Česká společnost pro rozvoj bydlení v roce 2002

Česká společnost pro rozvoj bydlení, založená v roce 1995 a nyní se 161 členy, hodnotila na své 7. řádné valné hromadě 8. října 2002 svou celoroční činnost a záměry do nejbližší budoucnosti. Zprávu přednesl její předseda Doc. RNDr. Alois Andrle, CSc. Při své činnosti vycházela ČSRB ze dvou hlavních dokumentů. Předně to bylo usnesení předchozí valné hromady a za druhé z programového prohlášení téže valné hromady o úkolech a směrech činnosti společnosti. Dalšími podněty k činnosti v roce 2002 byla doporučení přijímaná orgány společnosti během roku 2002.

Jako důležité podnětné mezníky označil předseda společnosti tři diskusní odpoledne a pracovní seminář, které v časovém sledu měly následující předmět jednání:

1. Nad předběžnými výsledky sčítání lidu, domů a bytů 1. března 2001 se rozvinula debata diskusního odpoledne 19. února 2002.

2. Systém podpor v oblasti bydlení byl předmětem jednání diskusního odpoledne 16. dubna 2002.

3. Venkovské osídlení, bydlení a bytová výstavba na venkově se projednávaly na pracovním semináři 23. května 2002.

4. Třetí sektor jako faktor rozvoje bydlení se stal předmětem diskusního odpoledne 17. září 2002.

Průběh všech těchto akcí označil předseda společnosti za »povzbudivý«. Bylo tomu díky dobře připraveným vstupním materiálům, na něž mohly navazovat podnětné diskuse. Zaznívaly v nich často i velmi kontroverzní ohlasy vyplývající z osobních postojů nebo z příslušnosti diskutujících k různým fórům vlastní činnosti. Výchozí diskusní materiály dostávali účastníci zasedání předem. Během roku 2002 vydala společnost dvě souborné publikace: »Zprávu o činnosti ČSRB za rok 2002« a brožuru »Rozvoj bydlení I.«, která by se měla stát prvním svazkem plánované samostatné ediční řady společnosti. V závěru roku vyšly v odborném časopise »Tepelná ochrana budov« č. 6/2002 příspěvky, které byly předneseny na konferenci ČSRB »Nové směry v bytové výstavbě« konané 10. prosince 2002.

Samostatnou informaci zasluhuje podnět společnosti k provedení rozsáhlého průzkumu venkovského osídlení a bydlení. Tento byl uskutečněn ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a týdeníkem »Veřejná správa« v roce 2001 a 2002. Výsledky byly publikovány v revui »Veřejná správa« č. 47 a 48/2002.

Za důležitý další mezník ve fungování společnosti jako významného českého orgánu pro analýzy vývoje bydlení v České republice označil předseda společnosti její přijetí za institucionálního člena Evropské sítě pro bytový výzkum (European Network for Housing Research – ENHR) se sídlem v Uppsalské universitě v Gävle. Stalo se tak 26. července 2002. Z tohoto titulu byly již navázány některé důležité kontakty, které rozšiřují dosavadní okruh zahraničních styků, představovaný dosud reprezentanty bytového výzkumu na Slovensku, v Německu, Rakousku, Polsku, Maďarsku a Nizozemsku. Za významné i pro český výzkum bydlení je rozšíření oblasti výzkumu ENHR i na výzkum urbanismu, k němuž dalo podnět jednání ENHR v roce 2000 a k němuž se i ČSRB přihlásila. Tím se okruh vědeckého zájmu o analýzy bydlení rozšiřuje o významnou složku vývoje současné společnosti, když už předtím původně dosti omezené zaměření bytového výzkumu na technické parametry bylo logicky rozšiřováno o sociální, resp. společenské, psychologické a kulturní aspekty bydlení, které s problémem stále více souvisejí.

Členská základna společnosti zvolna roste a členové se stále častěji rekrutují z mimopražských míst. Např. v Brně začíná příprava na založení pobočky.

Finanční problémy společnosti byly podobné jako v roce 2001. To znamenalo, že jí jako občanskému neziskovému sdružení byla poskytnuta státní finanční dotace. Část podpory vyplynula také z dotace Nadace Friedricha Eberta. I několik dalších organizací přispělo svými příspěvky k fungování společnosti, jejíž volené orgány pracují zdarma.

