Prodeje cihlářských výrobků překonaly za rok 2003 rekord a stále rostou

Prodeje cihelných výrobků zaznamenaly za rok 2003 výrazný rekord, když při meziročním růstu o 12 % dosáhly objemu 2 378 444 m³. Z toho na členy Cihlářského svazu Čech a Moravy (CSČM) připadlo 2 228 444 m³, tj. necelých 94 %. Trend ještě výrazněji pokračoval v roce 2004. Cihláři vysokou poptávku řeší pracovním nasazením, omezováním vývozu a zvyšováním kapacit. Přesto se vloni často potýkali s vyprázdněnými sklady.

Na 9. Českém cihlářském kongresu, který se v tradičním podzimním termínu konal 27. října loňského roku na stejně tradičním místě v Čejkovicích na Moravě, to řekl v úvodním příspěvku Jiří Matějka1 , předseda představenstva CSČM. Podle Jiřího Matějky se tento dobrý výsledek odehrával na pozadí příznivého dlouhodobého trendu stavební výroby, který v roce 2003 zaznamenal více než 11 % meziroční nárůst na 309,6 mld. Kč s ještě lepším, až 19 % odhadem meziročního růstu pro rok 2004. V roce 2003 také vzrostl hrubý domácí produkt na 2410 mld. Kč (meziroční růst o 3,1 %) a ze zahraničí (včetně zemí EU) proudily do republiky investice o objemu 72,9 mld. Kč. Celkový podíl cihlářských materiálů na celkovém množství prodaných zdicích materiálů je podle [1] 66,1 %.

Pravidelnou součástí Cihlářských kongresů je přitažlivý přednáškový a diskusní program, který byl tentokrát nabitý velmi zajímavými tématy a významnými přednášejícími. Jeden z hlavních referátů o možnostech získání podpor z fondů Evropské unie přednesl Václav Knorr z ministerstva průmyslu a obchodu. Přepis jeho projevu ze sborníku [1] uvádíme na jiném místě tohoto časopisu v plném znění a po drobných redakčních úpravách.

Nové generace cihlářských výrobků

Pod stejnojmenným názvem připomněl Antonín Horský² ze společnosti Wienerberger genezi výroby cihlářské výroby pro stavebnictví od roku 1994, kdy vstoupila v platnost revidovaná norma ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, která výrazným způsobem změnila pohled na vyžadované tepelné vlastnosti staveb.

Výrobky, které vznikly v tomto čase, se podstatně lišily od svých předchůdců z 80. let a bez nadsázky je lze nazvat výrobky nové generace. Období od roku 1995 až dodnes bylo dobou honby za tepelným odporem. „Z dnešního pohledu nutno říci bohužel, protože se pro co nejlepší tepelné vlastnosti, požadované hlavně investory, opomenuly i další neméně důležité vlastnosti. Například vydání státní normy ČSN 73 0532 s požadavky na ochranu proti hluku prošlo u stavební veřejnosti v podstatě bez povšimnutí,“ uvedl Antonín Horský.

Dalším milníkem pro posuzování cihlářských výrobků pro stavební konstrukce a pro přibližování se evropskému trhu byl zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky včetně Nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky. Od nepovinné jednorázové certifikace se tím přešlo na povinnou certifikaci výrobků s pravidelným ročním dohledem. Zásadní novinkou, která určitě byla ku prospěchu odběratelům i výrobcům, se stala kontrola systému řízení výroby, která má zajišťovat stálou úroveň jakosti výrobků. Pro splnění požadavků certifikačních orgánů, ale také z prestižních důvodů, začali významnější výrobci cihel zavádět řízení jakosti podle ČSN EN ISO 9002, resp. 9001.

Společnost Wienerberger dokázala na požadavky zákazníků, technických norem a také zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, kterým se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách, reagovat včas a s dostatečnou technickou rezervou. Vedle strmě rostoucích požadavků na tepelné vlastnosti zároveň dokázala vyvinout a nabídnout na trhu cihelné materiály s dalšími hodnotnými vlastnostmi, které jsou sice méně ostře sledované institucemi, zato uživatelsky velmi vítané - vedle akustických vlastností to jsou také nové technologické postupy zvyšující přesnost, kvalitu a rychlost zdění. Společnost tak rozhodujícím dílem usměrňovala poptávku investorů a uživatelů po zdicích materiálech a vlastnostech, které odpovídají současné světové úrovni. (V časopise jsme se výrobkům zn. POROTHERM věnovali systematicky, z novějších příspěvků to jsou např. [2], [3], [4], [5] a [6]).

