Česká republika a první návrh Finančního výhledu - Evropské unie pro léta 2007 až 2013

1. května 2004 se stala Česká republika členem Evropské unie (ekonomicko-politické společenství). EU sdružuje finance, které je možné čerpat především v zemědělství a na strukturální a kohezní politiku. V oblasti Finančního výhledu (závazného víceletého rozpočtového plánovacího dokumentu) EU jsou peníze pro členy EU na léta 2004 - 2006 již rozdány. Pro léta 2007 - 2013 existuje první návrh Finančního výhledu a další jednání s ním spojená budou pokračovat. V nich bude záležet především na umu české vládní reprezentace vyjednávat.

Evropská unie a Česká republika

Česká republika vstoupila k 1. květnu 2004 do Evropské unie. Tato skutečnost patří společně se vstupem České republiky do Severoatlantického paktu 12. března 1999 mezi nejvýznamnější událostí novodobých českých dějin. Oba tyto kroky zařadily naši zemi do společenství zemí vyznávajících určité společné hodnoty a charakterizované značnou mírou záruk stability a dlouhodobosti vzájemných vztahů členských zemí. Na rozdíl od bezpečnostních a politických zájmů na straně NATO, je Evropská unie spíše společenstvím ekonomicko-politickým či politicko-ekonomickým, podle toho, jak kdo přisuzuje přednost té či oné stránce jejího smyslu i reálného fungování. Obě tyto stránky se však vzájemně podmiňují a jednu nelze vnímat bez druhé.

Finanční výhled EU na programovací období 2007 až 2013 - význam pro Českou republiku.

Ekonomická charakteristika Evropské unie předurčuje toto společenství k daleko většímu vlivu na každodenní život obyvatel České republiky, jakož i na jednotlivé sektory jejího hospodářství, včetně stavebnictví, než je tomu v případě NATO. Nejde v tomto případě zdaleka jen o měnící se předpisy v oblasti technických norem, bezpečnosti práce, stavebních postupů atd., které se objevují v různých oblastech práva ES (ochrana spotřebitele, životní prostředí atd.), ale také o otázku veřejných investic do infrastruktury v České republice, jehož by měl být rozpočet Evropské unie prostřednictvím různých forem finanční podpory (zejména dotací) zdrojem nejen do roku 2006, ale také pro další programovací období EU 2007 až 2013. Debaty na úrovni Evropské unie o Finančním výhledu (tzv. Financial Perspective) na příští programovací období již začaly v únoru letošního roku, kdy Evropská komise vydala své Sdělení »Budování společné budoucnosti: Finanční a politický výhled pro rozšířenou Unii 2007 – 2013«. Jestliže si uvědomíme, jak významné je pro jednotlivé sektory českého hospodářství každoroční schvalování rozpočtu České republiky, je problematika výše a základní skladby rozpočtu Evropské unie do roku 2013 záležitostí, která by měla zajímat přinejmenším každého, kdo se podílí nebo v blízké budoucnosti bude přímo či nepřímo podílet na čerpání prostředků z rozpočtů Evropské unie, sektor stavebnictví nevyjímaje.

Struktura příjmů a výdajů Evropské unie.

Rozpočtový systém Evropského společenství je již od roku 1970 založen na tzv. vlastních zdrojích, které zajišťují bez jakýchkoliv dalších rozhodnutí členských zemí stabilní příjmy pro financování politik Evropské unie. Rozhodnutí o vlastních zdrojích bylo v průběhu let několikrát změněno. Podle současných pravidel je třeba pro změnu rozhodnutí Rady nejen jednomyslnost v rámci Rady Evropských společenství, ale také ratifikaci tohoto rozhodnutí všemi národními parlamenty. Současný strop vlastních zdrojů EU je ve výši 1,24 % úhrnu hrubého domácího důchodu členských zemí. Pro rok 2004 platí podle posledního rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2000, že 73,4 % příjmů tvoří zdroje určené na základě hrubého domácího důchodu (GNI – Gross National Income) jednotlivých členských zemí, 1,3 % pocházejí ze zemědělských poplatků, 10,4 % z vybraných cel a 14,1 % ze zdrojů vázaných na DPH. V oblasti výdajů směřuje největší část rozpočtu EU do oblasti zemědělství (44 %) a na strukturální a kohezní politiku (34 %). Podíly dalších rozpočtových položek jsou výrazně nižší: 6,9 % na vnější politiku, 7 % na vnitřní politiku a 6 % na administrativní výlohy.

Finanční výhled – základní vymezení.

