Samonivelační potěry ANHYMENT® a cementové lité pěny PORIMENT®

Lité samonivelační potěry pod značkou ANHYMENT® a cementové lité pěny PORIMENT®– to jsou další z výrobků od společnosti Českomoravský beton, a.s., které v tomto článku představíme.

Českomoravský beton, a.s., člen HeidelbergCement Group, spolu se svými dceřinými společnostmi působí již řadu let na trhu stavebních hmot v celé ČR. Jak už z názvu společnosti vyplývá, je její hlavní činností výroba transportbetonu všech druhů a tříd. V souladu s vývojovými trendy je společnost Českomoravský beton i předním výrobcem i v oblasti výroby moderních značkových produktů, jako jsou lité samonivelační potěry a cementové lité pěny.

Lité samonivelační potěry

Lité samonivelační potěry pod značkou ANHYMENT^® jsou novou generací podlahových hmot určených především pro vnitřní užití v novostavbách, ale i při rekonstrukcích. Vyrábějí se ve speciálním zařízení v Praze u dceřiné společnosti TBG Pražské malty a na unikátních mobilních technologických zařízeních, které umožňují vyrábět tyto potěry téměř po celé ČR. Tento materiál je vhodný pro bytovou výstavbu, kancelářské objekty, objekty občanské vybavenosti a podobně.

Jedná se o směsi na bázi síranu vápenatého (CaSO₄) se samonivelačním účinkem, které umožňují srovnání podlahových konstrukcí s tolerancí 2 mm na 2 m lati. Splňují požadavky normy ČSN 74 4505 Podlahy, společná ustanovení. ANHYMENT^® vytváří dokonale rovnou plochu pod finální nášlapnou vrstvu. Odpadá tím dodatečné vyrovnávání a stěrkování podlahy.

Hlavními výhodami tohoto materiálu jsou rychlá a bezproblémová ukládka, minimální objemové změny a kvalitní výsledné povrchy. Díky svým vlastnostem je ANHYMENT^® ideálním řešením pro rea lizace podlahy s podlahovým topením. Pro bytové koupelny, kuchyně apod. je materiál použitelný za předpokladu ochránění povrchu některým typem izolace.

Další změnou a výhodou oproti cementovým potěrům je, že se potěry na bázi síranu vápenatého nesmí vyztužovat sítěmi. Dosahuje totiž pevností 20(30) MPa v tlaku a 4(5) MPa v tahu za ohybu. Tyto hodnoty jsou hlavní normové ukazatele a testují se po 28mi dnech od výroby potěru na sadě trámečků (160×40×40 mm), dle ČSN 134454-2. Také vyztužení není třeba vzhledem k výrazně nižšímu smrštění materiálu (asi 0,01 mm/m), ale hlavně je přímo nežádoucí z hlediska vznikající chemické reakce mezi ocelí a síranem vápenatým (CaSO₄). ANHYMENT^® se vyznačuje téměř stabilním prostorovým chováním, což umožňuje omezené provádění dilatací.

Skladba podlahy bez výztuží

Nejčastěji se podlaha skládá z pružné mezivrstvy, z vrstvy potěrového materiálu ANHYMENT^® a z nášlapné vrstvy. Mocnost vrstvy potěru závisí na stlačitelnosti pružné mezivrstvy a její tloušťce, na plošném zatížení a na pevnostní třídě materiálu.

Obecně platí, že potěr na bázi síranu vápenatého na pružné mezivrstvě by měl mít tloušťku alespoň 35 mm, a použijeme-li místo pružné mezivrstvy pouze oddělovací vrstvu (např. voskovaný papír), měla by být tloušťka alespoň 30 mm. Použitím potěrů na bázi síranu vápenatého místo cementových potěrů se tedy dá ušetřit 30 až 40 mm silná vrstva materiálu. Konkrétní minimální tloušťky potěru pro jednotlivé případy použití lze najít v technických listech výrobce materiálů nebo pomocí aplikace „Kalkulátor minimální tloušťky Anhymentu” na produktovém webu.

ANHYMENT^® – technologický postup

Transportní lité potěry se na místo stavby dopravují autodomíchávači a čerpají se šnekovými čerpadly. Množství čerpané směsi lze plynule a velmi jemně regulovat, což usnadňuje ukládku. Díky vysoké tekutosti směsi se s potěrem dobře pracuje a za směnu je možno položit až 1000 m² potěru. S pomocí čerpadla je možné přepravovat potěr až do vzdálenosti 200 m nebo do výšky až 100 m.

Před ukládkou potěru na bázi síranu vápenatého je třeba kvalitně položit separační vrstvu na podklad, včetně vytažení na stěny a obložit veškeré svislé konstrukce pružnou dilatační vrstvou (nejčastěji PE pás tl. 5–10 mm). Separační vrstva je nutná kvůli zabránění úniku vlhkosti z potěru do konstrukce. Jako separační vrstvy se většinou využívá voskovaného papíru tloušťky 0,15 mm. Nivelace do konečné podoby se provádí vlněním pomocí speciálních duralových hrazd. Vlnění směsi musí probíhat ve dvou na sebe kolmých směrech. Výška potěru se stanovuje pomocí laseru nebo hadicovou vodováhou v kombinaci s nivelačními trojnožkami.

Po nalití směsi se místnosti musí v prvních 24 hodinách zabezpečit proti průvanu a jakékoliv cirkulaci vzduchu a dále proti teplotám nižším než 5 °C. Při vyšších teplotách prostředí se doporučuje ochránit místnost před pronikáním přímého slunečního záření (např. tmavými fóliemi). Po 48 hodinách od ukládky je zapotřebí začít s větráním místností a urychlit tím vysychání. Další vrstva podlahy se smí pokládat až po dostatečném vysušení potěru. Pro většinu finálních vrstev je dostatečné vysušení na 0,5 % (měřeno CM přístrojem).

