Bydlení v bývalé sýpce s unikátní atmosférou i autentickými exteriéry

Kdo si jako dítě hrával na senících a ve starých sýpkách, možná dodnes vzpomíná na jejich jedinečnou atmosféru, nenapodobitelnou vůni a pozitivní energii, kterou vyzařují. Jedním takovým místem je i impozantní sýpka v památkové zóně jihomoravských Sokolnic, jež historicky sloužila jako sklad úrody. Tato raně barokní hospodářská budova nedávno prošla generální rekonstrukcí. Vzniklo zde celkem jedenadvacet bytových jednotek, a co především – z chátrající stavby se stala nová dominanta obce a architektonický klenot, kterému právem přísluší jeho neoficiální, avšak notně užívané přízvisko „Domov s duší“.

Ne všechny projekty, do nichž jejich iniciátor vloží celé své srdce a veškeré odhodlání, vždy dospějí ke zdárnému konci. Avšak čestnou výjimkou, která by se mohla stát motivací i pro další investory s podobnými záměry, je generální rekonstrukce sýpky v Sokolnicích, kulturní památky z roku 1745, již nechal vybudovat hrabě Jan Leopold Dietrichstein. Zajímavostí je, že nejeden řemeslník podílející se na výstavbě zde zanechal na stěnách, sloupoví či krovech rozmanité vzkazy, značky a letopočty, jež byly při rekonstrukci objeveny a zaznamenány do patřičných archivů. Sýpka navíc sehrála nemalou roli během bitvy u Slavkova (1805); právě v ní totiž Francouzi drželi v zajetí asi čtyři stovky Rusů, kteří byli následně propuštěni, čímž byla bitva tří císařů ukončena. Nejen tyto události se navíc podílely na vzniku zdejšího mocného genia loci.

Původní funkce objektu je zřejmá. Šlo o panskou sýpku, vybudovanou za účelem shromažďování společných zásob osiva, které sloužilo jako záloha pro léta neúrody. V takovém případě půjčovali majitelé sýpky osivo sedlákům, kteří ho po žních vraceli i s úrokem. Byl tak položen základ k takzvaným kontribučním sýpkám, do nichž později sedláci museli odvádět část úrody povinně.

Sýpka, v současnosti jedna z dominant obce, byla původně záměrně vybudována stranou od tehdejší místní zástavby – na severním okraji obce, vedle hospodářského dvora. Důvodem byly obavy z možného šíření požáru. I přesto však na dnešní poměry není od dalších místních pamětihodností zase tak vzdálená – například od barokního zámku a jeho zahrad či od Panského pivovaru, v němž se vaří pivo již od roku 1550. Konstrukce sýpky byla navíc dimenzována na obrovskou hmotnost zrní, uskladňovaného na podlahách až v metrových vrstvách. Pozoruhodné také je, že podle dendrochronologického průzkumu bylo dřevo použité na stavbu sýpky (stropní trámy z jedlí či dubové sloupy) pokáceno již v roce 1711.

Během své existence utrpěl tento hospodářský objekt mnoho necitlivých zásahů v podobě přístaveb a přestaveb a mimoto dlouhá léta chátral. V době, kdy ho objevila investorka Jolana Zouharová (2007), se proto již nacházel ve skutečně zoufalém stavu. Přesto v ní vzbuzoval touhu navrátit mu zašlou slávu. Objekt tedy zakoupila a dala se na dlouholetou cestu jednání s úřady a památkáři, shánění investora a nakonec dospěla i k realizaci samotné rekonstrukce. K cíli zdárně došla v roce 2019, kdy byla staronová sýpka zkolaudována.

Bydlení v zeleni s krátkým dojezdem do Brna

Aktuálně je zrekonstruovaná stavba obklopena zelení včetně soukromé zahrady, do které mají přístup všichni majitelé nových bytových jednotek. Původní zemědělský účel objektu byl nahrazen novým a ze skladu obilí se stala moderní budova, jež poskytuje prostory k trvalému bydlení pro více než padesát lidí. Ti, třebaže si užívají klidného pobytu na venkově, se nemusejí zříkat ani městských radovánek: centrum Brna je odsud totiž vzdáleno pouhých 20 minut jízdy autem. Sýpka navíc žije i občasným kulturním životem. Zpočátku zde byly pořádány výstavy a komorní koncerty, dnes se zde konají jen sešlosti obyvatel domu. Původní shromaždiště úrody se tak změnilo ve shromaždiště dobrých lidí!

