V zemi, kde se domy neobkládají polystyrenem
Stovky malých, cihlami obložených domečků, které se táhnou do dáli kam až oko dohlédne. Kolem upravené živé ploty a udržované zahrádky. To jsou ostrovy dánského království.
Venkovní omítky, na které jsme zvyklí z Česka se v Dánsku požívají zřídka. Rodinné domy i bytové domy mají fasádu z keramických cihel, ta je občas opatřená nátěrem. Cihlové fasády mají i paneláky. Na první pohled nepoznáte, jak jsou cihlové domy staré. Pohledové cihly nestárnou, dům ze 30. let 20. století vypadá na pohled stejně, jako čerstvá novostavba. Odolnou keramickou fasádu si vyžádalo drsné klima ostrovů bičovaných větry, kde se může změnit počasí i třikrát během jednoho dne. Fasáda z cihel tento požadavek splňuje perfektně. Cihly jsou nejčastěji v nejoblíbenější červené barvě, ale setkáte se i se žlutými, šedými nebo vínovými.
Do polystyrenu nebalit!
perlík projekce
Martin a Jiří Perlíkovi projektují společně novostavby a rekonstrukce rodinných domů, bytů a provozoven. Společně připravili více než 150 projektů od přístavby rodinného domu po bytový dům. Jejich cílem je navrhovat funkční, energeticky a ekologicky přívětivé projekty s ohledem na co největší úsporu peněz a času pro zákazníka.
Další zajímavé informace, včetně článků, jsou k nalezení na Stavařském blogu autora.
Nikde tu neuvidíte staré domy obložené dodatečně polystyrenem. Není to třeba. Všechny domy mají totiž cihlovou fasádu předsazenou před nosnou zeď. Uprostřed stěny tak vznikne mezera tloušťky přibližně 15 cm. Zevnitř i zvenčí je jedna řada cihel. Dánská cihla je menší než česká, je o pětinu kratší a užší, i dánská zeď je tedy užší než česká, je silná jen 37 cm. Pro doizolování domu stačí mezeru vyplnit nafoukáním sypané izolace z minerální vlny. Je to velmi rychlý způsob doizolování, který zabere jeden nebo dva práce dny.
V českých zemích se používal podobný systém, takzvané „komůrkové zdivo“ kolem 2. světové války. Komůrky byly uprostřed zdí tloušťky 45 cm. Mezera ve zdi ale nebyla průběžná, občas ji přerušily spojovací cihly, které tvořily právě zmíněné komůrky. Zeď koupelen a komor se stavěla tenčí, silná jen 30 cm a bez komůrek. Proto se takový dům nedá souvisle zaizolovat, jako je to možné v Dánsku.
U nových dánských domů se mezera vyplňuje už při stavbě minerální vatou tloušťky alespoň 20 cm a zevnitř je nosná zeď z pórobetonu a z venčí následují pohledové cihly.
Rodinné vilky, bungalovy a řadovky
V Dánsku se setkáte nejčastěji se třemi typy rodinných domků, je to bungalov, řadový domek a rodinná vilka. Když jdete ulicí s bungalovy máte pocit, že se procházíte kempem s chatičkami. Přízemní nepodsklepené bungalovy stojí totiž většinou velmi blízko těsně vedle sebe. Řadové domky jsou přízemní s obytným podkrovím, občas jsou byty i ve dvou patrech nad sebou a nemají garáž. Důstojně působí velké samostatné rodinné vilky. V těch se bydlí v přízemí a podkroví, ve sklepě je garáž a dílna. Domky mají velmi malé pozemky, samotný dům často zabírá až polovinu zahrady.
Domy jsou obklopeny živými ploty do výšky člověka, na klasický drátěný plot, vrata nebo branku tu narazíte jen zřídka. Živý plot je dokonale neprostupný a zajišťuje soukromí při pohledu z venčí a to i v zimě, kdy nemá listí.
Občas vás v ulici běžných domů překvapí stavba s mohutnou slaměnou střechou. Ve městě jich potkáte jen několik, ale na venkově jsou slaměné nebo rákosové střechy u starších stavení docela obvyklé. Jako střešní krytina se podobně jako v Česku používají nejčastěji keramické střešní tašky, následuje plech a eternit. Střechy rodinných domků jsou sedlové a občas pultové, na plochou střechu tu nenarazíte.
Rodinné domy staví v Dánsku družstva
Bungalovy a řadové domky se staví najednou po celých čtvrtích domů, které jsou jeden jako druhý a trochu připomínají české developerské projekty. Tady je ale staví nezisková sdružení podobná českým bytovým družstvům.
Družstva vznikla po druhé světové válce, kdy byl nedostatek bytů. S podporou státu měla zajistit levné bydlení státním úředníkům, postupně se ale otevřela všem. Nyní v nich bydlí v Dánsku přes půl milionu lidí.
Čtvrť rodinných domků má v centru společnou prádelnu s výkonnými pračkami a velkými sušičkami. Rodinné domy pak samy o sobě pračky nemají. Je to velmi praktické, ušetří se místo v domě a velké pračky perou daleko rychleji. Podobný systém praní funguje nejen ve družstevních domcích, ale i v nájemních bytových domech, kde je prádelna společná pro víc velkých domů.
Další články z mého pera si můžete přečíst na Stavařském blogu. Na blogu se zabývám hlavně technickými tématy, jako je postup k získání stavebního povolení nebo rekonstrukce rodinného domu.
Seriál o bydlení v Dánsku
V zemi, kde se domy neobkládají polystyrenem
Dánské byty nejsou pouhé noclehárny
