Albrecht z Valdštejna a jeho doba

Ve výstavní síni NG, Jízdárně Valdštejnského paláce v Praze, rekonstruovaného pro sídlo Senátu Parlamentu České republiky, probíhá od 15. listopadu 2007 do 2. března 2008 mimořádná výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba.

Výstava se koná pod záštitou Senátu Parlamentu ČR jako vyvrcholení celoročního projektu Rok Albrechta z Valdštejna. Výstavě předchází celá řada kulturně historických akcí nejen v Praze, ale i v dalších místech s Valdštejnem spojených jako je Jičín, Frýdlant, Cheb apod.

Cílem výstavy je přiblížit osobnost Albrechta z Valdštejna jako mimořádně schopného válečníka, vojenského podnikatele i politika, který výrazně ovlivnil průběh první poloviny třicetileté války a tím vstoupil do historie naší země i celé Evropy, ale současně ukázat také některé problematické okolnosti, které vyplývají už ze základních údajů o jeho životě [1].

Součástí výstavy je i možná účast na mimořádné prohlídce historických prostor Valdštejnského paláce [2], [3] v některém z nabízených termínů podle vlastní volby. Jedné z prohlídek jsme se s potěšením zúčastnili, palác je krásný a při této prohlídce je dokonce dovoleno fotografovat.

Prohlídka začala v Hlavním sále (obr. 2) se slavnou stropní freskou, která zobrazuje Valdštejna jako boha války Marse (obr. 3) a krásně zrestaurovanou štukovou výzdobou. Autorem fresek i štuk v tomto i v dalších prostorách paláce byl italský umělec Baccio del Bianco. Původní mobiliář paláce z Valdštejnovy doby se nezachoval, jako válečná kořist byl odvezen Švédy po dobytí Malé Strany na konci třicetileté války a až na malé výjimky se zde nedochovalo ani pozdější vybavení paláce používané rodinou Valdštejnů, kterým palác patřil až do konce druhé světové války. V sálech je proto jen velmi málo nábytku, ale tím více vyniká jejich půvab.

Dalším sálem byl Rytířský sál, ve kterém se dochovaly původní kožené tapety na stěnách (obr. 4), nástropní freska a obraz Valdštejna na koni, který pod ním padl v bitvě u Lützenu (obr. 5). Byl to jeho oblíbený kůň, a proto jej Valdštejn dal preparovat a vycpaný je součástí Muzea v Chebu stejně jako řada dalších předmětů z paláce. Následoval Audienční sál, který slouží Senátu jako místo přijetí různých návštěv a delegací. Proti předchozímu sálu je velmi vzdušný a světlý, na kruhovém stropě jsou opět fresky a štuky od B. Bianca a v sále jsou dochované původní dveře, nejstarší v paláci.

Po schodišti, na jehož stěnách jsou fotografie předsedů Senátu první republiky a všech tří předsedů od obnovení Senátu, tj. P. Pitharta, L. Benešové a současného předsedy P. Sobotky (obr. 6), se sešlo do Mytologické chodby, opět zdobené četnými freskami, ve které bylo vystaveno několik předmětů dochovaných z Valdštejnovy doby, např. kachle s Valdštejnským erbem (obr. 7), zbraně či drobný nábytek.

Slavná Astrologická chodba a palácová kaple sv. Václava bohužel nebyly přístupné, a tak následovala grotta, umělá jeskyně se stěnami pokrytými umělými krápníky a původní, oblázky vyloženou podlahou. Sloužila v horkých dnech jako chladný prostor u vstupu do sala terreny a zahrady.

Sala terrena, lodžie otevřená do za hrady (obr. 8), je největší z podobných zahradních prostor v Praze. Strop i stěny jsou opět pokryty štukami a freskami s náměty antických božstev a bájí. Sochy v zahradě, kopie původních soch od Adriana de Vries (originály odvezeny do Švédska), byly na zimu zakryty, ale jedna z nich je součástí výstavy. Od saly terreny bylo vidět na zvláštnost zahrady, romantickou krápníkovou stěnu a s ní sousedící volieru) i na upravené trávníky.

Protože jsme palác navštívili v době Vánoc, mohli jsme ještě shlédnout výstavu betlémů v malé výstavní síni paláce. Byl to hezký vánoční dárek. Jak výstava, tak před rokem 2001 skvěle zrestaurovaný Valdštejnský palác, za návštevu skutečně stojí.

Literatura:

[1] Kolektiv autorů: Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918. Nakladatelství Libri Praha, 1996
[2] Emanuel Poche: Prahou krok za krokem. Nakladatelství Panorama v Praze, 1985
[3] Materiály vydané k výstavě