Respirátor, rouška a jejich význam
Pod titulem "Respirátor versus rouška. Jak se vyznat v jejich účinnosti?" byl na stránkách www.okoronaviru.cz zveřejněn text: Nevíme, jak jsou roušky účinné vůči novému koronaviru. Ze studií ale plyne, že lékařská rouška poskytuje víc než nulovou ochranu. Jejím nošením nechráníte jen okolí, ale i sebe. Primární ochranou je ale respirátor (doporučuje se typ FFP3).
Autorem příspěvku je Vasil Kostin (dále jen autor), student 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK), a oponentkou Aneta Pierzynová z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství s atestací v hygieně a epizootologii (1. lékařská fakulta UK). Autor také říká, že ještě bezpečnější je vyhnout se společnosti a zamezit sociálnímu kontaktu. Neubráníme se dojmu, že autor (existuje-li) přijal roli „užitečného hlupce“ a napsal text, pod který by se akademici nepodepsali.
Čerstvý vnitřní vzduch – nejvyšší stavební hodnota
Tento článek se zabývá hodnotou čerstvého vzduchu v budovách. Mnoho lidí žije v zajetí energetických úspor a zdravému dýchání nevěnuje pozornost. I proto, že vydýchaný vzduch…
Respirátor a koronavirus
Citujme z příspěvku: „Respirátory filtrují (tzn. nepropouštějí) částice vzduchu o velikosti 0,3 mikrometrů (μm) a větší. SARS-CoV-2 má průměr 0,06 – 0,14 mikrometrů. Je však důležité, že koronavirus sám nepoletuje ve vzduchu, ale je transportován ... pomocí kapének, které jsou vylučovány při kýchnutí nebo kašlání. Kapénky bývají větší než 0,5 mikrometru. Pokud nosíte FFP3 respirátor správně nasazený, tak jste chráněni vůči SARS-CoV-2 a riziko nákazy je minimální. Jako prevence proti onemocnění COVID-19 se doporučuje nosit alespoň respirátor třídy FFP2 a výše. K omezení šíření onemocnění se doporučuje nosit respirátor bez výdechového ventilu...“
Obr. 1: Trajektorie jedné částice menší než 0,3 mikrometru (vyznačenou modrou barvou). Její pohyb není přímý (jak by se očekávalo od jiných částic), ale je opravdu náhodný. Je tak vysoká pravděpodobnost, že částice vůbec neprojde do plic, ale narazí do vláken. Autor: Vasil Kostin.
U větších částic funguje filtr jako záchytná síť, částice včetně kapének, které jsou větší než 0,3 μm, filtrem neprojdou... Autor dodává: „Pro menší částice se zdá být logické, že jednoduše projdou otvory. To však není pravda. Malá hmotnost částic (tedy menších než 0,3 mikrometru) způsobuje, že nelétají přímo. Místo toho se odráží od ostatních molekul, a tak se pohybují zcela náhodně“.
Brownův pohyb v proudícím vzduchu?
Kostin odkazuje na Brownův pohyb, tzn. náhodný pohyb mikroskopických částic v aerosolu (vzduch s mikrokapkami vody). „Za konstantního tlaku se mikrokapky vody nahodile slučují, rozdělují, srážejí a odrážejí do všech stran, aniž by realizovaly hmotný a v případě virové nákazy i virový tok z místa A do místa B“, píše Kostin a znázorňuje na obr. 1.
Jenže Brownův pohyb nepopisuje dýchání. Dýchání neprobíhá za "konstantního tlaku"; dýchání je tlakem vynucený hromadný tok čerstvého vzduchu do organismu (nádech), následovaný hromadným tokem odkysličeného vzduchu ven (výdech). Pravidelné změny tlaku způsobuje rozpínání a smršťování plic. Dospělý člověk v klidu nadechuje/vydechuje asi 0,5 l vzduchu na jeden nádech. Za celý den (24 hodin) to dělá cca 9 m3 vzduchu, pokud spí nebo odpočívá. Když pracuje nebo sportuje, je toto číslo násobně vyšší. Kdyby tělo čekalo, až ho kyslíkem zásobí Brownův pohyb, došlo by rychle k udušení.
Chřipka, rouška, respirátor
Následující pasáž volně přebíráme také z už řečeného webu. Píše se tu, že „všechny respirátory filtrují částice vzduchu o velikosti 0,3 μm a větší“ s tím, že vir „SARS-CoV-2 má průměr jen od 0,06 do 0,14 μm“. Čtenář se dovídá, „že tento vir nepoletuje vzduchem sám, ale cestuje z pacienta na pacienta v kapénkách (o velikosti nad 0,5 μm), které unikají při kýchání nebo kašlání.“
To vše s dodatkem, že správně nasazený respirátor FFP3 „chrání před SARS-CoV-2 tak, že riziko nákazy je minimální.“ Jako prevence proti nemoci COVID-19 se má nosit respirátor alespoň třídy FFP2 a výše. Ten by se měl nosit bez výdechového ventilu kvůli omezení šíření nemoci.