Pohled na hodnocení obvodových stěn se mění

Velké pozornosti se těšil příspěvek Jiřího Šály³ o požadavcích na tepelnou ochranu budov podle normy ČSN 73 0540-2 v dnes platném znění a výhledu těchto požadavků pro budoucnost. Autor uvedl, že další zpřísnění tepelně technických požadavků na obvodové stěny lze očekávat v období 2012 až 2014. Již současně platná norma však nastoupila nový trend v posuzování tepelné ochrany staveb. Přechází se od plošného hodnocení konstrukce k hodnocení detailů (viz definice, měření a hodnocení tzv. tepelných vazeb, tzn. bodových a lineárních prostupů tepla v místech průchodů resp. napojení oken, dveří apod.). Norma zavádí průměrný součinitel prostupu tepla obvodovou konstrukcí, který závisí na vlastnostech a plošném zastoupení použitých konstrukcí (zdivo, okna, dveří apod.) a vazbách mezi nimi. Na průměrný součinitel pak stanoví požadavky, které jsou přísnější pro stavby s větší hodnotou tzv. faktoru tvaru (podíl plochy obvodu a zastavěného objemu, což je obvodová plocha vztažená na 1 m³ obestavěného prostoru). Je tedy přísnější na malé nebo členité stavby. Intenzivně se připravuje zapracování požadavků evropské Směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov (EPBD) do našich právních a správních předpisů do 4. ledna 2006.

Směrnice posuzuje energetickou spotřebu stavby jako celku. S důrazem na konstrukční detaily, které zdůrazňuje tepelná norma, to není v rozporu, nebo. bez dobrého řešení detailů nelze docílit nízké celkové tepelné spotřeby. Podle Jiřího Šály si málokdo zatím uvědomuje, že s tím, jak se snížil únik tepla obvodovými zdmi, změnily se podmínky, se kterými se dříve obvykle počítalo při navrhování, a některá konstrukční řešení přestala vyhovovat. Díky těsným oknům se konkrétně reálná vlhkost přiblížila k vlhkostem návrhovým. Důsledkem je, že kvalitní okna vyžadují zlepšit i další vlastnosti, zejména vlastnosti konstrukce v okolí oken. Při návrhu je tak třeba počítat s neustálenými, tedy i mezními podmínkami. Podstatně menší tepelné ztráty staveb umožňují použití nízkoteplotních otopných systémů (které mívají vyšší účinnost a mohou využívat i obnovitelných zdrojů energie - pozn. red.). Ty však na rozdíl od vysokoteplotních, vysokospádových zdrojů výrazně »prokreslují« vady detailů. Např. v místech tepelných mostů častěji dochází ke znatelnému zavlhání a množení plísní.

Do budoucna lze s jistotou očekávat »obrovský tlak na snižování spotřeby energie«, Jiří Šála dokonce předvídá emisní povolenky i pro domy. S tím souvisí i očekávaný tlak na rekonstrukce, na které by se měli již nyní výrobci připravit.

V horizontu 10 let by měl vejít v platnost institut energetické certifikace budov, což je jakýsi rozšířený dnešní energetický audit. Ten bude započítávat i energetické toky pro chlazení, otop a ohřev vody, osvětlení atd. a zároveň i energetické zisky. Energetická certifikace ovlivní vyhláškové ceny staveb. Zatím ještě hudbou budoucnosti, ale jasným trendem je, že obvodové stěny se budou posuzovat podle přísnějších požadavků pro lehké stěny, uzavřel Jiří Šála.

Návrhové hodnoty veličin

Revidované normy ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov se týkal i příspěvek Lubomíra Keima⁴ a to konkrétně části 3 Návrhové hodnoty veličin. Uvedl, že při revizi normy bylo třeba pracovat s desítkami evropských a mezinárodních norem, které postupně byly vyhlašovány za normy ČSN (ČSN EN, popř. ČSN EN ISO). Právě skutečnost, že některé normy jsou produktem evropské normalizace a jiné jsou normami ISO, nedává často základ stejných principů a přístupů řešení problematiky. Revize částí 2 a 3 naší tepelně technické normy, které se věnují požadavkům na stavební výrobky, konstrukce a budovy a stanovují návrhové hodnoty vlastností stavebních materiálů a výrobků a dalších veličin pro navrhování a hodnocení, měla za cíl zvýšit bezpečnost našich staveb v návaznosti na dlouholetou tradici a vysokou úroveň tohoto oboru v ČR. Lze zaznamenat protichůdné tendence v evropské i mezinárodní normalizaci, kdy vzniká řada norem stanovujících speciální a značně komplikované postupy navrhování a hodnocení konstrukcí a kdy na straně druhé není odpovídající odezva ve stanovení postupů a návrhových veličin pro stavebních výrobky, které by postihly jejich chování v konstrukci. Evropské a mezinárodní normy v sobě konzervují některé původní národní modely tvorby návrhových hodnot, založených na znalosti tepelných vlastností v suchém stavu a definovaných přirážek. Proto na samém začátku řešení byla na návrh řešitelů přijata technickou normalizační komisí zásada, že budou ponechány ty postupy, které se osvědčily a zajišťují ověřitelnou bezpečnost staveb z hlediska tepelné techniky. Uvedený princip byl promítnut též do řešení části 3 normy »Návrhové hodnoty«, která stanoví:

