Jak si doma udržet akustickou pohodu

V uzavřených prostorách trávíme většinu života, proto je důležité vytvořit si doma dobrou akustickou pohodu. Nadměrný hluk v interiéru nejenže zhoršuje soustředění a zvyšuje hladinu stresu, ale v dlouhodobém měřítku může vést k rozvoji chronických onemocnění. Jak se před hlukem bránit?

Slyšíte skrz vaše stěny hádající se sousedy, dupot dětí nebo každé projíždějící auto? S hlukem pocházejícím od sousedů či z ulice má zkušenost řada z nás. Nadměrný hluk v interiéru má přitom vliv nejen na naši subjektivní pohodu a pracovní výkonnost, ale při dlouhodobém působení může vést až k chronickým onemocněním [1, 2], jako jsou poruchy spánku či zvýšený krevní tlak. V tomto článku se společně s Ing. Bc. Jaroslavem Vychytilem Ph.D. z Fakulty stavební ČVUT v Praze podíváme, na co si dát z hlediska akustiky pozor, ať už se chystáte stavět dům nebo jen hledáte efektivní akustická řešení, která můžete ve svém bydlení praktikovat hned.

Na začátek trocha teorie

Zvuky se šíří v interiéru dvěma hlavními způsoby: vzduchem a prostřednictvím stavebních konstrukcí. Jaroslav Vychytil vysvětluje, že z hlediska stavební akustiky jsou důležité především dva pojmy – vzduchová neprůzvučnost, která vyjadřuje schopnost stavební konstrukce tlumit zvuk šířící se vzduchem, a kročejová neprůzvučnost, která souvisí se zvukem šířícím se konstrukcí. Tento zvuk je způsoben například chůzí osob po podlaze, nárazy nebo třeba posunováním nábytku. Obě výše uvedené veličiny jsou závislé na kmitočtu. Z hlediska nastavení limitů by ovšem porovnání kmitočtově závislých hodnot bylo komplikované. Proto norma uvádí požadavky na jednočíselné veličiny (ty se získají porovnáním 16 hodnot neprůzvučnosti v 1/3 oktávových pásmech od 100 do 3150 Hz se směrnou křivkou), v jejichž označení je uveden dolní index w, značící váženou (jednočíselnou hodnotu). Jsou to z hlediska ochrany před zvukem, který se šíří:

• Vzduchem – vážená (laboratorní) neprůzvučnost R_w (dB) a vážená stavební neprůzvučnost R´_w (dB)

• Konstrukcí – vážená hladina akustického tlaku kročejového zvuku L_nw (dB) a vážená stavební hladina akustického tlaku kročejového zvuku L´_nw (dB).

Veličiny označené bez apostrofu odpovídají hodnotám, kterých lze dosáhnout v akustických laboratořích, kde je zajištěno šíření zvuku pouze zkoumaným prvkem. Veličiny označené apostrofem odpovídají hodnotám, kterých lze dosáhnout v reálném stavu na stavbě. Část zvukové energie sice prochází vlastním stavebním prvkem, ale část zvukových vln prochází vedlejšími cestami (přilehlými stěnami, podlahou, stropem atd.). V důsledku toho dochází ke snížení zvukové izolace dané konstrukce.

Je důležité rovněž zmínit, že pojem kročejová neprůzvučnost je s ohledem na limity uvedené v ČSN 73 0532 [3] značně zavádějící. Jak je patrné z textu výše, v názvu veličiny je „normovaná hladina akustického tlaku …“. Zkráceně lze tedy říct, že v případě zvuku, který se šíří konstrukcí, jsou limity vztaženy na kročejový hluk. Na základě toho lze zmínit důležitou informaci, že čím vyšší neprůzvučnost, tím vyšší zvuková izolace a čím nižší kročejový hluk, tím vyšší ochrana proti němu. Asi nejvíce vypovídající je toto (k značí korekci na vliv vedlejších cest šíření zvuku):

Na akustický komfort myslí i stavební zákon a vyhláška č. 266/2021 Sb. [4] (nahradila vyhlášku č. 268/2009 Sb. [5]), která stanoví ochranu proti hluku jako jednu ze základních stavebních požadavků. V ČSN 73 0532 z prosince roku 2020 došlo k hned několika změnám, které se týkají zvukové izolace mezi místnostmi v budovách s byty. Jednou ze změn je zpřísnění požadavků na kročejovou neprůzvučnost o 2 dB až 5 dB. Změna zasáhla i posuzování zvukové izolace, která se nově posuzuje mezi všemi obytnými místnostmi téhož bytu. V případě bytových příček musí být splněna hodnota stavební neprůzvučnosti R´w ≥ 40 dB. Tento požadavek platí také pro šíření zvuku vedlejšími cestami přes dveře, jež nejsou součástí dělicí stěny [6].

