Bydlení pro lidi ze zranitelných skupin se podle výzkumu daří zajišťovat
Brno 4. ledna (ČTK) - Neziskovým organizacím se podle výzkumu ombudsmana daří zajišťovat bydlení lidem, kteří jej z různých důvodů získávají obtížněji než jiní. Zvládnou ale pomoci pouze zlomku z těch, kteří by podobnou pomoc potřebovali. Ukázal to výzkum ombudsmana, který dnes zveřejnil na svém webu. Mezi zranitelné skupiny patří například rodiče s více dětmi, senioři, lidé s postižením nebo Romové.
Výzkumu ombudsmana se účastnili zástupci čtrnácti organizací z celé republiky. Popsali svou práci s lidmi, kteří z různých důvodů získávají běžné bydlení obtížněji než jiní. "Za mě je úspěch to, když dlouhodobě vydrží v bytě a fungují nějakým pro nás normálním způsobem. Když děti chodí do školy, mají zajištěnou zdravotní péči, rodiče se o ně řádně starají, když se podaří zaměstnat rodiče," uvedla ve výzkumu pracovnice spolku, který v lounském okrese pomáhá získat a udržet bydlení rodinám s dětmi žijícím v nevhodných podmínkách.
Většina organizací zmínila, že je pro ně důležité oddělovat role správce nebo zprostředkovatele bytů a sociálního pracovníka. Předcházejí tak střetu rolí, kdy by sociální pracovník hájící zájmy klienta musel například vymáhat dlužné nájemné nebo dokonce zajišťovat nucené vystěhování. Za největší systémový problém pak zástupci zúčastněných organizací považují chybějící zákon o sociálním bydlení, který by zakotvil právo na účinnou pomoc v bytové nouzi, a určil, kdo a jak má ohroženým lidem bydlení zajistit. Zákon o obcích pouze zmiňuje, že mají vytvářet podmínky pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých obyvatel, včetně těch bytových. Pomáhající organizace proto často nahrazují služby, které by i podle nálezu Ústavního soudu měl zajišťovat stát.
Liberec koupí dům s byty, pro stotisícové město jde o ojedinělý počin
Liberec 8. září (ČTK) - Liberec odkoupí od soukromého vlastníka dům s šesti byty. Pro radnici stotisícového města jde o nezvyklý obchod, dosud pro ní bylo obvyklé, že byty…
Podle zkušeností pomáhajících organizací ale ani obecní bydlení nemusí pro lidi v krizi představovat řešení. Zabydlování těch, kteří často už prošli životem na ubytovnách, v nevhodných prostorách či dokonce pobývali na ulici, se organizacím většinou lépe daří díky spolupráci s vlastníky soukromých bytů než těch obecních. "Domluva se soukromými vlastníky bytů bývá zpravidla rychlejší a pružnější. Přidělování obecních bytů je naproti tomu svázáno přísnějšími pravidly, obce tak ne vždy mohou pohotově reagovat na aktuální potřebu konkrétního člověka či rodiny. V neposlední řadě je bytů v soukromém vlastnictví nesrovnatelně více než těch obecních," poukázala spoluautorka výzkumu, právnička Jana Mikulčická.
Téma: společnost
S výsledky výzkumu ombudsman postupně seznamuje klíčové aktéry, jako jsou ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo práce a sociálních věcí, zástupce obcí i organizace pomáhající lidem v bytové nouzi. Někteří z nich už měli možnost o dobré praxi v zajišťování bydlení diskutovat i na kulatém stole, který Kancelář ombudsmana uspořádala v závěru loňského roku.
