Učňovské školy se plní – řemesla nevymřou
Dodejme hned, že máme na mysli situaci v Moravskoslezském kraji. Letmo se však vraťme do již dávnějších časů, kdy takzvaná dislokace pamatovala na potřebné počty a rozmístění učňů a posléze vyučenců všech oborů v krajích ba i v okresech. Můžeme to svést na neviditelnou ruku trhu, která si po skončení zmíněné dislokace neporadila v této fázi s dalším vývojem učňovského školství.
Nastalou situaci se nejrůznějšími postupy snažilo řešit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, znovu obnovené cechy, dochází k apelacím samotných vyučujících na žáky i rodiče, je ceněno pokračování tradice dědění řemesla z otce na syna. Léta plynula a přes veškerou snahu tam chyběli zedníci, onde pokrývači – další chybějící si dosaďte z vlastní zkušenosti.
Spásná myšlenka, jak vylepšit situaci v málo zaplněných, spíše téměř prázdných třídách učňovských zařízení, vznikla v hlavách, které mají jasno ve finanční stránce věci. Jejich majitelé se zřejmě přidrželi řčení, že za peníze lze koupit všechno, i ďábel, a za ještě více se dá prodat. Stalo se tak v Moravskoslezském kraji, přesněji také ve Střední odborné škole Třineckých železáren. Tisícikoruna prospěchového stipendia měsíčně udělala divy a zvedla zájem mladých o technické obory, které viditelnému trhu práce chybějí.
Bývalá fara ve Vřesovicích se proměnila v moderní školu aneb ze třídy rovnou na terasu
Při pohledu na tuto stavbu se budete chtít vrátit zpět do svých školních let. Vřesovická základní škola se nachází v historické budově, kde se původní architektura bývalé fary…
Abychom byli přesnější – tato novinka doplňuje dosavadní systém odměňování žáků za jejich práci v průběhu praxe i odborného výcviku v samotných Třineckých železárnách a dalších asi v padesáti firmách spolupracujících s touto školou. Odměny jsou odstupňované dle prospěchu. Je to logické, vždyť kraj byl a je odjakživa známý těžkým průmyslem a příslušné uplatnění absolventů zde není problém. Jsme spravedliví a doplňujeme, že třinecká stipendijní verze je "odkoukaná" od několika desítek jiných středních škol v regionu.
Nicméně řemesla, včetně oborů jako pokrývač, klempíř, tesař, truhlář, montér suchých staveb a další, to zachraňuje, . V tomto směru jsou jistě spokojeni např. ve Středním odborném učilišti stavebním v Opavě a ve Střední škole řemesel ve Frýdku-Místku. Na úplnou spokojenost ještě nenazrál čas a lze očekávat, že i nadále půjde o mravenčí každoroční nábor pro jednotlivé obory. Každý má svá specifika, ne všichni uchazeči splňují příslušné podmínky přijetí. Možná, že by váhajícím nad vyučením pokrývačem pomohlo, kdyby vzali v úvahu poněkud opravené pravidlo, že nejkrásnější pohled na svět je nejen ze hřbetu koně, nýbrž i ze střech domů.