1. Návrhové hodnoty tepelných vlastností stavebních materiálů, výrobků a veličin a jejich určující vlastnosti.
2. Návrhové hodnoty vlhkostních vlastností stavebních materiálů a výrobků.
3. Návrhové hodnoty tepelných a vlhkostních vlastností zdicích prvků a zdiva a jejich určující vlastnosti.
4. Návrhové hodnoty tepelných vlastností výplní otvorů.

Problematika návrhových (ustálených) hodnot tepelně technických a vlhkostních vlastností stavebních materiálů má čtyři zásady, z nichž dvě zkráceně uvedeme:

• Návrhové hodnoty podle revidované normy musejí zajišťovat dostatečnou úroveň ochrany veřejného zájmu v rozsahu dotčených základních požadavků a pro podrobný návrh a ověření.
• Hodnoty veličin stavebních materiálů, výplní otvorů, zdiva a stavebních konstrukcí uvedených v normě musí charakterizovat stavební materiály v klimatických podmínkách České republiky a v těchto podmínkách blíže konkretizovat hodnoty veličin pro konkrétní užití materiálu a zdicích prvků ve stavbě. Musí zohledňovat skutečné tepelně-vlhkostní vlastnosti materiálu a výrobku při určeném užití (zabudování). V uvedeném smyslu např. deklarované hodnoty součinitele tepelné vodivosti (souč. tepelného odporu), které mohou tvořit podklad pro stanovení návrhových hodnot např. postupem podle ČSN EN 10 456, nejsou považovány za návrhové.

Více o této problematice v [7], kde je zároveň popsán postup při stanovení návrhové (ustálené) hodnoty vlhkosti pro nové zdicí keramické tvarovky. Pro objektivizaci návrhové vlhkosti nových keramických zdicích materiálů byl z iniciativy Cihlářského svazu Čech a Moravy proveden výzkum okamžité vlhkosti ve vnějších zděných stěnách různého stáří. Z výsledku byla odvozena nová návrhová hodnota vlhkosti pro nové zdicí keramické tvarovky u_u = 1,0 % hmotn. vlhkosti a uvedena v návrhu normy z 20. 5. 2004 (původní keramické materiály mají a budou mít i po revizi u_u = 1,5 % hmotn. vlhkosti).

Poznamenejme, že s hmotnostní vlhkostí keramického materiálu roste jeho ekvivalentní součinitel tepelné vodivosti.

Obecnou odbornou část uzavřel příspěvek Evy Šnajdrové z ministerstva životního prostředí, který jsme blíže popsali v listopadovém čísle v článku »Na jaře odstartují obchody s CO₂«[8].

Literatura a zdroje:

[1] Sborník přednášek z 9. Českého cihlářského kongresu, CSČM 2004.
[2] Hejhálek, J.: S jednovrstvým zděním se musí i nadále počítat, Stavebnictví a interier č. 10/2002, S jednovrstvým zděním se musí i nadále počítat.
[3] Kábrtová Lidmila: Stavět kvalitně se vyplatí, Stavebnictví a interier č. 9/2002, Stavět kvalitně se vyplatí!
[4] Kábrtová Lidmila: Doplňky systému POROTHERM Si eliminují vznik problému v místech styku steny s výplnemi otvoru, Stavebnictví a interier č. 9/2003, Doplňky systému POROTHERM Si eliminují vznik problémů v místech styku stěny s výplněmi otvorů.
[5] Hejhálek, J.: Wienerberger přichází s cihlovou technologií pro přesné zdění - Novinka na českém trhu - broušené cihly, Stavebnictví a interier č. 10/2003, Broušené cihly: Wienerberger přichází s cihlovou technologií pro přesné zdění.
[6] Neznámý autor: POROTHERM AKU - neprůzvučná cihla s vynikajícími vlastnostmi, Stavebnictví a interier č. 3/2004, POROTHERM AKU - neprůzvučná cihla s vynikajícími vlastnostmi.
[7] Sborník přednášek z 9. Českého cihlářského kongresu, CSČM 2004, str. 59.
[8] Hejhálek, J.: Na jaře odstartují obchody s CO₂, Stavebnictví a interiér č. 10/2004, Na jaře odstartují obchody s emisemi CO2