nemůže změny města lépe charakterizovat.

Zbývající odpolední čas jsme využili podle svých zájmů, někdo si vyjel na televizní věž, jiní zašli do zoologické zahrady či do některé z galerií či muzeí, prohlédli si nové nádraží nebo stanice podzemní dráhy, ale bylo stále obtížnější prodírat se davy lidí na ulicích. Zejména okolí Brandenburské brány, kde bylo centrum zábavního programu, bylo téměř neprostupné.

Přesto, že Berlín nabízel mnoho dalších zajímavých možností, náš výlet končil a my se v nočních hodinách vrátili do ČR s pocity uspokojení ze zajímavého a bohatě naplněného zájezdu.