Plavecký bazén Klíše

V Ústí nad Labem je už několik měsíců v provozu rekonstruovaný plavecký bazén. Za pomoci dotací tuto stavbu investovalo město a realizovala společnost Metrostav. Dodavatelem materiálu pro vyzdívky o celkovém množství 650 palet byla firma Xella CZ s pórobetonem Ytong, který tak opět potvrdil, že může být materiálem první volby i ve vlhkém prostředí.

Plavecký bazén Klíše v Ústí nad Labem byl znám ústecké veřejnosti jako „ten, který protéká”. Dno prasklo před asi dvaceti lety a od té doby docházelo k únikům vody. Dnes je bazén po kompletní rekonstrukci, má nerezové vany a lidé se koupají v minerálce. Zajímavostí je, že při přestavbě plaveckého bazénu se na vyzdívky použil pórobeton, který tak potvrdil skutečnost, že je plně spolehlivým materiálem i pro nasazení ve vlhku.

Dlouho odkládaná modernizace

K prvním únikům vody v plaveckém bazénu Klíše začalo docházet v roce 1995. Tehdy se přistoupilo k provizornímu řešení v podobě fólie, které nakonec vydrželo téměř dvě desetiletí. Plavecký bazén byl však ve špatném stavu i po jiných stránkách. Předchozí pokusy o rekonstrukci vždy selhaly a dlouho odkládaná modernizace se tak rozeběhla až na podzim roku 2014.

Ústečtí radní chtěli původně vybudovat nový akvapark a modernizovat více než 30 let starou plaveckou halu. Po zjištění, že na takto rozsáhlý projekt nelze získat finanční prostředky z dotací, dostala přednost „pouze” plavecká hala. Peripetie, které v minulosti provázely rozhodování o rekonstrukci na radnici, a snaha čerpat dotace v pevně daném časovém údobí, nakonec vedly k tomu, že stavbaři dostali na kompletní rekonstrukci plaveckého bazénu i zázemí pouze jeden rok.

Úplná změna dispozic a nerezové vany

V Klíši se začalo pracovat v září 2014 a nezůstala tvárnice na tvárnici. Zachována byla jen nosná konstrukce. Šlo o prefa-monolitický skelet s ocelovou příhradovou konstrukcí, kde byly použity takzvané Vinšovy hlavice sloupů. „Ty se v některých případech nacházely ve špatném stavu, a proto je bylo třeba v rámci prevence doplnit ztužujícími paprsky ocelových konstrukcí,” říká Radek Zeman z ústeckého zastoupení divize 8 společnosti Metrostav, jenž zároveň vystupoval jako vedoucí projektu. Už od výšky asi 2,5 metru nad podlahou se rozbíhají ke stropu do kruhu s průměrem kolem tří metrů. Toto řešení podpěr stavbařům poměrně komplikovalo následné rozvody sítí a instalace vzduchotechnického potrubí.

Stavbaři dále vybourali stávající konstrukce a opravili železobetonový skelet a podlahy. „Sice jsme sanovali výztuže, ale po statické stránce si stavba stojí až překvapivě dobře. Ocelové konstrukce byly na hlavním plaveckém bazénu ve velmi dobrém stavu. A díky zvolenému principu vzduchotechniky byla ocelová konstrukce zastřešení přímo fantastická, pokud uvážíme, že stavba má za sebou téměř 40 let,” hodnotí Radek Zeman. To bylo mj. výsledkem původního řešení architekta Josefa Slívy.

Pórobeton pro vyzdívky i ve vlhkém prostředí

Po demoličních a sanačních pracích došlo na hlavní část projektu. Do tří bazénů – plaveckého, dětského i skokanského – byly uloženy speciální nerezové vany. Postup byl následující: Ocelová nerezová konstrukce se zakotvila do podlahy, pomocí betonových prahů se obetonovala, dále se navařily jednotlivé pláty stěn a po dosypání podlahy také nerezové dno. Celá konstrukce je zvednuta asi 40 centimetrů nad úroveň stávajících okolních podlah, což vychází z potřeby zajistit lepší přístup pro tělesně postižené. Tento princip provedli stavbaři u plaveckého a výcvikového (dětského) bazénu.

Současně se dělaly kompletně nové šatny pro veřejnost, sportovní kluby a školy a budovalo zázemí pro fitness studio, saunu, aroma a solnou lázeň a občerstvení. Proběhla i kompletní rekonstrukce technického zázemí, kde se nachází vzduchotechnika.

Na vyzdívky zvolili projektant a dodavatel stavby tvárnice Ytong. „Jako materiál na zdění je velmi dobrý v mnoha ohledech. Použili jsme jej v místech společných šaten a sprch, kanceláří, technologického zázemí, ale také i ve vyzdívkách stěn v hlavní místnosti s bazénem,” říká Radek Zeman. Konkrétně jsou vyzdívky realizovány z přesných příčkovek a z tvárnic pro vnitřní nosné stěny v pevnostní třídě P2 a P4 o tloušťce 75, 100, 125, 150, 200 a 250 milimetrů.

Jako finální povrchová úprava byla pro své parametry a snadné zpracování zvolena sádrová omítka a z valné většiny také keramický obklad. Projektant a dodavatel stavby mají s tvárnicemi Ytong mnohaleté kladné zkušenosti. O tom hovoří i skutečnost, že firmy Xella CZ a Metrostav tak společně realizovaly další z nejvýznamnějších staveb v severních Čechách. Podle Radka Zemana tvárnice Ytong splnily všechny náročné požadavky na použití při takto komplikované rekonstrukci, obzvlášť ve velmi vlhkém prostředí.

Vyzdívky se z vnější části zateplovaly minerální vatou o tloušťce 16 centimetrů u šaten a 14 centimetrů v části s technickým zázemím a posilovnou. Lehký obvodový plášť samotného bazénu je osazen izolačními trojskly. Slabší tepelná izolace se nachází na dvouplášťové střeše, což vyšlo z potřeby zajistit dostatečně rychlé odtávání sněhu, aby v zimě nedocházelo k nadměrnému zatěžování příhradové konstrukce.

Koupání v minerálce

Během výstavby se rozhodlo, že energetické požadavky plaveckého bazénu budou řešeny pomocí tepelných čerpadel. Termální vrt tak nyní dodává vodu o teplotě přibližně 32 stupňů Celsia, která se používá pro vytápění objektu. Ve všech podlahách je nataženo podlahové topení, do kterého se přes tepelné čerpadlo a výměníky pouští teplá voda z vrtu. Vzduchotechnika udržuje teplotu vzduchu dva stupně nad teplotou vody v bazénu. Díky rekuperaci se pro vytápění používá také zbytkové teplo přepadové vody z bazénů nebo z odpadů sprch.

Voda z vrtu ale slouží také pro napájení samotných bazénů. Návštěvníci si tak mohou užívat léčivou koupel v minerální vodě. Tento komfort je vykoupen složitější předúpravou, kdy se voda zbavuje arsenu, radonu i nadbytku železa a dochází k úpravě hodnoty pH. Výsledkem je, že dodaná voda má parametry vody pitné.

Bazén už slouží veřejnosti

Na konci října 2015 předal zhotovitel stavební část městu, v listopadu se pak upravovala funkce instalovaných technologií a proběhla kolaudace. V sobotu 28. listopadu 2015 do bazénů skočili první plavci.

Po rekonstrukci, která veřejné rozpočty vyšla na přibližně čtvrt miliardy korun, má dnes Ústí nad Labem moderní plaveckou halu se třemi bazény s nerezovými vanami a unikátním využitím termálního pramenu.