Cementové lité pěny

Další moderní směsí je cementová litá pěna PORIMENT^® – lehký silikátový materiál používaný jako vyrovnávací vrstva (např. na klenby), tepelná izolace (ploché střechy, místnosti nad nevytápěnými prostory), spádová vrstva na plochých střechách nebo jako náhrada pěnového polystyrénu. Materiál je vhodný všude, kde je třeba vyplnit hluché místo konstrukce bez nadměrného přitížení. Všeobecně platí, že se snižující se objemovou hmotností, se snižuje i pevnost cementové pěny. Pevnost běžně používaných pěn se pohybuje v rozmezí 0,5–4 MPa, a nejsou proto vhodné na nosné konstrukce. Součinitel tepelné vodivosti se zvyšuje se zvyšující se objemovou hmotností. Do nejlehčích typů pěn se používá jako plnivo recyklovaný drcený polystyrén nebo polystyrénové perly, čímž se dále snižuje součinitel tepelné vodivosti. Při použití na plochých střechách nebo v jiných otevřených prostorech je nutné zabránit rozplavení pěny (např. deštěm). Díky stálosti a pružnosti materiálu není nutné provádět dilatační spáry.

Jak z názvu vyplývá, pojivem v tomto materiálu je cement. Jedná se o směs cementového mléka se speciálními příměsmi, odlehčená vzduchovými dutinkami. Jako plnivo se používají drobná kameniva frakcí 0-2 a 0-4. U některých typů je použito jako plnivo kuličkový nebo drcený polystyrén, čímž je dosaženo velmi dobrých tepelněizolačních parametrů. Nejrozšířenějším způsobem výroby jsou kompletní výroba na betonárně nebo výroba ve speciálním zařízení Aeronicer II^® na stavbě z dovezeného cementového mléka (patent HeidelbergCement Group, využívaný v ČR společností Českomoravský beton a.s.). V Praze jsou cementové lité pěny pod označením PORIMENT^® vyráběny ve specializované maltárně dceřiné společnosti TBG Pražské malty na Rohanském ostrově – jediném zařízení svého druhu v České republice. V případě kompletní výroby na betonárně či maltárně jsou míchány pouze pěny bez polystyrenu, kvůli možnosti znečištění ostatních výrobků polystyrénem. V případě výroby na stavbě se cementové mléko přivezené autodomíchávačem z maltárny dávkuje do speciálního zařízení Aeronicer II^®, které mléko napění, nadávkuje polystyrén a přečerpá na místo ukládky na stavbě. Při výrobě materiálu na stavbě se šetří dopravní náklady, jeden autodomíchávač dokáže přivézt materiál až na 26 m³ hotové cementové pěny.

PORIMENT^® – technologický postup

Lité cementové pěny vyráběné na betonárně či maltárně se ukládají stejným typem dieselového čerpadla jako např. potěry na bázi síranu vápenatého. Pěny vyráběné na stavbě se čerpají přímo výrobním zařízením. Pokud ukládku nekomplikuje členitost prostoru, lze uložit až 250 m² za hodinu. Z praxe však vyplývá, že lze za den nalít i více než 1.000 m² pěny s polystyrenem a to až v tloušťce 8 cm! Při ukládce musí teplota prostředí dosahovat alespoň 5 °C, protože při nižších teplotách se hydratace značně zpomaluje a při záporných teplotách se zastavuje úplně.

Za normálních okolností se dají provádět spády povrchu do 2 %, v některých zvláštních případech až do 3 %. Novinka na trhu, PORIMENT^® PS však umožňuje provádět spády povrchu až do 8 %. Při lití vrstvy vyšší než 15 cm je nutno počítat s poklesem nalité vrstvy do 2 % výšky. Pěna nevyžaduje vibraci, stačí jen srovnání latí, tyčí nebo houpacím rádlem (jako u potěrů na bázi síranu vápenatého).

Cementové pěny jsou pochozí za 2–3 dny s tím, že se předpokládá jen nezbytné zatížení spojené s pokládkou dalších vrstev. Na vrstvu cementové pěny je vždy nutné položit vrstvu roznášející zatížení např. ANHYMENT^®. Nevhodné je přímé bodové zatížení cementových pěn (např. štafle).

Tepelná izolace

Kromě vyrovnávání podkladu je cementových pěn využíváno pro tepelně izolační vrstvy, na plochých střechách nebo v místnostech nad nevytápěnými prostorami. Součinitel tepelné vodivosti závisí na konkrétním typu cementové pěny a její objemové hmotnosti. Závěrem stojí za upozornění, že při realzaci pokládky ANHYMENTU a PORIMENTU není na stavbě potřeba přívod vody ani zdroj elektrické energie.

Akustické posouzení

Pro usnadnění projektování cementových litých pěn PORIMENT^® a litých samonivelačních potěrů ANHYMENT^® nechala společnost TBG Pražské malty na toto téma zpracovat akustickou studii v ateliéru stavební fyziky, a to pro pět nejčastěji používaných souvrství, výše uvedené tři typy pružných vložek a pro čtyři typy stropů. Ve výsledku se tedy jedná o 60 nejčastějších kombinací. Tuto studii si lze vyžádat na info@cmbeton.cz.

Více informací a možnosti využití speciálních produktů ČMB naleznete na www.lite-smesi.cz