Pozor na levná plastová okna z ciziny
Se vstupem České republiky na jednotný evropský trh se otevřel prostor i pro výrobky neoznačené značkou CE, vyrobené v členských zemí EU, které svými vlastnostmi nostmi nesplňují požadavky českých technických předpisů konkretizovaných v českých určených normách, popřípadě ve stavebních technických osvědčeních vydávaných na vybrané stavební výrobky Autorizovanými osobami podle zákona č. 22/1997 Sb. - dříve státními zkušebnami. Jedním z těchto výrobků jsou okna nabízená českými distributory, vyrobená mimo území České republiky.
V této spojitosti se v poslední době nejvíce hovoří o nezvykle levných oknech vyráběných v Polské republice, která bezprostředně po rozšíření EU zaplavila severní oblasti naší republiky. To vyvolalo souhlas i rozčarování kupupujících a navodilo řadu otázek, zejména o způsobu prokazatelného doložení jakosti výrobků původem v zemích EU, zde uvedených na trh a následně nabízených v České republice bez povinnosti doložení prohlášení o shodě.
Plastová jednoduchá okna, zasklená izolačním dvojsklem v různých velikostech a členění, např. vyrobená ve skladebných rozměrech odpovídajících rozměrům používaných v panelových budovách, lze zakoupit v některých lokalitách velmi levně v supermarketu, na tržnici nebo prostřednictvím samostatných distributorů. Prodej usnadňuje skutečnost, že prodejce okna vyrobeného v členských státech EU a zde uvedeného na trh, nemusí s výrobkem předkládat prohlášení o shodě podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. stanovující technické požadavky na stavební výrobky. Distribuci dále zjednodušuje skutečnost, že výměna oken v budovách se děje obvykle pouze na ohlášení, tedy stavebník může zabudovat okna bez stavebního povolení a tedy následné kolaudace. Toto je pro řadu stavebníků, zejména majitelů bytových jednotek v objektech panelové výstavby, velmi lákavé. Úspora finančních prostředků za zpracování jednoduché projektové dokumentace, popř. zpracování technické specifikace na okna odpovídající jejich použití v bytových domech, či čas strávený na úřadě, jsou všechno peníze. Když se všechny „úspory“ sečtou, může se zdát, že výhody takových nákupů předčí všechna rizika, která si kupující mnohdy z neznalosti věci ani nepřipouští.
Podle Lubomíra Keima, ředitele Výzkumného ústavu pozemních staveb - Certifikační společnosti, Autorizované osoby 227, nejsou však rizika mnohdy malá. Díky legitimním postupům distribuce stavebních výrobků původem v zemích EU, může být do stavby zabudován stavební výrobek, který svými vlastnostmi neodpovídá technickým požadavkům podle platných technických předpisů a ČSN. Toto riziko je u stavebních úprav, prováděných na ohlášení, značně vysoké. Vzhledem k tomu, že na takovéto výrobky nemusí být vystaveno výrobcem v EU prohlášení o shodě podle uvedeného nařízení vlády, nebyly vlastnosti výrobků v předepsaném rozsahu ověřeny autorizovanou osobou, a nebyl tudíž na tento výrobek autorizovanou osobou vystaven patřičný doklad, protokol o posouzení shody nebo certifikát. Výrobek neprošel nezávislým ověřením vlastností, na který je český stavebník zvyklý u českých výrobců.
Tuzemští výrobci plastových oken, s prokazatelnou kvalitou a technickými parametry ověřenými v procesu certifikace a pravidelných dohledů a kontrol prováděných autorizovanými osobami, se obávají, že za výrazně nižšími cenami výrobků distribuovaných v České republice se skrývají okna s vlastnostmi neodpovídajícími pro jejich zabudování do bytových staveb, tedy s vlastnostmi neodpovídajícími např. požadavkům podle ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Svá tvrzení dokládají výsledky měření vybraných oken distribuovaných z Polska, která si nechali provést u tuzemských nezávislých zkušebních laboratoří. Výsledky ukazují mnohdy na malou tuhost okenních křídel, malou pevnost rohových svarů křídel apod. Jestliže technické předpisy umožňují zabudovat okna od zahraničních výrobců bez prohlášení o shodě, vydávané na základě povinného posouzení splnění technických požadavků na výrobky autorizovanou osobou, může usvědčit distributora z prodeje nekvalitního okna už jen zákazník. Aby byl úspěšný, jak zdůrazňuje Lubomír Keim, musí být odborně poměrně na vysoké úrovni, se znalostí klasifikačního systému užitných a bezpečnostních parametrů okna vyjádřených třídami a úrovněmi, a znalý požadavků na ochrany budovy proti hluku a její tepelné ochrany.
Nestačí jen počet komor
Současný trh s plastovými okny je podle Lubomíra Keima do velké míry ve znamení počtu komor v okenním rámu a křídlech. Pod vlivem propagačních článků některých výrobců plastových systémů vítězí u většiny stavebníků představa, že čím více komor, tím lepší okno. Zcela je opomíjena skutečnost, že výsledné tepelně technické a akustické vlastnosti okna jsou dány vyváženými vlastnostmi jednotlivých komponent, tedy zejména plastových profilů, zasklení, kování, technického řešení spáry okenního křídla a rámu, a také způsobem osazení zasklení v okenním křídle. V poslední době jsou některými výrobci nabízeny plastové profily vyrobené z recyklovaného PVC, které mohou též ponížit zejména úroveň mechanických vlastností okna jako celku.
