Instalace z CPVC včera a dnes

CPVC – chlorovaný polyvinylchlorid – je materiál používaný v instalačních systémech po celém světě. Ve vnitřních instalacích se objevil poprvé v roce 1960 v USA. Na základě jeho testování, které trvalo 8 let, vznikla norma ASTM 2846, kterou bylo používání CPVC schváleno. Připomeňme, že příbuzný materiál PVC se pro tlakové rozvody studené vody používá 70 let. Zmíněná norma upřesnila výrobu trubek a tvarovek a rychlý způsob spojování přilákal příznivce nového systému.

  Jako každý plast, který přichází do styku s pitnou vodou, podléhá kontrole Amerického národního institutu hygieny (NSF) a musí splňovat podmínky norem NSF 61 nebo NSF 14. NSF jako jediná instituce neustále kontroluje výrobce suroviny (CPVC prášku a granulátu) a zároveň proces a kvalitu výroby u producentů trubek a tvarovek. Výsledky jsou publikovány třikrát ročně v seznamech NSF. Stejné kontrole podléhají i lepidla používaná pro spojování systému.
   Nesporná hodnota systému byla potvrzena schválením o použití v jednotlivých státech USA a později i v Evropě. Na tomto místě je vhodné připomenout Kalifornii, velmi bohatý a konzervativní stát USA, který také povolil užívání systému na svém trhu, kde se do té doby zdálo nejvýhodnější používání mědi. Změny norem stanovující nově maximální přípustné hodnoty olova v pitné vodě, způsobené tlakem ekologických organizací, urychlily uvedení CPVC do bytové výstavby. V roce 1990 byly tyto instalace poprvé použity ve stavbách o třiceti poschodích.
   Kromě nadšených hlasů se objevily také hlasy kritické. Nový materiál špatně snášel nízké teploty, při kterých se stával křehký. V této chvíli firma BFGoodrich, přední výrobce suroviny známé pod názvem flowguard, začala pracovat na eliminaci tohoto nedostatku. V roce 1992 se objevila nová generace CPVC pod obchodním názvem FlowGuard^®Gold^TM. Trubky vyrobené z této suroviny se dají zpracovávat úplně stejně při nízkých i vysokých teplotách, odolnost proti úderu měřená metodou »Izoda« se zvýšila třikrát. V průběhu roků se měnily i fyzikální vlastnosti. Vicatova teplota měknutí závislá na obsahu chlóru v polymerní struktuře CPVC přímo ovlivňuje možnost použití systému. Systém flowguard je konstruován pro životnost 50 let při teplotě média 82 ⁰C a tlaku 0,68 MPa! Přitom si stále zachovává přibližně poloviční koeficient teplotní roztažnosti v porovnání s PPR (0,068 mm/m.K). Mezi těmito informacemi je třeba vzpomenout časté námitky o toxické závadnosti CPVC při hoření (CPVC je materiál samozhášivý). Nezávislá měření provedená Univerzitou v Harvardu a Southwest Research Institute ukázala, že vzorky atmosféry z 260 hoření nevykazovaly vyšší hodnotu HCl než 280 ppm, když zdraví nebezpečná koncentrace je normou stanovena na 1100 ppm. Přitom 97 % produktů hoření je CO₂, CO a HCl.
   CPVC se získává z ropy (30 – 37 % výsledného produktu) a běžné kuchyňské soli (63 – 70 %). Z hlediska energetické náročnosti se chová v porovnání s konkurenčními materiály velmi ohleduplně, na 1 kg prášku je potřeba asi 50 MJ energie. Materiál je plně recyklovatelný a výhodou je i nízký součinitel tepelné vodivosti 0,12 W/m.K.
   Technologie spojování CPVC i PVC je velmi jednoduchá, spočívá v pronikání (difúzi) a vzájemném prolínání stěn spojovaných materiálů. Toho je dosaženo tečným napětím mezi trubkou a tvarovkou, tvarovky mají totiž kónická hrdla.
   Nový systém se v roce 1995 dostal i do České republiky. Výrobcem systému dodávaného do ČR je firma NIBCO, která je jednou ze šesti firem vlastnící oprávnění BFGoodrich zpracovávat tento produkt. V polském městě Lodž firma vytvořila výrobní a logistické centrum pro Evropu, systém je tedy i u nás velmi jednoduše dostupný.