163 let betonové tašky

Betonová směs pro stavební účely je známá již z doby antického Říma. Pro stavbu rozsáhlé kopule dodnes dochovaného světoznámého Pantheonu byl použit římský litý beton „Opus caementium“. Ten se pak s úspěchem používal v mnoha evropských zemích. Teprve s odstupem cca 2 000 let však vzniká tvarovka, střešní taška z betonu.

Vznik betonové tašky se nijak neliší od vzniku ostatních střešních krytin. To znamená, že vzniká v oblasti s výskytem základního materiálu a v době, kdy lidstvo dospělo k myšlence využití místního surovinového zdroje a spolu s vyspělostí techniky a znalostí zpracování hmoty byl možný její zrod.

Kdo byl vynálezcem první betonové tašky?

Po dlouhodobých sporech se díky dí-lu Angličana Charlse G. Dobsona (nar. 1895), autora publikace z roku 1959 „Historie betonové tašky” dospělo k závěru, že vynálezcem a prvním zpracovatelem betonové tašky je Adolph Kroher. Tuto verzi doplnily dvě publikace z roku 1954 a 1959 pojednávající o nejstarších stavebních prvcích z betonu vydané v Bonnu Spolkovým svazem průmyslu vyrábějícím beton a taktéž brožura, kterou roku 1954 vydal uznávaný odborník v oblasti betonových tašek Alois Althammer. Tedy stejně tak, jako již před tím výborem „Německé společnosti výrobců betonových výrobků” v roce 1907, čímž byl Adolph Kroher definitivně uznán „vynálezcem betonové tašky”.

Adolph Kroher, který se narodil roku 1825 v Hofu, se zapsal v rodinném rodokmenu jako obchodník a továrník. Byl zjevným talentem vybavený širokým rozhledem, obchodní prozíravostí s neobyčejnou iniciativou. První jeho činnost se týkala velkoobchodu s papírem a teprve jeho druhá a jak se ukázalo později, důležitější činnost se týkala oblasti cementu a betonu. Tato obchodní oblast se opírala o surovinové zdroje v Grassau poblíž Staudachu. Tam začal brzy po potvrzení nalezišť s následným využitím suroviny k výrobě „přírodního” cementu a později i s výrobou střešních tašek, kterou sám vyvinul. První tašku z cementu vyrobil v roce 1844 ve své cementárně ve Staudachu cca 10 km od Chiemsee. V počátcích vyrobil 125 kusů střešních tašek za den.

Cena tehdy činila cca 80 tolarů za tisíc tašek. Po více jak třiceti letech vypočítal svým zákazníkům v jedné ze svých brožur vydané v lednu roku 1878, kolik stojí podle jeho postupu vyrobení jedné střešní tašky při poměru – jeden díl cementu: jednomu dílu suchého písku. Dále uvádí, že 100 kg cementu stojí 2,5 marky a mzda na výrobu sta kusů střešních tašek činí dvě marky. Již tehdy naznačil, že jeho cenová doporučení nemusejí být ještě konečná a že u průměrné střechy vyjde cena za jeden kus 10–12 feniků.

Kvalita tašky a nekalé soutěžení

Adolph Kroher si byl dobře vědom významu kvality, a proto také měla vysoká kvalita větší váhu než vysoký výdělek. Krom svého kvalitního „Staudachovského cementu” prodával a zapůjčoval své stroje na výrobu střešních tašek. Dělal to rád, protože dlouhé přepravní vzdálenosti v té době střešním taškám škodily, a navíc podpořil i prodej svého cementu. Uznání se jeho kvalitním výrobkům v podání střešních tašek z cementu dostávalo i na veletrzích.

Soutěžení ve vlastních řadách při výrobě střešních tašek však této krytině nikterak neprospělo. Ba naopak. Vlastní branže si zasazuje rány. Začaly se projevovat nekvalitní výrobky. Tašky z méně hodnotných cementů a s úsporným záměrem prosakovaly a jejich kvalita neskýtala Adolphem Kroherem deklarované kvality. Přibývalo těch, kterým kromě pečlivosti při výrobě chyběla i odborná znalost.

Adolph Kroher = kvalita

Vědom si svého image a postavení na trhu, kterého v dřívější době dosáhl, sebevědomě na tyto upozorňuje ve své brožuře z roku 1878, kde uvádí, že se krytiny vyrábějí s nízkou životností a nejen, že připravují lidi o jejich peníze, ale i zemi v rozhodně výhodném použití cementových střešních tašek.

Zrození střešní krytiny z cementu se podařilo

Rodina vedla po smrti Adolpha Krohera v roce 1892 továrnu ve Staudachu nadále až do roku 1929, kdy výrobu zastavila a to především kvůli následkům inflace a také kvůli rostoucí konkurenci. Zůstal pouze respekt před velkým podnikatelským výkonem.

V roce 1954 se v Heusenstammu začala vyrábět „Frankfurtská vlnovka”, obdoba v současné době nejpoužívanější betonové střešní tašky na našem trhu.