Celková rekonstrukce kulturní památky - městského domu v Nové Bystřici
Obytný dům č. p. 181 v Nové Bystřici, ulici Na Můstku, který je zapsaný na seznamu nemovitých kulturních památek pod poř. č. 2047. Objekt se skládá ze dvou rozdílných částí – větší východní a menší západní. Autentická podoba obou částí – domů, pocházejících z 1. pol. 19. století, není známa a jakkoli některé prvky na otlučených fasádách (např. cihelné klenby v nadpraží okenních otvorů) mohou o původním tvaru průčelí něco napovídat, nebylo cílem zcela obnovit původní vzhled. Do roku 2013 byl objekt neobývaný a jeho stav vyžadoval naléhavě celkovou sanaci.
Původní stav
Původně, dle stavebně historického průzkumu, byla v 60. letech 20. století v 1. n. p. sklenářská provozovna. Ta byla zrušena a s tím byly spojeny stavební úpravy, které ovlivnily stav objektu. Výkladce byly zazděny s tím, že do vzniklých otvorů byla umístěna nedělená dvoukřídlá okna osazená do polovičních špalet. Při západní části jižní (zahradní) fasády byla realizována nevhodná přístavba hygienického zázemí sousedního domu, která zakryla okno v přízemní místnosti zaklenuté dvěma pruskými plochými klenbami. V důsledku toho se zhoršily vlhkostní poměry stavby. Pultová střecha přístavku dosahuje až po okenní parapet 2. n. p. Konečně v nedávných letech byla zřejmě bez souhlasu orgánů památkové péče sejmuta omítka severní (uliční) fasády. Omítka jižní (zahradní) fasády je z větší části opadaná. Štít při východním konci – po zbořené části sousedního objektu – je v havarijním stavu, hrozícím zřícením.
Střešní plášť z eternitových šablon vykazoval lokální poruchy. Také klempířské prvky (žlaby a svody) z cca 50% chyběly, anebo byly nefunkční. Tím se dále zhoršoval stav objektu. Chybějící omítka přispívala k degradaci smíšeného obvodového zdiva vypadávající hmota spár, části zvětralých cihel i kameniva. Některé dveřní a okenní otvory byly zazděny, do několika byly osazeny rozměrově i typově neodpovídající dveřní prvky, stejně nevhodně byla volena postupně vyměňovaná okna. Namísto původních – dovnitř a ven otvíravých, osazených do líce fasády, byla použita okna dvojitá, osazená do polovičních špalet. Dveřní a okenní prvky byly devastované – bez nátěrů, s různorodým částečně nefunkčním kováním.
Návrh řešení
Cílem bylo rehabilitovat výraz objektu jako důležité součásti městské památkové zóny, jmenovitě městské fortifikace, do níž byla vložena v místě, kde byla snesena tzv. Pražská brána. Smyslem návrhu bylo pouze navrátit objektu architektonický charakter – jednu z forem, kterou mohl mít před tím, než byly ve 2. pol. 20. století provedeny necitlivě rasantní zásahy.
Jednotlivé kroky opravy
Sanace byla koncipována tak, aby byly respektovány následující zásady.
Prvním krokem byla obměna střešního pláště, která spočívala v sejmutí původní eternitové krytiny, laťování a bednění, opravě a výměně poškozených částí krovu. Nově bylo provedeno plné bednění, na které byla položena nová krytina ve struktuře šablon kladených „na koso” v antracitové barvě tak, aby byl imitován původní eternit. Klempířské prvky – lemování, žlaby a svody byly nově provedeny v Rh – Zn plechu.
Původní výplně otvorů byly demontovány, případně byly vybourány nevhodně zazděné původní otvory. Ty byly nejprve zednicky opraveny a chybějící či nedostatečné parapety dozděny. Do takto začištěných otvorů byly osazeny nové dřevěné a zámečnické prvky.
Pro celkovou funkčnost stavby bylo nutné provést obnovu hydroizolačních vrstev a to jak v konstrukcích stěn, tak v konstrukcích podlah. Dále bylo provedeno jejich vzájemné propojení.
Pro vytvoření vodorovné izolace ve zdivu bylo využito chemické infúzní clony ve formě krému DRYZONE. Chemická infúzní clona byla provedena ještě v jedné vrstvě tak, aby byly odseparovány konstrukce oken od stávající vlhkosti v masivních stěnách.
Sokl objektu byl opatřen minerální stěrkou SANOFIX WPV (www.betosan.cz/produkt/sanofix-wpv-2) tak aby bylo minimalizováno vnikání vody do objektu ostřikem z prostoru přilehlé komunikace a chodníku. Izolace podlah, vzhledem k charakteru podlahových konstrukcí a k celkovému stavu, byly provedeny pomocí nepřikotvené membrány PROOFEX ENGAGE (www.betosan.cz/produkt/fosroc-proofex-engage) s povrchovou mřížkou. Ta byla vytažena na sokl tak, aby byla propojena izolace v podlaze a ve stěně. Její fixaci zaručily samolepící butylkaučukové pásky OBA (www.betosan.cz/produkt/oba-lepici-pas) a PEBA (www.betosan.cz/produkt/peba-lepici-pas-100-mm) v závislosti na prováděných detailech.
Obnova omítek spočívala v otlučení zbytků novodobých omítek a odstranění fasádních nátěrů, prověření funkčnosti a následné demontáži všech nadbytečných resp. nefunkčních instalačních, klempířských, zámečnických a podobných technických prvků a zařízení. Dále došlo k odstranění malty ze spár a odstranění nevhodných kotvících prostředků ze dřeva a sádry z konstrukcí stěn. Dále bylo provedeno obnovení odstraněných a chybějících partií zdiva, trhliny a spáry byly vyčištěny a zaplněny, lokální statické trhliny byly injektovány pryskyřicí a cementovou suspenzí. Lokálně došlo k sešití trhlin nerezovými výztužnými pruty. Vnější omítky byly provedeny jako vápenné, v soklových partiích provzdušněné.
Vnitřní omítky byly provedeny jako sanační vápenné a vápenocementové systému SANOFIX. Povrch byl sjednocen štukovou vrstvou systému SANOFIX (www.betosan.cz/wp-content/uploads/system_sanofix.pdf). Nově tažené římsy a profilace byly zhotoveny ze speciální římsové malty s vyšší pevností a odolností vůči povětrnosti.
Nátěry byly proveden nátěrovým systémem BETOSIL W (www.betosan.cz/produkt/betosil-w). Severní průčelí, jako více namáhané srážkovou vodou, bylo opatřeno hydrofobizačním nátěrem FOBISIL extra W (www.betosan.cz/produkt/fobisil-extra-w), který snižuje špinivost a prodlužuje životnost fasády.
Barevné řešení vychází z původní „režně-pískové” škály větší východní části objektu, výrazněji barevně doplněné v menší západní části objektu.
Historické kamenné prvky byly po očištění, opravení a vyspárování opatřeny hydrofobizačním nátěrem.
Pro komplexnost celkového řešení byl nefunkční betonový okapový chodníček zprostředkující přechod mezi soklem a asfaltovým povrchem komunikace vybourán. Omezený výkop byl zavezen drenážním kamenivem s odvodněním a okapový chodníček nově vydlážděn.
Závěr
Komplexní přístup k sanaci vlhkého objektu umožnil obnovit jeho funkčnost a prodloužit životnost o desítky let. Sanační práce byly současně provázeny vůlí minimalizovat zásahy do jeho historicky cenné podoby s tím, že byly respektovány možnosti historických a moderních technologických postupů a materiálů.