Co je čerstvý vzduch?
Čerstvý vzduch je čistý venkovní vzduch. Typický je pro něj obsah oxidu uhličitého CO2 lehce nad 400 ppmv.
Bezpečná a zdravá hladina CO2 je do 700 ppmv. Obsah do 1200 ppmv je ještě přípustný, byť jen krátkodobě. Avšak od této hladiny výš je doporučeno omezit pobyt a pracovní úsilí lidí.
Vydechovaný vzduch obsahuje cca 40 000 ppmv CO2, tedy 40 objemových tisícin. I ten obsahuje dost kyslíku, pro člověka ale nedýchatelného: vdechování vzduchu, který vydechujeme, vede rychle k udušení.
Lidé neodhadnou, že žijí ve vydýchaném prostředí. A tak zejména v zimě za utěsněnými okny a při absenci vzduchotechniky dýchají vzduch s obsahem až 5000 ppmv (měřění z jedné školy).
Totéž platí o roušce. Dýchání skrze ni je obtížnější (sportovci ji nepoužívají), nadechován je zčásti vydýchaný vzduch. A to nerozebíráme "virovou" těsnost roušky.
Rouška kazí dýchání
Jedna věc je teorie, druhá pak praxe. Myšlenku, že rouška nabízí stejně kvalitní a vydatné dýchání, jaké je bez roušky, musíme odmítnout. Dýchání s rouškou je vždy nekvalitní (nadechujeme jen část čerstvého vzduchu), méně vydatné a obtížnější. Opak může kázat jen blázen nebo politik. Všichni víme, že například sportovci v akci roušky nenosí. Leda snad šachisté... a vlastně ani oni, protože by jim to nemyslelo!
Závěr: Takzvaná kvalitní rouška ztěžuje a kazí dýchání, což urychluje a zvyšuje únavu. Až na mimořádné a krátce trvající případy je třeba dýchat kvalitní, nejlépe venkovní vzduch v dostatečném množství.
Přidušený člověk je více nemocen
O tom, že lidé musí dýchat hlavně čerstvý vzduch, píšeme už 20 let (časopis Stavebnictví a interiér a portál stavebnictvi3000.cz). Čerstvý vzduch obsahuje asi 400 ppm (400 objemových miliontin) uhličitého CO2. Zdravotně bezpečná hladina CO2 je do 700 ppm. Obsah do 1200 ppm je ještě vyhovující, pokud možno jen krátkodobě; od této hladiny výš je striktně doporučeno omezit pobyt a pracovní úsilí lidí.
Zjistěte si nutnou intenzitu větrání v místnosti obsazené lidmi
Vzduch, který lidé vydechují, obsahuje cca 40 000 ppm CO2. Zbytek, tj. 960 000 ppm, čili 96 %, připadá na vzduch bez CO2. Pouhá 4 % obsahu CO2 ve vzduchu dalece přesahují výše uvedenou limitní hodnotu 700-1200 ppm, která představuje dýchatelné prostředí pro člověka.
Jinými slovy, člověk využívá pro dýchání jen 4 procenta vzdušného kyslíku. A dýchá-li s nasazenou rouškou či respirátorem, toto procento se sníží někdy až pod zdravotně bezpečnou hranici, která silně závisí na jeho fyzické aktivitě.
Také dlouhodobý či trvalý pobyt doma za zavřenými a těsnými okny snížuje dýchatelný podíl vzduchu až na riskantně nízkou úroveň a vyvolává onemocnění z latentního přidušení. Vydýchaný vzduch si přitom obyvatelé vůbec neuvědomují. Avšak jejich organismus rychle ztrácí v tomto prostředí imunitu proti všem nemocem.
Vydýchaný vzduch a jak správně větrat
Člověk v klidu vydýchá za 24 hodin přes 1 kg oxidu uhličitého (CO2). Delší pobyt v nevětrané místnosti vede k rychlému růstu obsahu CO2, přidušení a dlouhodobě i k chronickým…
Závěr
Dovednost rozpoznat vydýchaný vzduch není běžná, ale dá se naučit. Jiným problémem je, že i mnoho odborníků, kteří ve škole nedávali pozor a mají zároveň sníženou citlivost, zatvrzele hájí vzduchotechnická řešení (zavřená okna bez větrání), která lidem škodí a vedou k vážným a chronickým nemocem.
Tento příspěvek ukazuje, že ochranu lidského zdraví před nebezpečným virem nelze řešit za cenu toho, že zanedbáme nutnost dýchat čerstvý vzduch. Nemocný člověk s rouškou se za těsnými okny a bez čerstvého vzduchu nevědomky dusí a ztrácí schopnost bránit se virovým a jiným nemocem.
