Příspěvek ke spolehlivosti účelových map

Ve shodě s technickými normami ISO lze účelovou mapu považovat za objekt, popř. výrobek. To umožňuje definovat jakost a spolehlivost této mapy. Příspěvek se zabývá zejména znaky spolehlivosti a věnuje se klasifikaci poruch účelové mapy. Tento nový přístup má usnadnit specifikaci zakázek při jejich sjednávání a má přispět ke komunikaci s jinými technickými obory, zejména se stavebnictvím.

Úvod

Jakost výsledků zeměměřických činností se postupně dostala do popředí zájmu státní správy, výzkumu, vysokých škol, podniků i odborné veřejnosti. Z prací publikovaných na toto téma lze uvést v časové posloupnosti např. [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9]. Autoři upozorňují též na nedostatečnou návaznost stávajících oborových předpisů a technických norem na mezinárodní standardizaci a navrhují nové koncepce a opatření.
Problematika jakosti byla na jednom ze zúčastněných pracovišť – Katedře speciální geodézie FSv ČVUT v Praze sledována již delší dobu a to z hlediska statistických metod, např. [10, 11], dále pak se snahou uplatnit normativní základnu ISO též v oblasti geodetických služeb [12].
Předkládaný příspěvek se zabývá jakostí a zejména spolehlivostí účelových map pro výstavbu vyhotovených podle ČSN 01 3410 [13]. Tyto mapy jsou velkého měřítka a obsahují kromě prvků základní mapy další předměty měření a šetření stanovené pro daný účel. Takové mapy se ve výstavbě používají pro projektové, provozní, evidenční, dokumentační aj. účely, při čemž se vyhotovují na zakázku. Mezi tyto mapy náleží např. technická mapa města, základní mapa závodu, základní mapa dálnice, základní mapa letiště, dále účelové mapy podzemních prostor a ostatní účelové mapy, jako je geodetická část dokumentace skutečného provedení staveb, mapa sídliště atd.
Příspěvek akceptuje zvyklosti služeb inženýrské geodézie a řeší koncepční záležitosti spolehlivosti účelových map ve výstavbě na základě norem ISO a to z technického, provozního i obchodního hlediska. Část o spolehlivosti lze přímo aplikovat v běžné praxi při návrhu, tvorbě i užívání účelových map.
Ještě je třeba upozornit na existující obecnější přístupy k jakosti geografických informací [14], tedy i map, založené na aplikaci normy ČSN P ENV 12 656 [15]. Tyto přístupy jsou určeny především pro evropské a národní (státní) geografické informace – viz též práci [16]. Pro úkoly služeb inženýrské geodézie při účelovém mapování ve velkých měřítkách by aplikace zmíněné normy byla podle našeho názoru zatím obtížně řešitelná. Rozhodující zde je, že účelové mapy pro výstavbu se vyhotovují na zakázku a nadstavbou faktorů jakosti a spolehlivosti je uživatelské hledisko.

Objekt – výchozí pojem

Definovat jakost a následně spolehlivost vyžaduje stanovit předmět, ke kterému se tyto vlastnosti vztahují [17, 18].
Účelovou mapu (např. mapový list v analogové formě) lze považovat za objekt (popř. výrobek), neboť

• je částí, součástí, funkční jednotkou, popř. předmětem, o kterém lze uvažovat jednotlivě,
• je reálným, přímým, užitelným výsledkem zeměměřické činnosti, při čemž u účelových map jde o zhotovení na zakázku (zde vyniká souvislost s obchodně závazkovými vztahy),
• má dobře plnit předpisy anebo smluvně stanovenou potřebu,
• má být v souladu s nejnovějšími technologickými postupy pro tvorbu, vedení a údržbu map velkého měřítka,
• má uspokojit nebo spíše překonat očekávání objednatele,
• má být cenově dostupná atd.

V uvedených nárocích je zdůrazněno uživatelské hledisko na účelovou mapu jako nezbytného podkladu pro přípravnou, projektovou, schvalovací a správní činnost ve výstavbě.

