Ceresit VWS je kompletní systém zateplení

Ceresit letos doplnil své systémy pro zateplení budov o dvě nové varianty omítek (silikátové a silikonové) a navíc počítá i s dvěma základními typy izolantu (polystyrénové izolační desky a minerální vlna). Tímto krokem Henkel ČR ve své stavební chemii Ceresit otvírá kapitolu certifikovaného systému CERESIT VWS S (s izolantem polystyrén) a CERESIT VWS M (s izolantem minerální vlna).

Kontaktní systém zateplení obvodového pláště, kde izolantem je stabilizovaný polystyrén a povrchovou úpravu tvoří minerální suché omítkové směsi a ready-mixové akrylátové omítkové směsi, představila firma již loni. Tyto dva základní typy povrchových úprav spolu s realizací systému zateplení byly provedeny ve spolupráci s obchodními partnery a stavebními firmami i na několika klíčových stavbách v regionu střední Moravy (např. Krajského úřadu v Olomouci). Dnes mají tyto stavby za sebou minimálně jedno zimní období, navíc v rušné části města, jsou vystaveny prachu a exhalacím z výfukových plynů a je možné na nich porovnat a vyzkoušet kvalitu fasádního systému, a to zejména z hlediska čistoty a odolnosti fasády proti zašpinění. Tak, jak bylo všem obchodním Ceresit partnerům prezentováno, systém VWS S má i ve verzi povrchové akrylátové omítky samočisticí efekt. Tento účinek vykazují i konkurenční omítkoviny, ale vždy ve variantě silikátových omítek, které jsou většinou dražší než akrylátové.
Pro letošní rok Ceresit doplnil systémy pro zateplení budov o dvě zmíněné varianty omítek (silikátové a silikonové - opět ve 165 barvách podle vzorníku odstínů) a systém počítá i s dvěma základními typy izolantu. V návaznosti na to se rozšířil i sortiment lepidel a stěrkovacích malt o Ceresit CT 190, který je určen pro minerální vlnu. Tímto krokem Henkel ČR otevřel kapitolu certifikovaného systému CERESIT VWS S (s izolantem polystyrén) a CERESIT VWS M (s izolantem minerální vata). Systémy blíže popisuje Richard Černoch, technický poradce pro Ceresit z firmy Henkel ČR: „Jedná se o vnější systém zateplení pomocí minerální vlny nebo polystyrénu. Tyto izolační materiály se lepí cementovou maltou rovnou na zdivo, panel či starou omítku, proto se jim říká kontaktní, a je možné je ještě dodatečně přikotvit pojistnými talířovými hmoždinkami.“
Výběr cementového lepidla pro skutečně trvalé přilepení izolačního materiálu (např. lepicí malta pro polystyren Ceresit CT 83, respektive lepicí a stěrkovací malta pro minerální vlnu Ceresit CT 190) je třeba přizpůsobit rozdílným vlastnostem podkladů, zejména je nutné zohlednit propustnost vodních par, schopnost přilnutí díky savosti, tepelnou roztažnost a také modul pružnosti. „Dalším faktorem je stav fasády. V případě jejího poškození musíme buď použít různé typy adhezních můstků, např. penetraci Ceresit CT 17 či CT 13, nebo přikročit k otlučení staré omítky, není-li soudržná s podkladem. Používání rozdílných malt pro jednotlivé izolanty je řešením svědčícím o profesionalitě systému Ceresit, který reaguje na odlišné vlastnosti izolantů, zejména nasákavost a ohebnost,“ vysvětluje Richard Černoch.
O volbě mezi polystyrénovými deskami a minerální vatou rozhoduje typ objektu, jeho předpokládaná životnost (s ohledem na finance) a také velikost tepelného odporu dané konstrukce, kterou potřebujeme docílit. Kotvících hmoždinek je hned několik typů, ale na rozdíl od jiných systémů klade Ceresit systém důraz na skutečně pevné přilepení a kotvení chápe jen jako doplňkové přikotvení pro »jistotu«. „Nedoporučuji použít levné lepidlo a spoléhat se, že systém je přeci přikotven hmoždinkami! Tento postup by mohl vést k poškození izolačního materiálu a následně celé fasády vlivem povětrnostních vlivů, objevily by se praskliny, zatékání, výkvěty solí apod.,“ varuje Richard Černoch.
Další vrstvou v celém systému je stěrkovací malta (např. Ceresit CT 85, resp. CT 190), která musí již v tenké vrstvě cca 3 mm překonávat teplotní změny vyvolané slunečním zářením nebo mrazem a zároveň zachovat maximální přilnavost k izolačnímu materiálu. Neméně důležitou vlastností je správná »konzistence zamísené malty«, aby výsledná plocha byla rovná a hladká. „Nikdy nedocílíte pokrytí celé plochy maltou ve stejný čas, proto musíme být schopni napojit vrstvy malty s různým stupněm vytvrzení, tzn. čerstvou vrstvu napojit na starou,“ pokračuje Richard Černoch. Mezi dvě vrstvy stěrkovací malty se ještě vkládá armovací tkanina, která působí jako výztuž a přenáší napětí vznikající při vytvrzení malty. Druhým krokem této přípravné fáze před nanesením té nejdůležitější vrstvy, tenkovrstvé omítky, je vytvoření penetračního stabilizačního můstku. „Ceresit CT 16 připraví savost podkladu a u světlých omítek zároveň sjednotí odstín podkladu tak, aby například u bílé omítky v místě nižší vrstvy neprosvítal tmavší podklad,“ vysvětluje technický poradce firmy Henkel ČR.
Tenkovrstvé omítky se nanášejí v tloušťkách od 1 mm do 5 mm v závislosti na velikosti zrna obsaženého kameniva. Předností omítek na makromolekulární bázi je, že nepodléhají vlivům oxidu uhličitého nebo siřičitého. Pokud pomineme chemickou stránku a složení materiálu, dělíme omítky na suchou pytlovanou směs (může být bílá nebo probarvená) a omítku probarvenou již v kbelíku, která je rozmíchána k okamžitému použití (ready–mix omítka). Omítky Ceresit jsou vnitřně hydrofobizované, tzn. že zabraňují pronikání dešťové vody nebo vzlínání vlhkosti do konstrukce. Stávající sortiment Ceresitu zahrnoval tradiční minerální omítky a akrylátové omítky, které lze nazvat tzv. modifikovanými – díky uzavřené kapilaritě mají samočisticí schopnost, která je obvyklá až u silikátových omítek. Právě o tyto silikátové a silikonové omítky, jejichž hlavními klady jsou paropropustnost a pružnost, vysoká odolnost vůči povětrnostním vlivům, UV (silikon) a vysoká mechanická odolnost, byl nyní sortiment Ceresitu rozšířen, čímž je systém povrchových úprav kompletní. Součástí systému jsou i nátěrové barvy, které jsou shodné s odstíny již probarvených omítek, a to barva na bázi akrylátu Ceresit CT 44 nebo na bázi silikátu barva Ceresit CT 54.
Zateplovací systémy se skládají z několika vrstev, proto je třeba si ohlídat, aby jednotlivé materiály byly vzájemně kompatibilní. „Ze zkušenosti proto nedoporučuji míchat výrobky různých značek, ale raději zvolit jednoho výrobce, který nabízí kompletní řešení, takže na sebe bere zodpovědnost za kompatibilitu celého systému,“ zdůraznil na závěr Richard Černoch.