Holcim a Evropský den minerálů 2009

15. května 2009 uspořádal Holcim Česko, a.s. ve svém písníku Dobříň u Roudnice nad Labem setkání, na němž představil projekt sanace a rekultivace písníku, jehož realizace v odtěžených místech již začala. Písčiny, jak se projekt nazývá, zdůrazňují důležitost biodiverzity,” řekl Jan Kozák, ředitel pro kamenivo, Holcim Česko. Firma se tím připojila k iniciativě Evropský den minerálů 2009.

V rámci Evropského dne minerálů organizují těžaři nerostů a navazující odvětví po celé Evropě různé akce. Cílem je umožnit lidem ze sousedství, studentům, žákům, stejně jako oficiálním představitelům a médiím, aby více poznali důležitost a prospěšnost materiálů z nerostných surovin pro každodenní život a aby přímo viděli, jak se nerosty těží a zpracovávají. Tyto akce, speciálně připravené pro každé konkrétní místo, zároveň prezentují evropský minerální průmysl a jeho příspěvek k trvale udržitelnému rozvoji. V něm se klade důraz na sociální a environmentální hodnoty s ohledem na ochranu biodiversity (rostlinné a živočišné rozmanitosti), a to i na úrovni lokality o velikosti písníku.

Písník Dobříň

Je to jeden ze tří písníků společnosti Holcim Česko, a.s., který se rozkládá mezi obcemi Dobříň, Záluží, Račice a Bechlín – část Předonín, do jejichž katastrů zasahuje. Písník těsně sousedí s veslařským kanálem Račice, přesněji řečeno, obklopuje jeho jihozápadní polovinu, jak je zřejmé z obr. 1. Takovou blízkost veslařského areálu projekt nemohl přehlédnout, zvlášť když se počítá, že při případném pořádání letní olympiády v České republice bude račický areál centrem veslařských soutěží.

Plán sanace a rekultivace písníku

V současnosti zbývá dotěžit zhruba třetinu celkové plochy písníku na východě, s čímž počítá územní plán. Ve dvou zbývajících a již vytěžených třetinách se začal projekt Písčiny už realizovat. Z obr. 3 je zřejmé, že po těžbě písku zůstala dvě jezera, oddělená zčásti lučním nebo lesním porostem, zčásti vklíněným račickým kanálem.

Plán sanace a rekultivace tohoto území počítá, že severní jezero bude od jižní vodní plochy separováno a zůstane jako přírodní. Vytvoří se tu mělčiny, rákosové porosty a nezalesněné břehy vhodné pro pískomilné druhy vegetace živočichů.

Jižní, větší jezero (s větší samočisticí schopností), v jehož východní části se ještě těží, bude sloužit zejména k rekreaci a vodním sportům, i když i zde se počítá, že jeho jižní břeh bude mít přírodní charakter s omezeným přístupem. Hlavně zde však vznikne sportovní a rekreační komplex, jehož částí bude veslařský areál. Počítá se s cyklostezkami v okolí areálu a vznikne i nová přístupová silnice, která odlehčí provoz v obci Račice. Průmyslová část písníku se po jeho vytěžení zruší stane se také součástí sportovního území.

Nový přístup – biodiverzita

Plán rekultivace písníku existoval i dřív, ale počítal jen se zalesněním borovicemi a akáty. Z dnešního pohledu, jak řekl ve svém vystoupení Karel Kubát z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kdy je zájem podporovat biodiverzitu rostlin a živočichů, která tu žila odnepaměti, je lepší nezalesňovat. Karel Kubát připomněl problémy, se kterými se plán potýká (například stálý boj s akáty dovezenými sem z Ameriky v 17. století). Připomněl, že nezpevněné plochy se vyznačují nejvyšší biodiverzitou a že nejvzácnější společenstva se vyskytují právě na navátém písku. Rekultivace tohoto prostoru je vlastně programem rozvoje pískomilných druhů. Ty vyžadují písčitou půdu s nesouvislým travním porostem, jak ukazuje obrazová dokumentace. Jen tak se tu uživila rozmanitá rostlinná společenstva a pak i živočišná.

Asi v tříhodinovém přednáškovém cyklu vystoupili kromě Jana Kozáka a Karla Kubáta také Wiebke Sutter-Blume, koordinátorka koncernu Holcim pro trvale udržitelný rozvoj, Ing. Arch. David Vávra, RNDr. Michal Hamet, zodpovědný projektant rekultivace v Dobříni a další, kteří se projektu účastní. Potom následovala pěší prohlídka západní části jižního jezera, které již nyní slouží obyvatelům okolních obcí jako vodní plocha ke koupání s možností plážování. Z ní je doprovodná fotodokumentace.

Návštěvníci této výjimečné akce se shodli, že se vyplatí hledat vyvážené řešení, které písník vrátí přírodě a zároveň nabídne nové možnosti pro rekreaci a sport. Důležitý je přitom vstřícný přístup těžební společnosti a zájem místních obyvatel, jejich zastupitelstev, spolků, odborného školství ap. Je nepochybné, že v tomto případě to vyšlo!

Přesto patří zvláštní poděkování společnosti Holcim. Jak nám v krátkém rozhovoru řekla řekla koordinátorka Wiebke Sutter-Blume, Holcim dlouhodobě a po celém světě prosazuje a rovněž podporuje velmi vyspělý přístup k tvorbě a ochraně životního prostředí, a to i v odvětví těžby kameniva. Česká republika nyní může z jeho zkušeností čerpat..