Střešní okna VELUX oživují střechy již 70 let

To, co dnes považujeme za přirozený způsob osvětlení podkroví, nebylo vždy takovou samozřejmostí. Přesto je to letos už 70 let, kdy se zrodila značka VELUX (vznikla ze slov ventilation a lux), která je pro mnohé architekty, projektanty, ale i stavebníky dodnes synonymem fenoménu střešních oken.

Podkrovní byty dnes představují vyjádření určitého životního stylu. Život pod střechou již není východiskem z nouze, ale svobodnou volbou nejčastěji mladých lidí, kteří záměrně hledají nevyužité půdní prostory ve starších domech v úžasných lokalitách. Ještě v polovině minulého století však byla půda tím, čím je dnes sklep či místnost pod schody – tmavým zákoutím jen pro nouzové užití. Rozdíl mezi podkrovím kdysi a dnes má do značné míry na svědomí jeden muž – Villum Kann Rasmussen. Přesně před 70 lety začal uskutečňovat svůj skromný sen.

První krůčky

Villum Benedikt Kann Rasmussen se narodil 23. ledna 1909 na ostrově Mandø jako nejmladší syn reverenda Larse Bertela Rasmussena a jeho manželky Therese. Již ve třinácti letech Villum rodný ostrov opustil a začal studovat. V roce 1932 úspěšně promoval v oboru stavební inženýrství na Technické univerzitě v Kodani. Rutinní život za rýsovacím prknem však nesliboval mnoho životních překvapení.

Světlo v temnotách

Situace se nezlepšila, ani když přijal místo prodejce praček a bojlerů. Psal se rok 1941 a nad Evropou visel stín druhé světové války. Doba nepříliš příznivá pro život, a už vůbec ne pro plnění lidských snů. Přetrvávající nespokojenost však 32letého inženýra přiměla k založení vlastní firmy, jejímž hlavním cílem bylo „přispět ke zlepšování světelných podmínek v domovech či pracovnách na celém světě”. A tak se na apríla 1941 začala psát historie jedné z nejúspěšnějších evropských firem.

S prázdnou kapsou

V. K. Rasmussen založil v Kodani svou společnost V. KANN RASMUSSEN & CO z peněz získaných prodejem vlastního automobilu a také s finančním přispěním tchána. Společnost trpěla stejnou nouzí o zakázky jako jiné začínající firmy. Díky osobním kontaktům s architekty a staviteli (což je mimochodem přístup, na němž si firma zakládá dodnes) a referencím v tisku však záhy přišly významnější zakázky. Hned v začátcích svého podnikání kladl Rasmussen velký důraz na to, čemu dnes s hrdostí říkáme firemní kultura – objednal nové logo, hlavičkový papír a usiloval o standardizaci dalších administrativních činností. Koncem roku 1941 dokonce Rasmussen zaplatil první inzerát v novinách.

Od prosklených střech...

Tmavé půdy v té době nenacházely mnoho uplatnění – sloužily buď jako příbytek chudých studentů, či jako prádelny. Rasmussen se už od začátku snažil změnit dosavadní způsob prosvětlování těchto prostor, v jeho plánech měly doposud užívané světlíky již brzy nahradit opravdová střešní okna.

Konstrukce prosklené střechy, patentovaná pod označením Tubus, řešila nedostatek vhodného materiálu využitím dostupných surovin (během války docházelo k výpadkům dodávek mimo jiné i zinku a skla). Rám tvořily běžné galvanizované vodovodní trubky, k nimž bylo sklo pomocí důmyslného mechanismu natěsno přišroubováno. Tím odpadlo pracné kytování, které bylo jednak náročné na pečlivost a důslednost řemeslníků a jednak byla životnost takových tmelených spojů omezená. Kombinace technického myšlení s obchodnickým instinktem předznamenala budoucí úspěch společnosti, která jen pasivně nesleduje trendy, ale sama do značné míry udává směr celému oboru. Tubus byl registrován v roce 1944 jako první Rasmussenův patent.

První objednávkou společnosti V. KANN RASMUSSEN & CO byla prosklená střecha o ploše 900 m² pro mlýn na potěrání lnu společnosti Kooperative Wholesale Society nedaleko Aarhusu.

...po střešní okna VELUX

Od invenčního průmyslového prosklení nebylo daleko k prvnímu střešnímu oknu dnešního stylu. V. KANN RASMUSSEN & CO získala na podzim 1942 osudovou zakázku – dodat prosklené střešní elementy pro školní budovu ve Slagelse. Projekt počítal s umístěním tříd i do doposud neužívaných půdních prostor. Hned od prvopočátku plánoval Rasmussen spolu s architekty umístění plnohodnotných střešních oken místo klasických světlíků. Stávající konstrukci světlíku tvořilo jednoduché sklo osazené do litinových či zinkových rámů, což vedlo ve vytápěných prostorech k vysoké kondenzaci vlhkosti v interiéru. Rasmussen tedy vyvinul nová okna se zinkovým oplechováním na vnější straně a dřevěným rámem uvnitř. Odvod kondenzované vlhkosti řešil drenážní žlábek. U první série střešních oken zůstal Rasmussen věren osazení bez použití tmelu, pouze se šroubovanou jednoduchou skleněnou tabulí s proužkem těsnění. Později byla přidána další tabule skla a zrodil se fenomén známý i dnes.

