Průkaz ENB (energetické náročnosti budovy) povinný od ledna 2009

Téměř všechny budovy, určené k pobytu a práci a postavené po 1. lednu 2009 nebo po tomto datu prodávané, musejí mít zpracován Průkaz ENB, tj. energetické náročnosti budovy. Ten smí vystavit jen osoba, které prošla přezkoušením u MPO a získala oprávnění ke zpracovávání průkazu ENB. V únoru 2009 evidovalo MPO 277 oprávněných osob.

Povinnost zpracovat Průkaz energetické náročnosti budovy (dále také Průkaz ENB nebo PENB), čili certifikovat budovu je od 1. ledna 2009 pro všechny nové budovy s podlahovou plochou nad 50 m². Zákon č.406/2000 Sb., kterým byla do našeho právního řádu implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES, platí již od 4. ledna 2006 (viz [1]). Avšak teprve nyní končí platnost přechodného období, v němž byly formulovány prováděcí vyhlášky, početní postupy a kdy se mohli na nová pravidla připravit občané.

Seznam oprávněných osob, které mohou vypracovat PENB, je možné nalézt na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Oprávněná osoba, v terminologii MPO energetický expert, zpracuje PENB na základě projektové dokumentace stavby, u starších staveb, u nichž bude třeba průkaz dodatečně vystavit a tato dokumentace je neúplná nebo zcela chybí, provede energetický expert znalecké posouzení konstrukcí, z něhož se pak PENB spočítá. Tento postup tedy předpokládá součinnost projektanta a investora s energetickým expertem.

Grafická podoba PENB - štítek

Zhotovit PENB znamená udělat obsáhlé výpočty, ovšem úřední zápis výsledků výpočtů je jednoduchý. Záměrně připomíná grafickou symboliku, se kterou se každý setkal při nákupu většiny elektrických spotřebičů. U praček, chladniček, světelných zdrojů apod. jsme již zvyklí nakupovat obvykle ty, které jsou hodnoceny jako nejúspornější. Hodnocení přitom snadno vyčteme z energetického štítku (štítku energetické účinnosti), který je zřetelně vyobrazen na spotřebiči. Energeticky nejúspornější výrobky jsou v abecední stupnici označeny písmenem A nebo blízkým.

Od 1. ledna 2009 je stejné grafické označení zavedeno i pro obytné budovy. Stávající nebo budoucí majitel stavby na základě PENB rychle zjistí, do jaké kategorie lze stavbu zařadit a kolik bude přibližně stát její provoz z hlediska spotřeby energie. Pro určené budovy, zejména velké budovy v majetku státu a obcí, vznikla navíc od 1. ledna 2009 povinnost viditelně vyvěsit Průkaz ENB v podobě štítku na budově.

Kdy musíme mít Průkaz ENB

Průkaz energetické náročnosti budovy, specifikovaný zákonem č.177/2006 Sb., který je novelou zákona č.406/2000 Sb. (plné znění tohoto zákona vyšlo ve sbírce zákonů pod č.61/2008 Sb), je povinnou součástí dokumentace v těchto případech:

• Při výstavbě nových budov s celkovou podlahovou plochou nad 50 m².
• Při energeticky významných změnách stávajících objektů s podlahovou plochou přesahující 1000 m² (to znamená při rekonstrukci, zateplení, výměně oken či tepelné soustavy apod.).
• Při pronájmu či prodeji budovy nebo jejích částí, jestliže pro tyto budovy nastala z uvedených důvodů povinnost průkaz zpracovat.

Prováděcím předpisem, který určuje formu a způsob vypracování průkazu energetické náročnosti budovy, je vyhláška č.148/2007 Sb. Koncem loňského roku byly tyto dokumenty doplněny vyhláškou o kontrole účinnosti kotlů a vyhláškou o kontrole klimatizačních systémů.

