Nábytkářství a výhled na uplatnění na západních trzích po květnu 2004

Jaké budou zakázky producentů stavebních materiálů pro interiéry po květnu 2004 a v dalších letech? Zhorší se jejich situace vinou konkurence nebo nikoliv? V řadě zemí už poptávka po pracovních silách v uvedených oborech stoupla. Západoevropské stavební firmy získaly na konci roku 2003 meziročně i o 12 % zakázek pro stavebnictví více. Návazně na tuto skutečnost vzrostly objednávky na podlahové krytiny, dekorativní textil, dřevěné obklady a další stavební prvky ze dřeva.

Zajímá nás, jak na trhu obstojí čeští producenti. Jejich vyhlídky závisí pouze na produktivitě práce, ta pak na dostatečných investicích do výroby, na výzkumu, nápadech.
Jednotlivé obory, výroba aut jako parket, chemických hnojiv jako dřevěných schodišť či bytového textilu závisí na celkové úrovni ekonomiky země, na hrubém domácím produktu. Tržby či přidaná hodnota se mezi odvětvími sice liší. Dobývání nerostných surovin jako činnost v útlumu má jinou produktivitu než montáž počítačů. Řádově uvedené ekonomické výsledky v odvětvích ale vážou na stav HDP. Produkce materiálů pro interiéry má zhruba obdobné procento přidané hodnoty jako jiná odvětví zpracovatelského průmyslu.

Dynamiku hrubého domácího produktu jsme si analyzovali na hodnotách HDP ve stálých cenách od roku 1990 do roku 2013. Protože Český statistický úřad ve snaze zachytit vyvíjející se ekonomiku neustále doplňuje metodiku počítání HDP, řada od roku 1990 ve stálých cenách v jedné metodice publikována není. Český statistický úřad s odhadem HDP za 4. čtvrtletí 2002 zpřesnil ukazatele za všechna předchozí čtvrtletí let 2001 a 2002, ale „…časové řady odhadů HDP … za období 1. čtvrtletí 1994 až 4. čtvrtletí 2000 nebyly revidovány.“ (ČSÚ, Čtvrtletní národní účty České republiky ve 4. čtvrtletí 2002, kód 5001-02, str. 5.) Poslední revizi máme za roky 2000 až 2002, dopracovala se s ohledem na metody Evropské unie. Proto jsme vyslovili hypotézu, spočítali a udělali určitým způsobem řadu HDP v současné metodice. Jestliže ve stálých cenách byl v roce 1990 HDP základem řady, tedy 100 %, pak v roce 2004 by mohl činit 109,7 %. Z řady HDP v jedné metodice a ve stálých cenách do roku 2013 jsme pak konstruovali odhady vývoje produkce stavebních hmot a také produkce nábytku. Některé údaje dále uvedeme.

Pro pozici producentů je směrodatná současná relace produktivity práce v průmyslu stavebních hmot nebo, chcete-li, produktivita u výroby nábytku u nás a v různých západním zemím. Jako méně výkonné se uvádí Řecko nebo Portugalsko, Německo je, jak v kterém odvětví, kolem průměru EU, Holandsko nad průměrem. V České republice pojednali analytici MPO v práci Panoráma českého průmyslu 2002 produktivitu v běžných cenách v letech 1997 až 2002. Jestliže v roce 2001 činila produktivita jen z přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu 353 tisíc Kč (což je od roku 1997 do roku 2001 růst o 40,2 %), pak za DI, průmysl stavebních hmot, znamenala 479 tis. Kč (což je 37 % růst od 1997 do 2001), za DN, skupinu, v níž je nábytek, 222 000 Kč, to je vzestup nominálně o 36 %. Reálné hodnoty dostaneme tak, že nominální údaje dělíme indexy cen průmyslových výrobců, které jsou v každé zemi a každém odvětví odlišné. Ve skupině DN se nachází vedle produkce nábytku ještě výroba hudebních nástrojů, hraček, celkem šest průmyslových oborů. V roce 1997 v DN pracovalo 86 247 lidí, v roce 2001 84 447 zaměstnanců.