Období mezi 6. a 7. valnou hromadou charakterizoval A. Andrle jako období vzrůstu aktivit společnosti. Projevilo se to podle něj těmito skutečnostmi:

• Vzrostla reputace společnosti v mezinárodním rozsahu, a to rozšířením styků mezi ČSRB a zahraničními společnostmi a odborníky.
• Došlo ke zvýšenému zapojení obcí a měst do akcí společnosti a rozsahu projednávání podnětů k aktualizaci bytové politiky.
• Potvrdila se efektivita spolupráce společnosti s pracovníky ministerstev a zájmových organizací a výměny názorů a materiálů k bytové politice a bydlení.

ČSRB nemá pro svou činnost vlastní aparát. Úkoly se řeší individuálními akcemi, sice koordinovanými hlavně předsednictvem společnosti, avšak nelze vždy včas stihnout např. různá meziministerská jednání apod. Vše pak závisí na aktivitě a iniciativě jednotlivých členů společnosti, o nichž však lze říci, že postupují loajálně nejen za sebe, ale také za společnost, což vede k dalšímu zvyšování »dobré pověsti«. To bylo možno konstatovat i na devíti zasedáních předsednictva v uplynulém období.

Do své zprávy pojal předseda společnosti sdělení, že celostátní konference »Aktuální otázky bytové politiky ve městech a na venkově« plánovaná na konec roku 2002 se přesouvá na rok 2003, protože koncem roku 2002 nebyly ještě k dispozici konečné podrobné výsledky demografického a bytového censu 2001, a také proto, že nové orgány obecních zastupitelstev vyšlých z komunálních voleb v listopadu 2002 nebudou ještě zaběhnuty v této složité agendě. Proti tomu se uskutečnil 10. 12. 2002 celostátní seminář »Nové směry v bytové výstavbě«, který reagoval na současný demografický vývoj i na změny v koncepci struktury nově stavěného bytového fondu a jeho technických parametrů.

Všechny uvedené skutečnosti potvrzují, že činnost ČSRB jako neziskové organizace byla na tak relativně úzce specializovanou organizaci velmi pestrá a na základě výsledků jednání s různými orgány v podstatě úspěšná. K větším úspěchům by mohlo přispět i větší technické a personální zázemí společnosti, s nímž však v krátké době nelze počítat.

Kromě plánované konference »Aktuální otázky bytové politiky ve městech a na venkově« je pro rok 2003 v plánu několik diskusních odpolední s tématy:

• Ceny za bydlení a ekonomika nájemného.
• Bytová problematika ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (»malé okresy«).
• Definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001.
• Koncepce bytové politiky.
• Regionální koncepce bytové politiky.

Česká společnost pro rozvoj bydlení vydala mezitím už v prosinci 2002 poměrně rozsáhlou slíbenou »Zprávu o činnosti za rok 2002«. Tato publikace má sedm oddílů:

1. Nad předběžnými výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001.

Úvodní referát přednesl Doc. RNDr. Alois Andrle, CSc. V úvodu uvedl, že census 2001 byl provázen od počátku i v průběhu většinou sdělovacích prostředků značnou nepřízní, včetně Úřadu pro ochranu osobních dat. Vše se odvíjelo od požadavku na ochranu osobních (tzv. citlivých) údajů. Ukázalo se, že veřejnost odmítla tuto demagogii, a že podíl nevyplněných charakteristik včetně »citlivých« byl statisticky přijatelný. Předběžné výsledky však nemohly odpovědět na některé problémy, které se vyskytly, a to právě v oblasti bydlení. Např. na příčiny neočekávaného růstu počtu neobydlených domů a bytů. Teprve konečné podrobné zpracování, s nímž se počítá na počátku roku 2003, objasní nepředpokládané změny v objemu domovního a bytového fondu republiky. Příspěvek obsahuje nejen číselné údaje, ale také bohatou náplň grafickou. Je zde uveřejněn materiál Českého statistického úřadu předložený na tiskové konferenci ke sčítání lidu 24. 1. 2002 a sdělující, že ČSÚ provádí prověrku zjištěných dat o domech a bytech jako rekognoskaci přímo v terénu. Jako další část této kapitoly je uveden průběh diskuse k tématu SLDB 2001, v němž se utkali zastánci aktivní bytové výstavby v Česku se zastánci postačitelnosti bytového fondu republiky, pokud dojde k deregulaci nájemného.