EPN versus ESOB

Údaje, týkající se energetické náročnosti budovy nejsou u nás žádnou novinkou. Doposud byl užíván takzvaný Energetický průkaz budovy – EPN - (definovaný vyhláškou č.291/2001 Sb.), který hodnotí energetickou náročnost stavby pouze prostřednictvím součinitele měrné spotřeby tepla e_VN, případně e_VA. Ovšem tyto součinitele zahrnují pouze spotřebu tepelné energie na vytápění při započítání tepelných zisků z vnitřních zdrojů a z oslunění. Podmínky vytvoření energetického průkazu budovy nebyly upřesněny žádným právním předpisem, zhotovit ho proto mohl kdokoli. Zmíněná vyhláška č. 291/2001Sb. byla zrušena nabytím účinnosti výše uvedené vyhlášky č. 148/2007 Sb.

Obdobným dokumentem, jako je Energetický průkaz budovy, je také Energetický štítek obálky budovy – ESOB, který zavedla ČSN 730540-2/2002 (Tepelná ochrana budov – Část 2 : Požadavky). ESOB nepracuje již s měrnou spotřebou tepla, ale se součiniteli prostupu tepla. Novela této normy z roku 2007 zjednodušuje hodnocení stavebně-energetických vlastností budovy na hodnocení prostupu tepla obálkou budovy pomocí průměrných hodnot vypočteného součinitele prostupu tepla U_em udávaným ve W/(m²K), požadovaného normového součinitele prostupu tepla U_em,rq a součinitele prostupu tepla stavebního fondu U_em,s.

Energetické štítky

Energetický štítek umožňuje jednoduché srovnání budov z hlediska kvality ohraničujících konstrukcí a nároků na energii, potřebnou pro vytápění, a mohou sloužit jako jeden z nástrojů pro stanovení výše kupní ceny nebo nájmu. Z hlediska grafického vyjádření stavebně-energetických vlastností domu je obdobou energetického štítku používaného u elektrických spotřebičů. Budovy klasifikuje do sedmi kategorií A – G, a to od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). Za vyhovující jsou považovány budovy v kategoriích A – C, přičemž klasifikační třída A odpovídá pasivním domům, třída B nízkoenergetickým domům, třída C se podrobněji dělí na podkategorie C1 (budova vyhovuje doporučené hodnotě součinitele prostupu tepla) a C2 (budova vyhovuje požadované úrovni součinitele prostupu tepla):

Domy zařazené v kategoriích A až C vyhovují požadavkům současných předpisů, objekty zařazené v nižších třídách by vůbec neměly dostat stavební povolení, výjimkou mohou být například rekonstrukce památkově chráněných budov. Stejně jako v případě Energetického průkazu budovy není určeno, kdo může energetický štítek vypracovat, zhotovit ho proto může kdokoli, kdo zvládne metodiku výpočtu.

Energetický štítek v praxi

Velmi důležitým parametrem pro energetickou úspornost budov je kromě jiného také materiál, z něhož jsou postaveny. Firma Wienerberger nabízí zájemcům o vlastní bydlení v rámci programu POROTHERM DŮM jedenáct typových domů, vybavených energetickými štítky obálky budovy, které jsou vypočítány vždy podle typu projektu a použitého druhu cihel POROTHERM.
Pro zájemce, kteří se rozhodnou pro výstavbu domu z jiného materiálu, než je uveden v projektu, je určena speciální on-line kalkulačka na www.POROmetr.cz, pomocí níž je možné zjistit údaje o vlastní energetické náročnosti domu.

Další užitečný nástroj, podle kterého si každý může spočítat sám Energetický štítek obálky budovy, nabízí také společnost HELUZ, a sice zájemcům o cihelný systém SUPERTHERM. Ten lze přímo spustit na serveru www.HELUZ.cz.

