Roubení v Archicadu

Roubení v Archicadu se může zdát jako složitý úkol. Jak se sním poprat? To bych rád vysvětlil v následujícím textu na jednom příkladovém objektu. V roce 2016 jsem totiž zpracovával na FA ateliérový projekt u pana prof. Girsy na téma Obnova dětského hospodářství.

Dětské hospodářství je součástí zámeckého parku Slatiňany, zapsaného v seznamu NKP. Představa zadavatele byla vytvořit nejen klasickou 2D dokumentaci, ale navíc objekt zpracovat jako tzv. BIM – tzn. krom vlastního 3D modelu k prvkům přiřadit i popisné informace. Projekt byl zpracován v Archicadu 19, který má i přes značný vývoj posledních verzí co nabídnout. Vynechám zde průzkumnou a projekční část a zaměřím se spíše na to, jak byl projekt zpracován jako informační model budovy (BIM).

Záměr byl tedy vytvořit komplexní 3D model s implementovanými informacemi, v němž bude vše vykazatelné a veškeré výkresy do podrobnosti cca 1:50 budou generovány právě z tohoto modelu. Tradiční měřítko výkresů 1:50 pak zhruba odpovídá podrobnosti LOD 300. Právě v této fázi je BIM podle mě nejúčinnější, v relativně krátkém čase nabízí výborné výsledky. LOD tedy udává podrobnost BIMu, přičemž není nijak striktně dáno, co má která podrobnost obsahovat. Inspirovat se můžeme například v české BIM příručce, nebo v příručce na BIMForum.org. Důležité je, aby byly výkresy přehledné, a to tak, aby do nich nebylo již nic dokreslováno pomocí čar a dalších 2D nástrojů, které Archicad nabízí. Na to bude čas při rozkreslování výkresů podrobností, které model již neobsahuje. Platí tedy: co mám v modelu, zobrazí se mi i na výkresech, a to můžu i vykázat. Obecně je důležité při práci s AC modelem dbát na přesnost, která pak ve výsledku velmi ulehčí práci.

Roubení

Specifikem tohoto projektu je roubení, s kterým bylo nutné se nějak vypořádat. Použít nástroj „trám” by nebylo vhodné. Samotný průřez trámu by se dal sice vyřešit vlastním profilem, ale jsou zde další věci, které rozhodly pro jiný postup. Průřez trámu totiž ve svém průběhu není konstantní. Navíc tu máme také ukončení trámu, a to rybinou, zámkem, nebo perem. To vše je potřeba zobrazit v pohledech a řezech a mít to i vykázané, což samotným nástrojem „trám” není jednoduše možné. Proto jsem si pro tyto účely vytvořil parametrický knihovní prvek, který tyto nedostatky eliminuje a v dostatečné podrobnosti stěnový trám simuluje pro LOD 300.

Obr. 2: Modelace roubené stěny podle fotografické předlohy ve 2D pohledu

Jednotlivé trámy jsou vyneseny na podkladech fotoplánů. Díky úpravám jednotlivých zhlaví se trám maximálně přizpůsobí skutečnosti. Po vynesení všech stěnových trámů následuje kontrola číslování ve Správci ID prvků a v interaktivní tabulce. Knihovní prvek je přizpůsoben tak, aby byl v tabulkách kompatibilní s právě již existujícími prvky RoofMakeru. Tím odpadá problém několika speciálních tabulek, které by jinak byly vytvářeny například pro sloupky, krokve, trámy apod. Takto máme vše v jedné tabulce i s veškerým řezivem. Díky filtru rekonstrukcí je pak možné udělat speciální výkaz, například pouze pro odstraňované prvky. Prvek umí jak nestálý průřez ze třech stran omítaný, tak celohraněný. Díky přizpůsobení velikosti jednotlivých zhlaví je proto vhodný pro rekonstrukce roubených objektů, jako je právě tento. Pokud chceme trám protézovat, zaškrtnutím kolonky „protézovat" se zobrazí ořezová rovina, která prvek ořízne přesně tak, jak si zvolíme ve 3D, půdorysu, nebo pohledech. Generální zapnutí protézování je pak umístěno ve VZM.

Vše na jednom místě

Jak bylo zmíněno výše, vše je vykázané automatickými tabulkami. Avšak výstupy, které by neměly mít pouze formu tabulky, ale také karty s určitým grafickým ztvárněním, jsou pak generovány pomocí seznamů. Tento nástroj je oproti interaktivním editovatelným tabulkám sice zastaralejší, ale pokud je využita možnost získání informací z připojeného objektu a vlastností jednotlivých prvků, můžeme dosáhnout graficky přijatelné tabulky nebo karty. Snahou bylo tedy mít informace o prvku/místnosti na jednom místě a generovat je do takové tabulky, která by nebyla jen strohými řádky a sloupci. Pokud však nepožadujeme složitější vzhled a vystačíme si pouze s klasickou databázovou dvourozměrnou tabulkou, je určitě snazší pracovat s interaktivními tabulkami.

Obr. 3: Modelace roubení ve 3D prostoru, úprava zhlaví trámu

Automatické předávání informací

Cílem bylo vše mít na jednom místě v projektu tak, aby fungoval jako databáze, z které si zrovna „vezmu” to co potřebuji. Například popisky ve 2D dokumentaci jsou prováděny pouze jako asociativní, konkrétní informace si převezmou z prvku. Dále zmíním například materiály a jejich legendu. AC nabízí vytvoření a editaci stavebních materiálů a jejich následný popis přímo ve správci stavebních materiálů. Pak stačí umístit popisku materiálů k prvku a ta si již bere informace přímo ze stavebního materiálu. Šance, že na jednom výkresu bude něco jiného než v legendě materiálů a něco jiného na dalším výkresu, je tedy nulová.

IFC model

Součástí odevzdaného projektu byl také otevřený IFC model. Díky tomu, že byly informace zapisovány přímo do modelu k jednotlivým prvkům, tak lze jednoduchým namapováním parametrů na IFC parametry vyexportovat IFC model bohatý na informace. Co který parametr znamená včetně konkrétních definicí najdeme na webubuildingsmart.org, která zaštiťuje standardizaci IFC.