Koncept maximální historické návaznosti

Jak investor – společnost Baroque loft zastoupená Jolanou Zouharovou –, tak architekti z atelieru b9 od prvopočátku usilovali o zachování maxima historických prvků a jako jeden z prvních kroků rekonstrukce určili odstranění nešetrných přístaveb, k nimž došlo během správy objektu jednotným zemědělským družstvem (JZD) v minulém století. Obvodové zdivo je místy až 145 centimetrů silné a skládá se jak z cihel (pocházejících z Dietrichsteinské cihelny), tak z kamene a je zděné na vápennou maltu. Ponechán byl rovněž vápenec na ostěních oken a portálech vstupních dveří – poměrně netradičně vytěžený v nalezišti Stránská skála –, který se v období baroka, pro něž je typický spíše takzvaný mušlový vápenec, používal jen výjimečně. Z nových prvků zmiňme v této souvislosti přírodní rulu, která byla použita k vydláždění přístupových chodníků a parkovacích stání. Zrestaurovány byly také dvoje vstupní dubové barokní dveře, opatřené šípovitým deštěním a detailem v podobě masivního krabicového zámku.

Výplně jako zásadní exteriérový prvek

Významnou roli z pohledu architektury hrají v exteriéru zejména okna, která dotvářejí celkový charakter budovy. Z nařízení památkového úřadu proto muselo být striktně zachováno jejich pravidelné rozmístění i podlouhlý obdélníkový tvar. Všude však bylo instalováno dvojsklo lemované novými modřínovými rámy. Tvarosloví objektu pak bylo podtrženo střešními okny v nepravidelném rastru a doplněním několika lodžií se zábradlím z kaleného skla a nášlapnou vrstvou v podobě dřevěného roštu.

Téma: Bytové domy

Střecha, stropy a podlahy

Dobrý stav dřevěných trámových stropů umožnil jejich záchranu, díky čemuž nyní tvoří nosnou a zároveň pohledovou část. Provedena ovšem byla nová skladba podlah. V prvním nadzemním podlaží jde o zespod provětrávanou konstrukci, která má napomoci omezit vlhkostní zatížení svislého zdiva. Princip technologie spočívá ve vytvoření vzduchové izolační vrstvy v podlahovém souvrství, která nejenže přispívá k odvodu vodních par z podložních vrstev, ale také slouží k odvětrání radonového zatížení.

Nášlapná vrstva podlah ve vstupních prostorech v prvním podlaží sestává z plných pálených cihel, zatímco zbylé společné prostory v této úrovni jsou opatřeny cementovou stěrkou a byty mají masivní dřevěnou podlahu. Ve vyšších podlažích leží nové podlahy na původních dřevěných záklopech, a byly proto navrženy pouze z lehkých materiálů zakrytých dřevěnou krytinou.

Celý objekt byl a nadále je krytý polovalbovou střechou. Střešní konstrukce však byla zateplena (mezi krokvemi i nad nimi), a co především, došlo k položení nové krytiny – bobrovky.

Jako zdroj tepla byly zvoleny dva plynové kondenzační kotle Buderus, každý o výkonu 80 kW.

Téma: sluneční architektura

Závěr

Cíle, který si stavebník na počátku stanovil, bylo bezesporu dosaženo. V maximální možné míře byly zachovány historické prvky a současně došlo k odstranění nepovedených přestaveb, architektonicky ani funkčně nesouvisejících s raně barokní nemovitostí. Došlo také k citlivému doplnění nových prvků, jež původní koncept stavby velmi obohatily. V budově nyní již tři roky trvale žijí lidé, kteří si bydlení v bývalé sýpce nemohou vynachválit.

Jako pomyslnou tečku za tímto článkem si dovolujeme připojit vyjádření Jolany Zouharové, jednatelky investorské firmy, která byla jak u zrodu, tak u kolaudace projektu: „Co mi to celé přineslo? Zjištění, že některé věci zkrátka mají svůj čas, musejí přirozeně uzrát, jsou zdrojem poznání a zkouškou trpělivosti. Celý projekt – jeho poměrně složitý zrod a všechna vítězství i úskalí – pro mě byl zásadní životní lekcí. Díky pozitivním i negativním zkušenostem jsem získala mnoho cenných informací a osvojila si zcela nový úhel pohledu na moji práci, její smysl a další směřování.”

Zdroje:

- http://objevteslapanicko.cz/clapat_ndk_portfolio/barokni-sypka/
- https://www.facebook.com/domovsdusi/
- Dokumentace pro provádění stavby