ArchiCAD 9

Současná verze ArchiCADu (8.1) je revolučním povýšením předchozích verzí. Nejdůležitější novinkou bylo přepsání kódu, díky tomu je podporovaná akcelerovaná grafika (a to hlavně ve 3D-OpenGL). Také se objevily boolean operace, nové možnosti nastavení pracovního prostředí, ruční kresba, výkres detailu a asi nejdůležitější - správa dokumentace.

Dá se ještě něco vylepšovat? Graphisoft sbírá podněty pro vývoj od projektantů a architektů z celého světa. Které z nich byly v devítce zohledněny? Výchozím bodem je zachování podpory obou platforem: MacOS a Windows a sladění všech funkcí programu do „dobře promazaného stroje“.

Uživatelské rozhraní

V ArchiCADu 9 je možnost nastavit si kompletně vše, co vás ohledně pracovního prostředí napadne. Od vlastní struktury menu, přes klávesové zkratky až po nástrojové paletky, které je také možno libovolně definovat. Nástrojové paletky se samy „magneticky“ přichytávají okrajům obrazovky a řadí se za sebe. Vzhled prostředí lze při spouštění programu vybrat z předvolených režimů - začátečník, pokročilý a expert. Je jen na uživateli, zda zviditelní co největší množství funkcí na úkor velikosti pracovní plochy, či naopak.

Práce s knihovnami a knihovními prvky

Devítka nabízí hledání prvků podle jména. Stačí zadat příkaz např. „najdi všechny prvky * thon * “ a ArchiCAD bleskově zobrazí všechny židle „thonetky“. Tyto prvky je pak možno v půdorysu vybrat jednoduchým kliknutím na jejich obrysy (odpadá nutnost hledání úchytových bodů).
V půdoryse je dále možné použití tohoto inteligentního výběru k označování prvků zabírajících určitou plochu (desek, zdí, výplní, atd.). Knihovní prvky mohou mít (od verze ArchiCADu 8.1) speciální body pro jejich editaci přímo ve výkrese. Ve výkrese v řezu je např. možnost přepracovat dělení oken. Tyto body je možné rozlišit tvarově a nově i barevně.

Práce s 2D výkresy

Čára je prvek, který se má jednak určitým způsobem zobrazovat, ale zároveň nějak exportovat nebo archivovat. Nyní lze u každé čáry určit kategorii (např. „řezová čára“ pro znázornění obrysu prvku v řezu), podle které se chová při vykreslení a při exportu. Podobné nastavení je i u výplní. Devítka dále přináší možnost zapnout vlastní šrafování objektů typu deska, síť, střecha i v půdoryse.
To lze využít například pro zobrazení spárořezu. Dále přibyly nové možnosti voleb zobrazení. Nyní lze samostatně nastavovat styl řezových, výkresových a povrchových výplní. Přibyla také nová grafická značka sloupu. Jednotlivé prvky lze zobrazit i na jiných podlažích, než na kterých byly vytvořeny. ArchiCAD vylepšil a rozšířil oblíbené modifikační paletky. Při modifikaci oblouku můžete například nově tento oblouk „ofsetovat“. Také se již se nemusíte přepínat mezi editační (přidej bod, vytvoř oblouk, atd.) a operační (přesuň, rotuj, násob, atd.) paletkou.

Práce s texty

Asi největší změnu (z 2D prvků) zaznamenal nástroj text. Textové bloky lze tvořit se všemi vymoženostmi známými z Wordu. Je možné používat tabelátory, měnit písmo, měnit jeho velikost a barvu a libovolně formátovat text. Celému textovému bloku lze proporcionálně měnit šířku, výšku nebo proložení znaků. Je možné nastavit jeho podklad textu i rámeček. Podklad může být průhledný, v barvě papíru nebo libovolně barevný. Text lze zkopírovat z jiného programu (např. z Wordu) a libovolně vložit do ArchiCADu přes schránku. Bude vypadat úplně stejně!

Publikace

Při prohlížení publikovaných výkresů na internetu lze měřit délky a úhly. Po nakreslení výplně je patrný její obsah. Všechny úkony se samozřejmě provádějí prostřednictvím internetového prohlížeče a dat, která vygeneroval ArchiCAD. Výkresová dokumentace může obsahovat výkresy v palcích a milimetrech současně. Při ukládaní výkresů do PDF se lze rozhodnout, zda dokumenty složky budou samostatné nebo sloučené do jednoho.
Do dokumentu PDF lze uložit různé velikosti papíru současně (např. A1 a A4). Pro dokonalejší zabezpečení lze místo vodoznaku použít jiný PDF dokument. Příklad: firemní PDF dokumenty se ukládají na firemní PDF papír. Síť pro číslování kreseb je nová volba, využitelná pro složitější výkresové sestavy, jež zachovává jednoduchost automatického číslování.

Vizualizace

Vizualizace je důležitou pro prezentace projektu. V ArchiCADu je zabudována rendrovací technologie Lightworks. Tato technologie podporuje téměř všechny běžné standardy: procedurální povrchy, simulace nerovnosti, odlesku a průhlednosti pomocí obrázků a renderování procedurálního pozadí i popředí, měkké stíny, vysoce kvalitní odrazy.
Zajímavostí je, že renderovací technologie podporuje víceprocesorové sestavy a na nich dosahuje kratších výpočetních časů (dvouprocesorová sestava je asi o 30% až 40% rychlejší). V souvislosti s touto technologií přibyly do ArchiCADu nové lampy pomáhající rychleji simulovat odražené světlo pronikající oknem do místnosti nebo světlo odražené od oblohy.

DWG/DXF a IFC

DWG / DXF komunikace zvládá formáty DWG podle standardu DWG2004. Vylepšila se i práce s XREFy. Nastavení komunikace ArchiCAD - AutoCAD obohatily nové volby. Šrafy se nyní mohou ukládat do vrstev podle toho, zda jsou výkresové, řezové nebo povrchové. Při vkládání textu je možné nezávisle určit jeho velikost pomocí měřítka. DWG formát lze ukládat jako jednoduchý dokument (vše v jednom) nebo dokument s připojenými XFEFy. Výkresové sestavy lze ukládat v celku nebo jen ořezané na prvky viditelné na papíře. DWG kresby je možné vložit do ArchiCADu pomocí metody Drag&Drop - např. z plochy vezmete soubor DWG a rovnou ho přetáhnete do otevřeného projektu. V internetovém prostředí umožňuje ArchiCAD použití techniky i-Drop. Z WWW-stránky obsahující detaily v DWG a podporující technologii AutoCADu i-Drop, je možné pomocí drag&drop přetáhnout detail přímo do ArchiCADu. Standardní součástí ArchiCADu 9 je podpora formátu IFC a to až do návaznosti vlastního nastavení parametrů u prvků. Rovněž lze pomocí jednoduchého rozhraní provádět databázové dotazy pomocí SQL a získávat tak libovolné informace z databáze projektu.