Česká republika se stává vzorem

Dne 20. května se měla možnost veřejnost ČR prostřednictvím novinářů seznámit s probíhajícími pracemi na výstavbě koridoru v Chocni. Zároveň proběhla i tisková konference, na které vystoupili přední zástupci Organizace pro spolupráci železničních drah (OSŽD) a KPM CONSULT. Ti informovali o stavu práce na modernizaci železničních koridorů č. 4 a č. 6 a zhodnotili probíhající práce.

Dne 20. 6. 2003 byla zahájena rekonstrukce železničního průjezdu v Chocni (dokončena má být 31. 5. 2005). Důvodem rekonstrukce je především dosažení vyšší bezpečnosti tohoto místa, větší kultury pro cestující a zároveň umožnění průjezdnosti vlaků Chocní rychlostí 160 km/hod.

Byli jsme pozváni do těchto míst dne 20. května, tedy přesně v polovině doby, která je na celou akci vymezena, abychom mohli vidět průběh této složité rekonstrukce. Zároveň jsme se zúčastnili tiskové konference, kde jsme vyslechli názory Anzora Glontiho, člena OSŽD2), na stávající modernizaci a rekonstrukci železniční infrastruktury v rámci ČR a Petra Augusty, generálního ředitele KPM Consult3).

Před několika týdny Česká republika pod záštitou a za přítomnosti ministra dopravy ČR Milana Šimonovského informovala v Bruselu Evropskou komisi z oblasti dopravy a životního prostředí o české železniční infrastruktuře jako integrální součásti transevropské sítě. O výsledcích v Bruselu se vyjádřil vyjádřil Petr Augusta, generální ředitel společnosti KPM CONSULT takto:

„I představitelé Evropské unie nám vyjádřili uznání nad postupem prací v modernizaci železnic a výstavby koridorů v naší zemi. Právě na základě našich úspěchů jsme byli ubezpečeni o možností čerpání dalších finančních prostředků z kohezního a strukturálních fondů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že transevropské železniční koridory se přes území ČR v podstatě kryjí s trasami mezinárodních tranzitních koridorů OSŽD, je tato informace velmi dobrým signálem pro naši další spolupráci“.

A jaký mají pohled na výstavbu koridorů členové OSŽD?

Anzor Glonti nejdříve stručně vysvětlil úlohu OSŽD. Potom informoval o situaci koridorů v Evropě a Asii. Řekl, že v Evropě jsou koridory rozděleny na tzv. »západní« a »východní« (celkem jich je 13). Západní končí na hranicích Německa s ČR a jsou na velmi dobré úrovni, východní se postupně budují a rekonstruují. Východní koridory budou mít po dokončení délku více než 10 000 km. Je nutné přitom počítat s tím, že směrem na východ se klimatické
podmínky stávají drsnějšími, není výjimkou, že materiály, ze kterých je železnice postavena, musí zvládnout teploty pod – 55 °C.

Koridor č. 4 začíná v Děčíně, vede přes Prahu, Českou Třebovou, Přerov, Hranice na Moravě, Žilinu, Košice, Čop a bude mít odbočky na koridory 4a, b, v, g, e, ž – národní úseky ČR, Slovenska, Ma.arska, Polska a Ukrajiny.

Koridor č. 6, tzv. jižní prochází Prahou, Bratislavou, Budapeští, dále směřuje na Arad, Krajovu, Kalafat, Vidin, Sofii, Thessaloniki. Odtud pokračuje na Istanbul, prochází Ankarou, dále přes jezero Van, Teherán, Serachs, Saparmurat, Turkmenbaši s odbočkami na koridory 6 a, b, v, g – národní úseky ČR, Slovenska, Ma.arska, Rumunska, Srbska a Černě Hory, Bulharska, Řecka, Turecka, Turkmenistánu.

Na zasedání se probírala i problematika parametrů uvedených koridorů a to současných i po předpokládané modernizaci, dále informace o jízdní době, o maximálních jízdních vlastnostech a o výhledu a termínech realizace modernizace těchto železničních koridorů. Probírala se i tzv. rozchodnost kolejí, přičemž vyhrála západní varianta.

Maja Sotyrová, zástupkyně bulharských železnic, vyjádřila obdiv nad kvalitou i kvantitou prací v ČR. Společně s dalšími členy OSŽD navštívila bulharská zástupkyně stavby v oblasti Krasikov I, II, železniční stanici v Chocni, prohlédla si rekonstrukci v České Třebové. Dále seznámila novináře s připravovanou výstavbou 2. mostu přes řeku
Dunaj. Výstavba 6. koridoru totiž neprobíhá kontinuálně a tento most tak doplní chybějící článek.

Závěrem lze říci, že nás hřála u srdce chvála z úst členů OSŽD, která směřovala na kvalitu práce českých lidí v oblasti modernizace a rekonstrukce železniční infrastruktury v rámci ČR.

Pokračování v příštím čísle.



1) Zpracováno s využitím tiskových zpráv.
2) OSŽD (Organizace pro spolupráci železničních drah) je mezinárodní organizace, která byla založena v roce 1956 v Sofii. Členy OSŽD jsou dopravní ministerstva a centrální státní orgány (zpravidla železniční dráhy), které řídí železniční dopravu ve 27 státech. Základními směry činnosti OSŽD jsou:
Rozvoj a zdokonalování mezinárodní železniční přepravy, především v dopravním spojení mezi Evropou a Asií, včetně kombinované přepravy. Formování společné dopravní politiky v oblasti mezinárodních železniční přepravy, příprava a vypracování strategické činnosti železniční dopravy a strategie činnosti OSŽD. Zdokonalování mezinárodního dopravního práva, zvýšení konkurenceschopnosti železniční dopravy ve srovnání s jinými druhy doprav, spolupráce v oblasti provozu železničních drah a spolupráce s mezinárodními organizacemi, které se zabývají problematikou železniční dopravy, včetně kombinovaných přeprav zboží na mezinárodní úrovni. V současné době sdružuje OSŽD: 25 ministerstev doprav či obdobných orgánů řídicí železniční dopravu, 25 železničních drah států – členů OSŽD, 6 železničních drah se statutem pozorovatelů, 15 přidružených organizací (jednou z nich je od poloviny roku 1998 i KPM CONSULT, a.s.).
3) KPM CONSULT byl založen v roce 1996 jako servisní a marketingová organizace akcionářů s cílem poskytovat odbornou technickou pomoc firmám podílejícím se na stavbě v ČR i v zahraničí. Těmito odbornými činnostmi jsou zejména: technická pomoc při výstavbě jako např. výluková činnost, plánování harmonogramů výstavby v prostředí PRIMA VERA, odborné poradenství v oblastech zabezpečovací a sdělovací technika, železniční spodek a svršek, elektrizace a ITS, poskytování železničních specialistů pro menší dodavatele staveb., technická pomoc pro dodavatele
materiálu na železniční stavby, zejména při plánování výroby, obchodní zastoupení českého železničního stavebního průmyslu a příprava vstupu na zahraniční trhy.

Autor:
Foto: Jan Vašíček