Použití takového zasklení může ve výsledku zcela znehodnotit investici do mnohakomorového profilového systému, aniž by si toho investor, alespoň zpočátku, vůbec všiml.
Možností, kdy nesolidní distributor může ušetřit na úkor spotřebitele, ukolébaného špičkovou značkou profilů, je hned několik:
- vnitřní povrch skla izolačního dvojskla postrádá selektivní kovovou vrstvu,
- není aplikovaná výplň meziskelní dutiny inertním plynem (argon), nebo je v množství nižším jak deklarovaném, tedy obvykle 98 %, (obsahem nižším než 80 % ztrácí plyn izolační vlastnosti),
- je použit distanční rámeček s vysokou tepelnou vodivostí neodpovídající deklarované hodnotě součinitele prostupu tepla zasklení.
V zásadě platí, že kvalitní mnohakomorový okenní profil má smysl jen v kombinaci s vhodným kvalitním zasklením. Čeští renomovaní výrobci plastových oken, kteří jsou vystaveni poměrně tvrdé hospodářské soutěži, nabízejí zákazníkovi výrobky s prohlášením o shodě podloženým většinou certifikátem výrobku vystaveným autorizovanou osobou, postupem podle § 5 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., vytvořili v České republice takové tržní prostředí, kdy zákazník dostal za dohodnuté peníze pouze výrobky s velmi dobrými, přesně definovanými a zejména ověřenými vlastnostmi. Průlom do tohoto tržního prostředí s nastavenými dodavatelsko odběratelskými vztahy znamenal až vstup do EU, kdy se náhle do distribuce uvolnily levné výrobky s původem mimo Českou republiku, s nedoloženými vlastnostmi, kdy není účinný nástroj kontroly nad těmito výrobky. Není možné kontrolovat, zda-li neohrožují veřejný zájem, tedy bezpečnost zdraví a ochranu osob a majetku. V horším případě nelze dokonce vyloučit ani to, že distributor umísťuje na český trh více či méně vědomě výrobky se sníženou jakostí, nebo. předpokládá, že jeho vlastnosti nebude nikdo ověřovat, či požadovat jejich doložení postupy podle země původu.
Značku dělají výrobci oken
Pokud si někdo na periferní tržnici zakoupí sportovní obuv se symbolem zavedené značky, a po krátké době nošení se boty rozpadnou, ztrácí několik stovek. Investor, například bytové družstvo, které ve stejném stylu provede koupi nových oken, může částečně či zcela zmařit sedmiciferné částky. Český stavitel, který si v minulosti postupně navykl zajímat se ve větší míře o cenu než kvalitu a odpovídající parametry stavebních výrobků s vědomím, že odpovídající technickou úroveň stavebních výrobků uváděných na český trh mu garantuje prohlášení o shodě a fungující systém státního zkušebnictví provádějící zákon č. 22/1997 Sb., se po vstupu do EU náhle ocitl v jiné situaci, která v něčem připomíná tržnici. Může získat levné stavební výrobky, např. okna, ale pokud jsou vyrobena v zemích EU mimo Českou republiku, málokdo mu řekne, jakou kvalitu výrobků vlastně nakupuje, neví jaké doklady vyžadovat, podle země původu výrobku, které by mu doložily, že se jedná o bezpečný výrobek s ověřenými vlastnostmi. Velkou míru jistoty však českému stavebníkovi, domácímu investorovi, stále skýtají renomovaní čeští výrobci, kteří musejí i po vstupu do EU dodržovat závazné české technické předpisy (tato skutečnost je někdy považována za tzv. pozitivní diskriminaci).
Výzva pro stavebníky, investory
Vyžadujte od prodejců doklady o ověřených vlastnostech výrobků vystavených v zemi původu. Každá země EU má vlastní systém ochrany svých zájmů spojených s ochranou zdraví a bezpečnosti osob a majetku před nebezpečnými stavebními výrobky neoznačovanými CE, vlastní systém dozoru nad „svým“ trhem apod. V České republice je takovým systémem systém státního zkušebnictví zakotvený v zákoně č.22/1997 Sb., v Polsku je sytém jiný, údajně přísnější než v České republice.
I zahraniční výrobci mohou využít náš národní systém, a nechat si u svých výrobků posoudit shodu s českými technickými předpisy. Dále je tu možnost předložení protokolů o zkouškách, provedených akreditovanými laboratořemi. Takovéto služby nabízejí Autorizované osoby, např. Autorizovaná osoba 227, Výzkumného ústavu pozemních staveb - Certifikační společnosti, které dlouhodobě provádějí ověřování a certifikaci oken i dveří pro řadu renomovaných výrobců v ČR i v zahraničí.
Doporučuje se využívat uvedeného nástroje, protože je tím stavebník zároveň ubezpečen, že splňuje požadavky § 47 Stavebního zákona.
1) Lektoroval Ing. Lubomír Keim, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pozemních staveb - Certifikační společnosti, Autorizované osoby 227.