Finanční výhled lze obecně charakterizovat jako závazný víceletý rozpočtový plánovací dokument, který omezuje, v současné době na sedm let – jednotlivé výše ročních výdajů Společenství a vymezuje jejich základní skladbu (orientaci). Zatímco meze národních rozpočtů jednotlivých členských zemí jsou v podstatě určovány z roku na rok podle momentální situace hospodářských strategií stávající vlády, Finanční výhledy jsou podstatně stabilnější a jejich změna není vůbec jednoduchá. Rozhodnutí o Finančním výhledu náleží především Evropské radě, která je složená z hlav států nebo vlád členských zemí Evropské unie, a která na základě návrhu Evropské komise musí jednat jednomyslně. Bez ohledu na případné změny ve složení Evropského parlamentu, Evropské komise, Rady, zájmů jednotlivých zemí atd. musí být v současné době Finanční výhled upraven pouze změnou tzv. Meziinstitucionální dohody mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou. Závaznost Finančního výhledu se projevuje především tak, že rozpočty Společenství a Evropská komise jako jejich správce musí rámec Finančního výhledu na jednotlivé roky respektovat. Tento systém vede k rozpočtové kázni a stabilitě umožňující pro subjekty, které jsou vázány na výdaje Společenství, střednědobě předvídat finanční strategii Společenství, zejména zaměření politiky v oblasti zemědělství a regionálního rozvoje, kam směřuje naprostá většina vlastních prostředků Unie. Z výše uvedeného je zřejmé, že příprava na vyjednávání o Finančním výhledu EU na roky 2007 až 2013 bude vedle postoje k Evropské ústavě jedním z nejvážnějších úkolů vlády ČR ve vztahu k Evropské unii. Budou to vyjednávání složitá, tvrdá a ve světle velmi napjaté atmosféry při přijímání posledního Finančního výhledu na léta 2000 až 2006 v roce 1999 (viz zejména postoj Francie) i »bojovná«. Současný první »neformální « návrh Finančního výhledu na léta 2007 až 2013 může doznat velkých změn a je záležitostí ryze politickou, do jaké míry bude návrh Evropské komise zejména velkými zeměmi Evropské Unie akceptován.

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 10. února 2004: »Budování společné budoucnosti: Finanční a politický výhled pro rozšířenou Unii 2007-2013«.

Evropská komise se ve svém Sdělení zřetelně přihlásila ke třem základním rozpočtovým prioritám na programovací období EU 2007 až 2013: udržitelný rozvoj, ochrana zájmů občanů a posilování úlohy Unie jako globálního partnera. Současně Evropská komise vychází z předpokladu, že s výhledem členství 27 zemí nebude třeba zvyšovat současný strop na výdaje Unie ve výši 1,31% hrubého domácího důchodu pro závazky a 1,24 % hrubého domácího důchodu pro platby. Naopak Evropská komise navrhuje průměrnou úroveň výdajů na cca 1,14 % hrubého domácího důchodu. Například pro období roku 2013 je předvídána velikost plateb ve výši 143,1 miliard EUR, což je při kursu 32 Kč/EURO cca 4,579 bilionu Kč. Romano Prodi, předseda Evropské komise, ve svém vystoupení v Evropském parlamentu konstatoval, že v návaznosti na další úkoly politiky EU, tj. hospodářský růst, konkurenceschopnost, vytváření většího počtu a lepších pracovních pozic, ochrany práv občanů, poskytnutí ochrany společnosti před kriminalitou a nelegální imigrací, ochrany přírody a lepší pozice EU ve světové politice „musíme pokračovat v zachování plné podpory vnitřní solidarity, soudržnosti a zemědělství.“ Jinými slovy podpořil stávající orientaci výdajů, kdy ekonomicky slabším zemím a regionům je poskytována finanční podpora k postupnému vyrovnání hospodářské a sociální úrovně. Současně však upozornil na skutečnost, že „nesmí nastat další rozšiřování nůžek mezi ambiciózními a vysokými politickými závazky na straně jedné, a nezdaru je dosáhnout na straně druhé. V mnoha nových prioritních oblastech je schopnost Unie dostát svým slibům oslabena nedostatečnými zdroji. Politické cíle a očekávání vkládané do Unie musí být spojeny věrohodnými cíly doprovázenými adekvátními prostředky, včetně prostředků finančních.“ Jak je patrné, i na úrovni Evropské komise je cítit napětí mezi velkými politickými přísliby a nedostatkem finančních prostředků je splnit.