Průkaz energetické náročnosti budovy

Dokument, který je do stavební dokumentace zahrnut od 1. ledna letošního roku, tedy Průkaz ENB, bere při hodnocení objektu v potaz všechny energie, které do budovy vstupují, přesněji energie na vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, větrání a osvětlení, nehodnotí se spotřeba energie pro ostatní účely (elektrické spotřebiče, dekorativní osvětlení apod.). Výše zmíněný prováděcí právní předpis – vyhl.148/2007 Sb., stanovuje nejen požadavky na energetickou náročnost budov, ale i porovnávací ukazatele, metodiku výpočtu energetické náročnosti budov a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků.

Průkaz nesmí být starší než 10 let a je součástí dokumentace výše specifikovaných staveb. Zákon také přesně specifikuje, které budovy tento průkaz mít nemusí: jde například o dočasné stavby, občasně užívané stavby (kostely atd.), obytné budovy, využívané méně než 4 měsíce v roce či samostatně stojící objekty o podlahové ploše menší než 50 m² a podobně. Na rozdíl od Energetického průkazu budovy mohou Průkaz energetické náročnosti budovy vypracovávat pouze zákonem definované osoby, jak jsme uvedli výše.

Není všechno zlato…

Průkaz energetické náročnosti budov má upozornit zájemce či budoucího uživatele na stav budovy a jeho energetickou spotřebu ve srovnání s referenční hodnotou (stavbou), která je stanovena pro základní typy budov. V případě PENB jsou budovy přílohou č.1 k vyhlášce 148/2007 děleny na kategorie: rodinné domy, bytové domy, hotely a restaurace, administrativní budovy, nemocnice, vzdělávací zařízení, sportovní zařízení a obchodní budovy. Ostatní budovy, které nelze zařadit podle předchozího rozdělení, jsou hodnoceny podle evropské normy EN 15217.

Toto rozdělení však nemusí být vždy zcela vhodné, neboť například dva obchodní objekty nebo dvě nemocnice se mohou svým způsobem využití výrazně lišit a je obtížné tyto objekty srovnávat s jednou příslušnou referenční stavbou, danou vyhláškou.

Ještě markantnější může být rozdílnost výsledku v případě bytového domu, který je ve své kategorii zařazen do třídy E jako budova nehospodárná, a tudíž nevyhovující. Ovšem již ve chvíli, kdy v něm zařídíme nájemné pokoje a budeme ho tedy moci zařadit do kategorie "hotel", posune se rázem do třídy B a stane se z něj objekt "úsporný“, a to bez jakýchkoli investic do úsporných opatření. Budovy se totiž hodnotí podle standardizovaného užívání a obecných klimatických podmínek a ne podle skutečné spotřeby energie a klimatických podmínek v daném místě. Konkrétní spotřeba energie se tedy může lišit od hodnot, uvedených v průkazu.

Dalším problematickým bodem je, že PENB je jen počítačový model, který lze sice spočítat přesně, ale někdy jen na základě nepřesných či dokonce mylných vstupních údajů. To nastane tehdy, jestliže při realizaci bude obcházen projekt, nedodržovány pracovní postupy a nahrazovány materiály. Tomu, kdo po 1. lednu 2009 hodlá koupit dům či byt, lze doporučit, aby po převodci nemovitosti žádal vedle PENB k nahlédnutí ještě faktury za energie.

•

I přes tyto sporné skutečnosti je PENB krokem vpřed, neboť je určitým vodítkem při koupi či pronájmu domu. Je zřejmé, že informace o provozních nákladech, přesněji řečeno o provozní spotřebě energie domu jsou velmi důležité a s postupem času budou ještě důležitější. Lze důvodně očekávat, že energeticky úspornější domy budou na trhu žádanější, a tak bude tedy splněn účel – dosáhnout vyšších úspor energií. Nejen soukromí stavebníci, ale i developerské společnosti, realitní makléři a další účastníci na trhu se budou nyní snažit stavět úsporné domy, protože ty se budou lépe prodávat.

Literatura a zdroje:

[1] Hejhálek, J.: Evropské Průkazy energetické náročnosti od ledna 2006. Nové průkazy přinesou podstatnou změnu v metodice stanovení a hodnocení energetické náročnosti budov, Stavebnictví a interiér 7/2005.