Zatímco první okna ještě nesly označení Standard, dodávka pro školu už získala jméno nové: VELUX. Název, který vznikl jako složenina slov „ventilation” (větrání) a „lux” (světlo), se později stal synonymem pro celý segment výrobků dnes označovaných též jako „střešní okna”. VELUX byl v Dánsku registrován jako obchodní značka 3. října 1942.

Rodina

S „vynálezem” střešních oken VELUX však vývoj ve společnosti Villum Kann Rasmussena neskončil. Pozornost byla věnována zlepšování mechanizmu otevírání, údržby oken a dalších vlastností. Pamětníci dodnes vzpomínají na nárůst objednávek, který způsobila certifikace střešních oken VELUX jako nouzových výlezů. Inovovaný systém otvírání umožňoval rotaci křídla okna o 135 stupňů, což odpovídalo bezpečnostním požadavkům té doby.

Rasmussenovo originální technické myšlení, unikátní obchodnický cit i předvídavost nasměrovaly firmu i k dalším příbuzným oborům. Zdokonalení konstrukcí prosklených střech vyústilo v uvedení nového prefabrikovaného systému pro výstavbu výrobních hal. Jeho tým vyvinul prefabrikovaný modulární systém, který kombinoval dřevěnou konstrukci s částečným zasklením pro lepší pracovní podmínky zaměstnanců. Tyto moduly vstoupily na trh pod označením VELKIN.

Další segment rozvoje pak představovala výroba průmyslových garážových vrat VELTOR (1950). Netrvalo dlouho a společnost celkem logicky otevřela i vlastní divizi fasádních oken VELFAC (1952).

Že se Rasmussen ve svých vizích příliš nemýlil, svědčí i skutečnost, že podstatná část výrobního sortimentu zůstala v portfoliu společnosti dodnes. Možná proto, že se držel kréda, které bylo do značné míry vnitřním motorem všech vývojářů a inženýrů: Jeden experiment je lepší než tisíc výpočtů.

55 patentů a celosvětové uznání

V. K. Rasmussen střešní okna neustále zdokonaloval a jejich podstatná vylepšení si nechával průběžně patentovat:

Patent na „Kyvná okna a kování” byl vydán 5. prosince 1949.

Otočný závěs (PV-45) byl registrován jako samostatný patent 3. května 1948, podán však byl již 23. února 1946. Otočný závěs umožnil rámu okna otočení kolem vlastní osy, aniž by poškodil vnější zinkové oplechování, a usnadnil mytí vnějšího skla.

V roce 1956 V. K. Rasmussen nechal vystavit patent na venkovní markýzu, která byla prvním výrobkem společnosti z oblasti protislunečních clon.

V polovině 50. let byla firma schopná dodávat prefabrikované lemování na zakázku. V roce 1962 se tento produkt stal standardní skladovou položkou.

K prosvětlení budov s plochými střechami denním světlem začala společnost v roce 1958 vyrábět světlíky s kopulí z akrylátu. Prodávat se začaly roku 1962 pod názvem VELDO.

Celkově si V. K. Rasmussen nechal v Dánsku vystavit 55 patentů a zaregistrovat 9 designů, čímž položil základy inovační kultury ve VKR Group. Ta dnes vlastní cca 1600 aktuálních patentů a registrovaných designů.

V. K. Rasmussen obdržel celou řadu uznání a v roce 1991, dva roky před smrtí, získal čestný doktorát Dánské technické univerzity za práci ve stavebním a inženýrském výzkumu. Obchodní značka VELUX patří dnes k jedněm z nejsilnějších značek na trhu stavebních materiálů.

Blíže k obloze

S VELUXem se zrodil nový trend prosklení tmavých a nevyužívaných podstřešních prostor a mnohým evropským rodinám se zásadně rozšířily představy o bydlení. S nástupem funkčních střešních oken se komplexně změnila filozofie využití podstřešních prostor. Přirozené osvětlení a ventilace představují základní atributy kvalitního bydlení. Díky nové technologii „světla” a „větrání” tak získalo rčení „zatuchlá půda” podobu zapomenutého archaismu.

Současnost

Od roku 1941, kdy V. K. Rasmussen založil svou malou firmu specializující se na prosklené střechy a posléze střešní okna, přinesla tato oblast podnikání společnosti mezinárodní věhlas. Na jejím základě byla založen holding VKR Group, který v současné době zaměstnává téměř 15 000 zaměstnanců ve více než 40 zemích.

Výrobní sortiment společnosti VELUX v současné době zahrnuje široký výběr střešních oken, světlovodů, řešení pro ploché střechy, celou škálu stínicích a dekorativních doplňků, ale i kompletní systém montážních a ovládacích prvků na manuální či elektrické ovládání. Samostatnou skupinu tvoří výrobky využívající solární energii.

Společnost VELUX se aktivně angažuje a pravidelně investuje i do výzkumu a vývoje trvale udržitelného bydlení, a je tak jedním z vizionářů konceptu zdravého, ekologicky šetrného a komfortního bydlení 21. století. V roce 2008 představila experimentální projekt VELUX Model Home 2020, v jehož rámci vzniká šest různých staveb na principu aktivního domu. Prostřednictvím tohoto projektu naplňuje společnost svou vizi, kterou je podpora výstavby CO₂ neutrálních budov s vysokou úrovní komfortu pro obyvatele těchto budov.

Na českém trhu je VELUX zastoupen vlastní společností VELUX Česká republika, s.r.o. se sídlem v Brně, a to od roku 1990.