Akustické cihly eliminují několikrát více hluku než ty běžné

Akustické cihly vytváří v domácnosti zdravé a klidné prostředí. Nejen z hlediska eliminace hluku či tepelné akumulace, ale i z pohledu zajištění soukromí pro všechny členy…

Akustika jde ruku v ruce se zdicími materiály

Na ochranu bydlení proti hluku přenášenému mezi jednotlivými místnostmi i zvenku myslete ideálně už při výstavbě domu. Řešením mohou být například akustické cihly, které výrobci značí zkratkou AKU. Oproti tepelněizolačním tvarovkám mají zdi z nich postavené vyšší plošnou hmotnost [7]. U jednoduchých (jednovrstvých, případně vícevrstvých s obdobnými vlastnostmi) konstrukcí totiž platí, že čím vyšší je plošná hmotnost zdicích prvků, tím vyšší je neprůzvučnost. Je však třeba mít na zřeteli, že zde platí logaritmická a nikoliv lineární úměra. V důsledku toho tedy při zdvojnásobení plošné hmotnosti dochází k nárůstu neprůzvučnosti přibližně o 6 dB (a ne na dvojnásobek). AKU cihly nabízejí oproti standardním cihlám útlum vyšší o dalších 5 až 7 dB.

U dřevostaveb se akustické vlastnosti odvíjejí od správně zvolených a provedených konstrukcí [2]. Obecně platí, že lepší vzduchovou neprůzvučnost vykazují tzv. sendvičové konstrukce dřevostaveb spíš než konstrukce masivní. Tento fakt však není dán vysokou objemovou hmotností stavebních dílů, ale využitím kombinace materiálů a skladby konstrukce [8]. „Zvukový útlum konstrukce v dřevostavbě závisí na třech hlavních skupinách parametrů a jejich jednotlivých faktorů, a to: vlastnostech jednotlivých opláštění (ohybově tuhé, poddajné atd.), způsobu spojení jednotlivých vrstev dohromady (přímo, pružně, nezávisle atd.) a vyplnění (alespoň částečném) mezery zvukově pohltivým materiálem, který eliminuje stojaté vlnění. U kročejové neprůzvučnosti je důležitý také vliv vrchní vrstvy (plovoucí podlaha, násyp, způsob uchycení atd.) položené na nosné stropní konstrukci,“ vysvětluje Jaroslav Vychytil.

Na akustiku se zaměřte hezky od podlahy

Při uvažování nad akustickou pohodou v domě je také nutné mít promyšlený akustický návrh podlah. Na výběr je pružná nášlapná vrstva (vinyl, PVC, koberec atd.), plovoucí podlaha (lehká, těžká), případně jejich kombinace. Nesprávně provedená podlaha totiž může zhoršit kročejovou neprůzvučnost téměř až na úroveň hodnot samotné vodorovné konstrukce bez podlahy [6]. „Je třeba být obezřetný a ne vždy věřit výrobcům. Plovoucí podlaha totiž správně vzato není synonymem pro laminátovou podlahu. Správně provedená plovoucí podlaha má být pružně oddělená od všech ohraničujících konstrukcí a lze ji provést s libovolnou nášlapnou vrstvou (keramickou dlažbou, již zmíněným laminátem atd.),“ upozorňuje Jaroslav Vychytil, který zároveň dodává, že kvalitní podlahová skladba by měla sestávat ze čtyř základních vrstev: pružné (tzv. kročejová izolace, např. různé typy minerálních, skelných, kamenných či čedičových vláken určených pro tyto účely, kročejový polystyren), případné hydroizolační, roznášecí (betonová mazanina, anhydrit) a pochozí.

Na kvalitě oken a jejich zastínění nešetřete

Dalším z kroků pro zlepšení domácí akustiky jsou kvalitní okna a jejich těsnění. Pokud si zařizujete novostavbu a máte tu možnost, investujte do oken s dostatečným zvukovým útlumem (v závislosti na lokalitě výstavby atd.) Pronikání venkovního hluku do interiéru dokáže výrazně snížit také těsnění oken, které je dobré pravidelně kontrolovat a jednou za čas jej ošetřit (například silikonovým olejem či glycerinem.) V případě, že je již těsnění vytržené či jinak poškozené, neváhejte a vyměňte ho [9]. U oken bychom ještě rádi zdůraznili důležitost venkovních stínicích systémů. Současné exteriérové žaluzie a rolety nabízí nejen vynikající tepelnou izolaci, ale mohou také efektivně bránit pronikání hluku z ulice do interiéru. Zde záleží na konstrukci atd., žaluzie či rolety musely by být komplet zavřené, nerezonovat apod.

Co s hlukem z ulice?

Je potřeba myslet na to, že z pohledu ochrany před hlukem je otevřené okno (i jen na mikroventilaci) nejslabším prvkem obvodové konstrukce. Pokud se dům či byt nachází například blízko železnice či frekventované silnice, je většinou dokonce nutné pro splnění hygienických podmínek zajistit výměnu vzduchu jiným způsobem, než otevřením okna. Kromě centrální vzduchotechniky se k tomuto účelu dají využít též lokální větrací / rekuperační jednotky [10], které lze většinou snadno instalovat i do dokončených staveb.