Jakost účelové mapy

Jakost účelové mapy (jako objektu) je dána množinou vlastností, které této mapě dávají schopnost uspokojovat předem stanovené a předpokládané potřeby [17]. Tyto vlastnosti se popisují tzv. znaky jakosti. V [19] se rozebírají znaky funkční, konstrukční, technologické, metrologického zajištění, úrovně dokumentace a estetičnost.
Znaky jakosti mají být předem popsány ve specifikacích, které se uvedou v nabídkových cenících zeměměřických firem. Stanovení parametrů přesnosti účelové mapy, jakožto jediného znaku jakosti, nelze považovat za dostatečné.

Spolehlivost

Zatímco obvyklé zřetele se omezují na jakost účelových map, neméně závažným pojmem je jejich spolehlivost.
Spolehlivostí v zásadě rozumíme uchování znaků jakosti v určitém omezeném časovém intervalu. Jakost účelové mapy posuzuje objednatel při převzetí zakázky, avšak spolehlivost účelové mapy se projeví až v době jejího užívání. Podle [18] je definice spolehlivosti následující: »Spolehlivost je způsobilost objektu plnit po určitou dobu požadované funkce při zachování sjednaných specifikací.« Pro spolehlivost účelových map lze jako znaky jakosti uvažovat především bezporuchovost, udržovatelnost a popř. opravitelnost.
Bezporuchovostí účelové mapy se rozumí její schopnost plnit požadovanou funkci (např. při provozu stavebního objektu) po stanovenou dobu. Za poruchu je třeba považovat např. chybu v obsahu účelové mapy, nesoulad se skutečným stavem v přírodě, nesoulad se stavem právním apod. Při tom nemají největší význam poruchy konstrukční a výrobní (vzhledem k množství účinných kontrol, které se při tvorbě map uplatňují), ale poruchy vzniklé stárnutím obsahu mapy. Časem intenzita poruch vzrůstá a účelová mapa může v určitých místech vykazovat poruchy kritické, kdy byl dosažen tzv. mezní stav v používání mapy a po ukončení životnosti se účelová mapa musí přepracovat nebo se objedná nové měření. Uvedené poruchové jevy zjistí až uživatelé účelové mapy, při čemž by je měli evidovat. Poznamenává se, že jakkoli pojem »porucha« není v oblasti účelového mapování zaveden, jeho užití by přinášelo nesporné výhody v kompatibilitě s normami ČSN třídy 01 a skupiny 06 »Oblast spolehlivosti v technice« i s příslušnou teorií pravděpodobnosti výskytu poruch.
Pokud jde o údržbu, má být prováděna podle předem stanovených plánů údržby. Tím má být prodloužena schopnost účelové mapy setrvat (nebo se vrátit) do stavu, kdy může dobře plnit požadované funkce. Předchozí je ovšem vázáno na udržovatelnost účelové mapy, zejména té, která má digitální formu (rozhodují vlastnosti použitého software). Ke spolehlivosti patří rovněž předem stanovená a smluvně podložená zajištěnost údržby. Tzn. kdo, jakými technologiemi a za jakou cenu bude účelovou mapu udržovat. Ve vžitých termínech z výrobkové oblasti jde o povýrobní (popř. záruční a pozáruční) servis podle pečlivě stanovené koncepce, se kterou má být zákazník předem seznámen. Tím se dostáváme k náhledu, že jakost a spolehlivost účelových map má souvislost se smyčkou jakosti [20], která je vytvářena v projektové, ověřovací, výrobní a povýrobní fázi.

Závěr

Je zřejmé, že pojem jakosti účelových map (a obecně i jakosti výsledků zeměměřických činností) nelze uvažovat odděleně od jejich spolehlivosti, i když jakost je výchozí pojem. Úroveň jakosti na výstupu procesu tvorby účelové mapy se totiž v časové ose projeví jako spolehlivost. To má dopad i na ekonomická hlediska při sjednávání smluv o dílo, neboť vysoké požadavky objednatele na jakost a spolehlivost účelové mapy znamenají podstatné zvýšení její ceny.