Areál Café Fara (kavárenský ráj)

V samotném srdci Klentnic, malé obce s přibližně 500 obyvatel, jež leží uprostřed Pálavy, se nachází vyhlášený kavárenský ráj. Café Fara však není známá pouze svojí výbornou kávou a příjemnou obsluhou, ale rovněž krásnou a citlivou architekturou, která tomuto místu dodává to pravé kouzlo.

Prvním záměrem majitelů bylo vytvořit malou kavárnu, do které by chodili lidi ze sousedství a jež by měla domácí, klidnou atmosféru. Nedlouho po otevření (na sv. Jiří 2009) však bylo jasné, že zájem návštěvníků je veliký, a to ne pouze ze sousedství, a že na něj budou muset zareagovat. Tak začal příběh tohoto intimního areálu. Nyní se věhlasný areál skládá z několika budov kolem podlouhlého dvora s ořechem – barokní fary, dřevěné stodoly, staré školy, saly terreny1 se sklepem a oranžerie (ta ještě není postavena), na ně navazuje zahrada. To vše je samozřejmě pod kompoziční ochranou kostela sv. Jiří. Všechny domy mají skoro totožnou obdélnou půdorysnou stopu.

Areál Café Fara
Penzion a kavárna

  • Místo: Klentnice 166, Česká republika
  • Autor: Marek Jan Štěpán
  • Spolupráce: Radek Džiuban, Jakub Staník, Tomáš Jurák, František Brychta, Jan Martínek, Vanda Štěpánová, Zuzana Uhríková, Radomír Ulrich
  • Uměleckohistorické konzultace: Jan Press
  • Investor: Krásná Pálava s.r.o.
  • Projekt: 2008–2011
  • Realizace: 2009–2015
  • www.atelier-stepan.cz

Fara – kavárna

Budova fary je pozdně barokní, z období vlády Josefa II. Je postavená jako čistě funkční komorní objekt pro nově myšlenou roli faráře – úředníka. Objekt je podlouhlý, přízemní, postavený kolmo ke komunikaci. Je zastřešen sedlovou střechou, štít do ulice je střízlivě zdobný. Má velmi symbiotické postavení vzhledem ke kostelu, který stojí rovnoběžně s ní ve vzdálenosti 3 m. Na fasádě ke kostelu je v padesátých letech provedené sgrafito s tématem pastýře se stádem ovcí. Nová náplň budovy je úplně jiná než původní – namísto obydlí, kanceláře a zázemí faráře je to kavárna se zázemím. Zajímavé je, že původní dispozice s enfiládou průchozích místností neomylně funguje i v novém provozu. Vlastní dispozice je rozdělena malou vstupní halou, nalevo je farní salón – kavárna a bar, napravo etnografický salón a jizba s názvem Cofeespirit.

Původní úzká (90 cm) zásobovací chodba byla rozparcelována na nutné potřebné zázemí (WC muži, ženy, zaměstnanci, sklad a šatna). Fara je opravena důsledně historickým způsobem. Byla zde opravena původní fasáda a zrepasovány původní výmalby, podlahy a výplně otvorů. Zařízení je navrženo rovněž v tomto duchu, nenásilně, zčásti autorsky navržené, zčásti vybrané od starožitníků a vetešníků. Cílem bylo vytvořit autentické prostředí. Radiátory jsou litinové, rovněž tak i umývátka na ruce na toaletách. WC klozet s keramickou horní splachovací nádržkou byl dovezen až z Anglie, kde se dodnes tyto starší typy vyrábějí. Dále zde jsou klasické kavárenské stoly, ořechové lavice a židle, bar s mramorovou deskou, empírový typ kachlových kamen apod. Celá projektová příprava a realizace byla velmi intenzivní (celkem 6 měsíců).

Stodola – penzion

Dřevěný penzion je postaven na místě původních chlívků a právě jejich hospodářská funkce byla inspirací autorovy stavby. Novostavba je totiž malou abstraktně stylizovanou stodolou. Tvar budovy je pro tuto oblast typický až archetypální – podélný dům se sedlovou střechou, její velikost respektuje okolní měřítko historické architektury a její forma je abstraktní. Svým detailem je stavba v kontrastu k historickému prostředí, vertikální modřínové latě fasády vytváří poetické pozadí pro vržené stíny ořechu na dvoře i představy návštěvníků. Budova má unikátní nosnou konstrukci z masivních křížem lepených dřevěných panelů, která zůstává v interiéru odhalená. Vnitřek je celodřevěný s použitím dvou druhů dřeva   smrk a dub. Uvnitř stodola skrývá levandulový, meruňkový, mandlový a farní apartmán.

Stará škola

Stará škola byla před rekonstrukcí v dezolátním stavu. Tato budova byla opravena a prodloužena. Zde našel areál větší zázemí včetně kuchyně a knihovny. Nalezají se zde i apartmány nesoucí název Ořechový, Školní, Rajský, Kabinet a apartmán Klentnické madony. V apartmánech jsou použity hliněné omítky a samozřejmě dřevo. Nejoblíbenějšími se stal Rajský apartmám (inspirovaný rájem), který je celý bílý, a apartmán Klentnické madony, který má romantickou ložnici s baldachýnem.

Sala terrena

Do starých sklepních prostor se vchází klenutou salou terrenou. Sala terrena je na terénním zlomu mezi farním dvorem a zahradou a má vlastně pouze jednu fasádu s velkými obloukovými okny orientovanými na východ do zahrady. Před ní je dřevěná terasa s jezdeckou sochou sv. Jiří provedenou René Vlasákem z vápence. K zajímavostem jistě patří i to, že na zahradě je umístěna kopie gotické sochy Madony, která se na zdejší faře našla.

Oranžerie

Jako uzavření kompozičního principu areálu je plánována oranžerie. Celou kompozice areálu tvoří totiž podlouhlé rovnoběžné budovy (kostel, fara, stodola, stará škola, oranžerie) lemující lineární střední prostor proudící z Pálavy do údolí na východě jako nějaký vzdušný potok. Oranžerie s velikým prosklením a modřínovým stíněním bude sloužit k přezimování rostlin v květináčích a jako útočiště pro návštěvníky při nepřízni počasí.

Fotogalerie

Autor: Honza Hejhálek
Foto: Štěpán Vrzala