Průmysl produkuje nábytek pro kanceláře a obchody, jinak hlavní složku interiéru každé domácnosti: nábytek do obývacích pokojů, ložnicový nábytek, kovový a doplňkový nábytek, matrace, stolní a společenské hry. Výrazným producentem ve světě se Švédsko, zanedbatelný není tento sektor v Holandsku. Z pohledu domácího spotřebitele byl vývoj cen nábytku poměrně příznivý až na rok 2000, kdy meziročně stouply ceny komodity v ČR asi o 6 % meziročně.
Po roce 1993 se nábytkáři dobře chytali na západních trzích. Od roku 1997 do roku 2001 stoupl vývoz jen skupiny 36.1., což je pouze nábytek, z objemu 16,2 miliardy Kč v běžných cenách na 34 miliard v roce 2001. Vyvážíme asi z 42 % do Německa, 12 % do Velké Britanie, 4 % produkce z roku 2002 do Holandska, zde se myslí komodity nábytek i hračky a ostatní celkem. Dováží se hlavně z Německa, asi 26 % importu. Obchod s Portugalskem, jehož produktivitu dále uvádíme, je sice u nábytku zanedbatelný, ale váhu má - v kontaktech s touto sympatickou zemí, která má nejen počtem obyvatel, ale i četností bohatých uměleckých památek k naši zemi blízko - produkce potravinářského průmyslu a korkových obkladů. U všech zemí, které jsme si zvolili pro závěrečnou tabulku, bude výroba ovlivněna zdražením vzácných dřev, i když jejich spotřeba není velká. Největší producenti dřeva ve světě, Indonésie, Brazílie a Malajsie dále vyvážejí, ale Unie si své lesy chrání a omezování těžby bude postupně cenovou hladinu dřeva v Evropě zvedat, samozřejmě vyjma Ruska.

Jaký je vývoj přidané hodnoty, měřeno v běžných cenách, tedy bez odpočtu inflace, ve zpracovatelském průmyslu a u nábytkářů?

Index cen průmyslových výrobců byl v roce 2001 u zpracovatelského průmyslu 114,4 k roku 1997, u nábytku 111,3. Reálná hodnota je tedy nižší.

Pro export a úspěch českých firem na zahraničních trzích bude stále více důležité, jakou mají produktivitu práce, jaká je v našem nábytkářském průmyslu v ČR a jaká v jiných západních zemích. Rozdíl v produktivitě se dobře pozná zkouškou cen na trhu. Ceny nábytku na západním trhu při exportu určí parita, ne oficiální kurs. Parita je určení výpočtu indexem ERDI, Exchange deviation index. ERDI odstraňuje nadsazení kursu. Jestliže je například kurs za 32 Kč a ve skutečnosti se za euro koupí v Německu totéž jako u nás za 14,50 Kč, je pak index ERDI 2,21 (32 / 14,50 = 2,21). Index ERDI počítá německá statistika skoro pro stovku zemí každý měsíc. Podle parity ze vztahu koruny k USD byl v roce 2000 hrubý domácí produkt České republiky na úrovni Německa z 58,36 %, (14,4 / 24,7). Čeští producenti uspějí jen tehdy, pokud budou investicemi zvyšovat produktivitu a ERDI se bude stále snižovat. Například ERDI mezi cenami v Rakousku a Německu se pohybuje kolem 1,2, podobně mezi Anglií a Holandskem atd. ERDI koruny k cenám v Německu je ale kolem 2,5. Takové ERDI není pro export dobrý index.

Pomoci domácí produktivitě byl mohl větší přírůstek přímých zahraničních investic. Do průmyslu stavebních hmot se dostalo do roku 2001 investic reálně za 49 miliard korun, u počítačů reálně v cenách 1997 asi za 49 miliard korun. A i přesto je nyní u nás produktivita práce v průmyslu stavebních hmot jen něco málo přes 50 % produktivity práce v Německu, ještě nižší pak ke stavu v Holandsku. Není to tedy stav, který by výrobcům v České republice dlouhodobě zabezpečil uplatnění na západních trzích. Cestou k růstu nadějí na umístění zboží na trhu je růst produktivity. Je třeba investic.

Jaká je její současná úroveň produktivity práce?

V DI, německém průmysl skla a keramiky, je relace české produktivity k německé 60,7 %. V odvětvích DM, dopravní prostředky, je dle ERDI poměr produktivity české k německé 63,7 %. Vidíme, že mezi odvětvími jsou rozdíly, nicméně nevelké.