Akustické problémy trápí řadu novostaveb. Jak jim předcházet?

Řada developerských projektů vzniká i v dnešní době bez podrobného akustického posouzení. Nadměrný hluk však může z dlouhodobého hlediska způsobovat nepříjemné zdravotní potíže –…

Rozhodují i zdánlivé maličkosti, jako je dveřní kování

Další slabý článek při odhlučňování domů či bytů představují interiérové dveře, u nichž bývá nejčastější chybou špatně těsnící práh. Pokud doma mít práh z různých důvodů nemůžete, umístěte na spodní stranu dveří tzv. padací lištu, která prostor mezi dveřmi a podlahou částečně utěsní. Při výběru či kontrole dveří nezapomeňte ani na dveřní kování. Jestliže máte dveře s tradičním cylindrickým zámkem, kde je klíčová dírka viditelná i z druhé strany, hluk má zelenou. Lepší volbu představuje zámek typu FAB, který je robustnější a lépe chrání proti průniku hluku [11].

Akustiku doma zlepšíte i pomocí speciálních panelů

Kromě odhlučnění dveří a oken existuje celá řada dalších řešení, s jejichž pomocí doma dosáhnete akustické pohody. V posledních letech se staly velmi oblíbenými akustické panely a zvukově izolační obklady, které můžete aplikovat na stěny i stropy. Tyto panely se nejčastěji vyrábí z dýhovaných MDF lamel, takže poslouží i jako unikátní dekorativní prvek. Akustické panely jsou k dispozici v široké paletě povrchových úprav a imitací, díky čemuž skvěle zapadnou do různých stylů interiérů. Velkým hitem jsou aktuálně i  akustické obrazy. Ty vám zpestří bydlení a zároveň přispějí k tiššímu bydlení. Absorpci zvukových vln v tomto případě zajišťuje jádro panelu, které se skrývá za textilním čalouněním. „Je však důležité zmínit, že takovýto obklad nezvyšuje zvukovou izolaci stěny, ale zvyšuje pohltivou schopnost místnosti, v důsledku čehož dochází k určitému snížení hluku,“ upozorňuje Jaroslav Vychytil.

Vysoce efektivní jsou i textilie a rostliny

S pohlcováním zvuku v interiéru pomůže také čalouněný nábytek, koberce a  další textilie. Čalouněné pohovky, běhouny s vysokým vlasem, měkké polštářky, závěsy a záclony pomáhají pohlcovat zvukové vlny, snižují ozvěnu, a navíc dodají vašemu bydlení útulnou atmosféru [11]. Jako přirozený pohlcovač zvuku (a dekoraci zároveň) lze použít i „obyčejné” pokojové rostliny, které rozmístíte do rohu místností nebo podél zdí. Tento účel nejlépe splní rostliny s bohatými a velkými listy, zejména fíkus, dracena, kaučukovník nebo větší druhy bambusu.

Vytvoření klidného a tichého prostředí k bydlení je komplexním úkolem, který zahrnuje nejen výběr správných zdicích materiálů, ale také pravidelnou údržbu a pečlivou kontrolu i na první pohled sebemenšího detailu, včetně těsnosti oken a dveří. Kvalita akustické pohody závisí na vzájemné spolupráci celé řady zainteresovaných skupin – od developerů, přes stavitele, až po odborníky na akustiku. Každý z nich přináší do procesu své poznatky, které vedou k vytvoření co nejlepšího akustického prostředí.

Touto cestou bychom chtěli poděkovat Ing. Bc. Jaroslavu Vychytilovi, Ph.D. za jeho odborné rady a cenné připomínky, které byly pro vznik tohoto článku klíčové.

Zdroje:

[1] Hluk v životním prostředí. Zdravotní účinky hluku. Státní zdravotní ústav. www.szu.cz
[2] Mgr. SAIDL, Kateřina: Akustické problémy trápí řadu novostaveb. Jak jim předcházet? www.stavebnictvi3000.cz
[3] ČSN 73 0532. Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků – Požadavky.
[4] Vyhláška č. 266/2021 Sb.
[5] Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby.
[6] Ing. Jiří Nováček, Ph.D. a Ing. Bc. Jaroslav Vychytil, Ph.D.: Akustika obytných budov podléhá přísnějším požadavkům. zpravy.it.cz.
[7] Bc. Helena Široká: Akustická cihla, účinná ochrana před hlukem. www.stavebnictvi3000.cz
[8] Akustika – silná stránka dřevostaveb. ASB Portál.
[9] Pět základních kroků údržby plastového okna před zimou. www.stavebnictvi3000.cz
[10] Jan Hejhálek: Osobní zkušenost s lokální větrací jednotkou KORAVENT 100. www.stavebnictvi3000.cz
[11] Jak odhlučnit dveře? www.protihluku.cz
[12] Pieren, Reto & Schäffer, B. & Schoenwald, Stefan & Eggenschwiler, Kurt: Sound absorption of textile curtains – Theoretical models and validations by experiments and simulations. Textile Research Journal 88.