Rehabilitace a dostavba pivovaru v Dalešicích

Před rehabilitací, která byla zahájena postupně již počátkem třetího tisíciletí byl areál pivovaru v devastovaném stavu. Výroba byla ukončena v r. 1977 a na počátku devadesátých let bylo zahájeno jeho bourání.

Cílem celé projekční i stavební aktivity, která je zde prezentována a která byla prováděna na řadu etap, bylo zachránit podstatu industriální památky s řadou vývojových fází – od barokního pivovaru přes industriál konce devatenáctého století až po filmovou kulisu filmu Postřižiny z roku 1980. Právě mnohavrstevnatost a zároveň hodnota každé z vrstev zde dochovaných nás přiměla k šetrnému řešení svěřených úkolů a maximálnímu respektu ke geniu loci. Koncepčním rozhodnutím architekta byla atomizace zásahů do celé struktury a doplňování architektury v každém detailu. Větší celek hotelu s kapacitou 50 lůžek proto byl roznesen areálem do tří celků, každý architektonicky odlišně pojatý dle kontextu. Kromě zachování všech typů atmosféry byla nosným projevem čitelnost většiny nových vrstev. Podstatou je tedy pečlivá rehabilitace památky po stránce designu i techniky a k ní přidání vrstvy další – vyjadřující dnešní pojetí a potřeby architektury. Nové vrstvy ani nový architektonický názor zde nemají přednostní právo, přesto jsou zřetelně rozpoznatelné. Svébytné postavení má novostavba ubytovny pro pracovníky na bednárenském dvoře. Architektura se zde snaží i o sociální sdělení a vědomě se hlásí k sounáležitosti pracovníků a podniku.

Fotogalerie