Národní technické muzeum v roce stého výročí svého založení

Národní technické muzeum v Praze patří k nejstarším a nejvýznamnějším muzeím techniky v Evropě. V červenci 1908 bylo založeno jako místo pro dokumentaci a shromažďování hmotných dokladů technického pokroku v českých zemích. Tím začalo přispívat k pochopení povahy a smyslu vývoje moderní civilizace.

V současné době je Národní technické muzeum pro veřejnost uzavřeno, i když stavební část dlouhodobé rekonstrukce muzejní budovy na Letné byla dokončena v září 2008. Za jeho zdmi však probíhají náročné práce, při kterých budou obnovené expoziční sály postupně zaplňovány novými instalacemi.

Prvního října 2008 se však alespoň pro novináře na několik hodin muzeum otevřelo. Proběhla zde tisková konference, na které generální ředitel muzea Horymír Kubíček shrnul dosavadní průběh rekonstrukce hlavní budovy na Letné, jejíž náklady do této doby dosáhly téměř 280 milionů korun.

Dále představil plány NTM do budoucnosti – vybavování nových a zrekonstruovaných expozic, plánovanou přístavbu dalšího muzejního objektu na Letné, stavbu dalších dvou depozitárních hal v Čelákovicích, vybudování Železničního muzea v areálu bývalého lokomotivního depa na Masarykově nádraží v Praze a přípravu projektu Centra stavitelského dědictví v Plasích.

Čísla a fakta

Muzeum má statut ústředního muzea České republiky a vědeckého pracoviště s funkcí dokumentační, prezentační, metodickou a informační v oblasti historie vědy a techniky.

V rámci muzea působí archiv spravující více než 800 archivních fondů, rozsáhlý soubor fotografií, výkresů a grafiky, Archiv architektury a stavitelství s 208 archivními fondy a specializovaná historická knihovna s více než 200 000 svazky odborné literatury.

Jeho sbírky čítají přes 49 000 evidenčních jednotek. V expozicích muzea bylo před rekonstrukcí vystaveno přibližně 10 % sbírkových předmětů, které si ročně prohlédlo okolo 200 000 návštěvníků.

Z historie muzea

První expozice Technického muzea pro Království české byly zpřístupněny ve Schwarzenberském paláci 28. září roku 1910. Výstavby vlastní budovy se muzeum dočkalo až v letech 1938–1941.

Hlavní budova muzea v Praze na Letné svou dispozicí a vybavením odráží prostorové a provozní požadavky období druhé poloviny 30. let 20. století, které jsou pro dnešní dobu již nepřijatelné. Navrácení celé budovy muzejním účelům tedy otevřelo cestu k její celkové rekonstrukci. Cílem byla obnova této památkově chráněné funkcionalistické stavby v duchu původních představ jejího autora, architekta Milana Babušky s ohledem na současné technické parametry veřejných budov a zásady moderní muzejní prezentace.

Nezbytná rekonstrukce

Architektem rekonstrukce, rozvržené do několika etap, se v roce 2002 stal Ing. arch. Zdeněk Žilka (Němec Žilka architekti). Stavební práce probíhaly od roku 2003.

V I. etapě (do roku 2004) bylo upravováno první, druhé a třetí patro jihozápadního křídla a první suterén. Byly vybourány nepůvodní vestavby, čímž se otevřela cesta k realizaci původního Babuškova velkorysého prostorového konceptu. Náklady dosáhly částky 58 milionů korun.Právě dokončená II. etapa rekonstrukce, v celkové hodnotě cca 218 milionů korun, probíhala v letech 2005 – 2008, od podzimu 2006 – poprvé v historii NTM – bez návštěvnického provozu. Její součástí byla stavební obnova expozičních a výstavních sálů, úpravy ve vstupním vestibulu, respiriích jednotlivých pater, obnova hlavního vnitřního schodiště, vybudování nového služebního vchodu, rekonstrukce výtahů, sociálního zázemí na všech podlažích, kinosálu pro 100 diváků a prodejny.

III. etapu (2009 – 2011) má muzeum ještě před sebou. Bude zahrnovat úpravy severovýchodního křídla, suterénů, obvodového pláště a areálu v okolí muzea, rekonstrukci interiérů původních pracoven, depozitářů, dílen, knihovny a zbývajících technických zařízení budovy.