DN, nábytek a zbytná nezařazená činnost: Produktivita 56,8 tisíc v Německu v roce 2000 by po přepočtu kurzem 34,81 představovala 1976 tisíc korun, reálně 715,9 tisíc korun. Komparace produktivity v roce 2000: Produktivita za DH v ČR v roce 2000 ve výši 201,6 tisíc Kč reálně k roku 1997 na hlavu by představovala dle směnného kurzu (201,6/1337) = 15,8 % produktivity v německém nábytkářském a jinde nezařazeném. Dle ERDI je u nábytkářské produkce poměr produktivity české k německé (201,6/484,4) = 41,6 %, k holandské produktivitě je horší. K produktivitě v portugalském nábytkářském průmyslu představuje česká produktivita 129,7 %. Podle rakouských institucí byla relace produktivity práce v roce 2000 v ČR k produktivitě v Rakousku asi 33,4 %; zde máme za to, že je to poněkud podhodnocený údaj. Výše uvedené číslo je z jednoho roku.

Vývoj od roku 1997

Jak zlepšit naděje na uplatnění na západních trzích, jak zvýšit schopnost konkurovat? Shodneme se na potřebnosti investic. Jestli za celý zpracovatelský průmysl stoupl stav přímých zahraničních investic od roku 1997 do roku 2001 o 96,3 %, následkem bylo zvýšení produktivity o 22,6 %. U nábytkářského průmyslu za stejnou dobu vzrostl stav přímých zahraničních investic o 123,5 %, což se vrátilo v růstu produktivity o 35,4 %. Dosavadní zaostalost v produktivitě a vysoké ERDI lze tedy vyžehlit investicemi. Není samozřejmě jednoduché je získat. Ale v České republice, která patřila do roku 1939 mezi deset průmyslově nejvyspělejších zemí světa, se uchovala tradice kvalifikované pracovní síly. Máme předpoklady k tomu, aby republika investice získávala. Konečně podle údajů International Institute of Finance (IIF) připlynuly do zemí střední a východní Evropy po roce 1990 PZI v objemu přes 124 miliard dolarů, z čehož asi 27 % směřovalo do ČR. Česká republika byla loni největším příjemcem přímých zahraničních investic mezi 18 zeměmi střední a východní Evropy. Celosvětově se zařadila na 19. místo a byla šestou v pořadí zemí s největším nárůstem přímých zahraničních investic. Doufejme, že příliv investic v této podobě není konečný a produktivita výroby materiálů pro interiéry se zvýší.

Na závěr uvádíme tabulku, kterou jsme sestavili z listopadových dat OECD z roku 2003. Ukazuje produktivitu práce v nábytkářském průmyslu počítanou z přidané hodnoty a Německu, Holandsku, České republice a Portugalsku z dat OECD do roku 2000, pro rok 2006 odhad. Hodnoty jsou v ., přepočty z národních měn OECD. Vidíme, že v časové řadě se data o produktivitě mění. K německé produktivitě je relace v roce 2000 příznivější než v roce 1997, ale tempo přibližování je skromné, k vyrovnání by při této rychlosti došlo za 15 – 18 let. Investice by vyřešily vyrovnání kroku samozřejmě rychleji. Obsáhlou kapitolou na tomto místě by bylo pojednání o strukturálních fondech EU, o něž se zatím ucházet nemůžeme. Chybějí bohužel stále příslušné předpisy.

Fotodokumentace:
Práce se dřevem, která není k vidění jinde než v Portugalsku: loďky na Douru v městě Porto, které dříve svážely z vnitrozemí hrozny vína. Nyní fungují a vyrábějí se pouze jako dekorace pro turisty.
Další obrázky jsou z výroby speciálních dubových sudů. Dřevo leží čtyři roky, pak se z něho vyrábějí sudy na portské. Použít se dá sud čtyřikrát, víno si z dubového dřeva bere pryskyřice a speciálně ho ochucuje. Sud by vydržel déle, ale nedal by portskému potřebnou chuť a barvu. Sudy se používají potom jako dekorace ve vinárnách, obchodech atd. Foto v dílnách autor se souhlasem firmy Fereira, Porto.