Z dalších zajímavých částí Sdělení Evropské komise je třeba ve vztahu k možným infrastrukturním investicím zmínit komentář k politice soudržnosti (kohezní politice) Evropské unie. Slova „Růst a soudržnost se musí vzájemně doplňovat ještě více než v minulosti“ poukazuje jednoznačně, že při posuzování jakýchkoliv projektů kofinancovaných z fondů EU se bude především hledět na otázky tzv. přidané hodnoty projektu, zejména přidané hodnoty hospodářského růstu. Podpora z fondů EU má být dle těchto zásad efektivní prioritně podle zásad ekonomických, nikoliv politických. Jako další významný krok má být posílení podpory některým méně vyspělým regionům původní »patnáctky« členských zemí EU, které se však nekvalifikují pro nejvyšších podporu z příslušných fondů, a to na základě tzv. »přechodných nástrojů«. Snahou Komise je zde zřejmé uklidnění veřejného mínění ve snaze obhájit přesunutí těžiště finančních podpor Společenství směrem na východ. Nezanedbatelným návrhem na dosti radikální změnu je představa Evropské komise o reformě Společné zemědělské politiky. Má dojít k odklonu od přímých plateb farmářům k posílení širších programů rozvoje venkova, a to i na neprodukční část s orientací na trvale udržitelný rozvoj (prostor pro infrastrukturní investice). Doporučuje se pokračování v programu transevropských sítí, kterému je ve Sdělení věnována celá podkapitola (Propojení Evropy sítěmi Evropské Unie). Podpora pro orientaci na vývoj nových technologií založených na energeticky-úsporných přístupech, ekologicky neškodných a konkurenceschopných materiálech byla taktéž navržena (podpora výzkumu).

Další postup jednání o Finančním výhledu.

Jak již bylo řečeno výše, Evropská komise předložila své Sdělení Radě a Evropskému parlamentu dne 10. února 2004. Odpově. Rady lze očekávat již na červnovém zasedání Evropské rady. Stanovisko by měl zaujmout i Evropský parlament. Formální návrh Evropské komise na Finanční výhled 2007 - 2013 měl být předložen ještě před letní přestávkou. Předpoklad pro schválení Finančního výhledu je první polovina příštího roku. Následně lze očekávat jak úpravy v existujících nástrojů podpory (např. Fond soudržnosti, Evropský fond regionálního rozvoje atd.), tak vytváření zcela nových programů začleněných do rozpočtu Společenství v návaznosti na novou strategii Evropské unie pro příští programovací období.

Závěr

Michaela Schreyerová, komisařka odpovědná za rozpočet, prohlásila závěrem své zprávy k Finančnímu výhledu pro léta 2007 až 2013 vydaném dne 23. února letošního roku v Bruselu hlavní zásadu koncepce výhledu: „Toto, tedy vytvoření přidané hodnoty pro Evropu, bylo všeobecným vodítkem pro návrh Komise pro příští Finanční výhled.“ V oblasti infrastrukturních projektů v České republice jsou tato slova velkou výzvou. Pokud budou i v rámci regionální podpory z EU předkládány jednotlivé projekty bez navazující strategické koncepce v daném místě, bez návaznosti na další připravované projekty v blízkém okolí, pak budou účinky podpory ze zdrojů EU nutně roztříštěné a omezené. Jen jeden příklad: Na co je krytý plavecký bazén na maloměstě bez navazujících doplňkových prostor (squashové centrum, rehabilitační centrum, bowling, restaurace apod.), které by by jen částečně pokryly vysoké provozní náklady takového zařízení, přinesly pracovní místa a umožnily místo každoročního dotování provozu za nějaký čas výnos na další investice.

Zatímco v oblasti Finančního výhledu EU pro léta 2004 až 2006 »jsou již karty rozdány« a další postup bude záležet na politickém kompromisu na úrovni Evropské unie a jejich členských zemí, včetně umu vyjednávání české vládní reprezentace, dosažení co největší přidané hodnoty »evropských infrastrukturních dotací« pro hospodářský růst, zaměstnanost, zvýšení životní úrovně v České republice jednotlivých regionů bude záležet na předkladatelích příslušných infrastrukturních projektů, tedy zejména na městech a obcích.Sektoru stavebnictví se to však také dotýká: obec zadlužená na dlouhou dobou dopředu v důsledku realizace neživotaschopného projektu nebude do budoucna nositelem tržního potenciálu pro stavební zakázky. Na zákrok státu – oddlužení - nelze moc spoléhat. Česká republika bude muset dříve či později splnit Maastrichtská kritéria, což bude znamenat tvrdší disciplínu veřejných financí. tzv. konvergenční program českých veřejných financí je nutným předpokladem pro čerpání prostředků pro Fond soudržnosti.