Investiční záměr na přístavbu

Sbírky muzea jsou nadále rozšiřovány, avšak kapacita hlavní budovy pro vystavení dalších sbírkových předmětů je zcela naplněna. Proto bude od roku 2009 připravován investiční záměr na přístavbu muzea na přilehlém muzejním pozemku.

Záměrem je v novém objektu zpřístupnit syntetickou expozici dějin vědy a techniky. Budou sem též přesunuta některá pracoviště a sbírkové fondy ze stávající budovy. Úložné kapacity muzea se zvětší výstavbou dalších depozitárních hal v areálu v Čelákovicích.

Oborové rozšíření expozic

Dosavadní rekonstrukcí byly dotčeny všechny expozice muzea. Prostory pro obnovované expozice dopravy, fotografické a filmové techniky, hornictví, astronomie a dějin železa byly stavebně připraveny tak, aby mohly v následujících letech projít zásadními dispozičními a ideovými proměnami.

Celková výstavní plocha se zvětšila na 6800 m², což otevřelo cestu k zpřístupnění sbírek oborů, které doposud nebyly veřejnosti prezentovány. Nově se v muzeu objeví expozice Tiskařství, Hnací stroje a motory, Technika v každodenním životě a Architektura a stavitelství.

Kurátoři, autoři ideových záměrů a architekti nyní mají náročný úkol naplnit zrekonstruované sály novými expozicemi tak, aby výsledné prezentace byly hodnotné, originální a pro návštěvníky inspirující.

Centrum stavitelského dědictví

Oddělení architektury a stavitelství usiluje o vznik Centra stavitelského dědictví v Plasích, které by mělo sloužit jako středisko odborných informací o historickém stavitelství, řemeslech a stavebních technikách.

Již zběžný pohled na současnou stavební produkci odhaluje, jak se z každodenní stavební praxe i všeobecného kulturně-historického přehledu rychle vytrácí povědomí o historickém stavitelství. Tradiční znalosti přestávají být předávány také v rámci odborné výuky a hrozí tak nenávratná ztráta povědomí o této široké a velmi důležité oblasti lidské činnosti. Ztráta kontinuity technologií i materiálové a tvarové podoby konkrétních stavebních prvků bezprostředně ohrožuje nejen obor péče o stavební památky, ale dotýká se rovněž soudobé stavební kultury a v obecné rovině i snahy o trvale udržitelný rozvoj.

Připravovaný studijní depozitář s vývojovými řadami stavebních prvků, „stavebně řemeslná huť” praktikující tradiční (leckdy již pozapomenutá) stavební řemesla, zážitková expozice historického stavitelství i konferenční zázemí mají zajistit, aby CSD bylo živým centrem setkávání nejširšího spektra zájemců stavební historii.

Kromě památkářů a vlastníků historických staveb má záměr oslovit rovněž profesní organizace, stavební firmy, studenty, badatele a vůbec každého, kdo má chuť se o kráse a „fortelu” stavění v minulosti něco dozvědět.

Popis projektu

Projekt Centra stavitelského dědictví (CSD) v Plasích je komplexně pojatým záměrem záchrany a zprostředkování paměti o historickém stavitelství, který svým pojetím navazuje na širší snahy o zachování hmotného kulturního dědictví i autenticity evropského kulturního prostoru. Globálním cílem projektu je vytvoření národní instituce zaměřené na poznávání a uchovávání vědomostí o historickém stavitelství, a to zejména aktivací dvou nedostatečně využitých význačných celků kulturního dědictví – autentických předmětů historického stavitelství a památkových objektů v areálu NKP Plasy. Oba tyto prvky budou vznikem CSD zpřístupněny veřejnosti a aktivně využívány především pro oblast výzkumu a primárního i dalšího vzdělávání.

Vznikem CSD bude položen základ pro chybějící středisko výuky i celoživotního vzdělávání v jednotlivých dílčích oborech týkajících se především péče o stavební památky.

Nositelem projektu je Národní technické muzeum, záměr počítá s úzkou spoluprací s Národním památkovým ústavem, Plzeňským krajem a městem Plasy, dále rovněž s vysokými školami humanitního i technického zaměření a profesními organizacemi.

Působnost CSD bude celostátní, zacílená na potřeby tuzemské i zahraniční badatelské obce, zároveň však bude centrum historické stavitelství systematicky prezentovat i široké veřejnosti. Předpokládané otevření Centra stavitelského dědictví se plánuje na rok 2014. Podrobné informace získáte na www.ntm.cz/csd.