2. Systém podpor v oblasti bydlení.

Podklad pro diskusní odpoledne připravil PhDr. František Povolný a Ing. Miloš Máša. Pro plynulost bytové výstavby na úrovni rozšířené reprodukce je třeba splnit některé předpoklady. Mezi ně patří celospolečenská intervence realizovaná různými formami. Záznam z diskuse ukazuje stálou ožehavost otázky objemu bytového fondu, jeho využívání, krytí nákladů na bydlení ze strany uživatelů a nároky majitelů nemovitostí s chráněným bydlením. Ukazuje se, že k řešení problému chybějí některé nástroje hlavně legislativní povahy a jednotná koncepce bytové politiky pro současnost a blízkou budoucnost, což souvisí i s řešením problému charakteru »tržní ekonomiky« v oblasti bydlení, o kterou se vede i teoretický spor.

3. Venkovské osídlení, bydlení a bytová výstavba na venkově.

Podkladový materiál pro seminář připravil Doc. RNDr. Alois Andrle, CSc. Kvantifikoval problém výchozími statistickými daty, zhodnotil přirozený a migrační vývoj venkovských obcí a důsledky pro oblast venkova. Rozdělil venkovské obce na tři skupiny (do 500 bydlících obyvatel, s 500 - 999 obyvateli, s 1000 - 1999 obyvateli). Analyzoval »důvody stěhování« obyvatelstva na venkově a z venkova, a konfrontoval je s »důvody stěhování« za města s 50 000 - 99 999 a se 100 000 a více obyvateli. Vstupní referáty k diskusi přednesli Doc. RNDr. Alois Andrle, CSc. a Ing. Jiří Hladík. Diskuse byla velmi konkrétní. Představitelé řady měst a obcí zde mohli přednést své zkušenosti s vysidlováním venkova, resp. dnes s relativní migrační stabilizací obyvatel na venkově proti vystěhovalectví z měst. Demografický vývoj je však obecně hodnocen jako nepříznivý, jak ve městech, tak na venkově. Migrace jen zmírňuje event. prohlubuje disproporce, které vznikají přirozenou reprodukcí obyvatelstva obou oblastí. V každém případě však analýza reprodukčních procesů je nutná jak za »urban«, tak za »rural« oblast.

4. Třetí sektor jako faktor rozvoje bydlení.

Podklad pro diskusní odpoledne na téma třetího sektoru bydlení vypracovali Doc. Ing. Jaroslav Dupal, CSc. a Doc. RNDr. Alois Andrle, CSc. »Třetí sektor« jako organický prvek bytové politiky prakticky v České republice neexistuje. Několik pokusů o jeho formování v podobě neziskových bytových společností ztroskotalo. Přitom např. v Rakousku nebo Německu patří »Třetí sektor« k významným složkám bytové problematiky fungující mezi veřejnoprávním a soukromým bytovým sektorem. Diskusní odpoledne k danému tématu zahájil Ing. Jiří Burian a vstupní referát přednesl Doc. Ing. Jaroslav Dupal, CSc. Podle názoru PhDr. Povolného i v Česku existuje »Třetí sektor«, není ho však využíváno. Ukázal to na několika příkladech.

5. Informace ze zahraničí.

V tomto oddíle byly uveřejněny tři příspěvky. Výzkumu bydlení na konferenci ENHR ve Vídni 2002 (Doc. RNDr. Alois Andrle, CSc.) byl věnován příspěvek pojednávající o vídeňské konferenci zabývající se »Výzkumem ENHR o kultuře bydlení – shody a protiklady«. Na základě 312 předložených materiálů kategorizoval Prof. Dr. Christian Donner z Vídeňské technologické univerzity příspěvky do několika vyhraněných obsahově odlišných skupin. Zjistil např., že autoři z Dánska, Finska, Norska, Švédska a Islandu se více zabývají prostorovou mobilitou obyvatelstva, otázkami bytové politiky a bytovým trhem, než autoři z jiných zemí. Výzkumníci ze severozápadní Evropy, jako je Spojené království a Irsko, se soustřeďují vyhraněněji než jiní na sociální bydlení, bydlení segregovaných osob, bezdomovců a jinak hendikepovaných občanů. Sociálním bydlením, ale také migracemi, se častěji zabývají autoři z Belgie, Francie a Nizozemska, včetně managementu bydlení, ale také problémy sídlišť a segregace bydlení. Němečtí, rakouští a švýcarští autoři se častěji než jinde zabývají otázkami bydlení a vztahy na zdravotní stav obyvatelstva, jeho účastí na bytové výstavbě, na obnově a modernizaci bytového fondu. Nejnovější příspěvky autorů ze Španělska a Portugalska se zaměřují na financování bydlení a bytové výstavby a sociální segregaci. Výzkum a práce autorů ze zemí bývalého socialistického bloku se zaměřují hlavně na bytovou politiku v návaznosti na politicko ekonomickou transformaci těchto zemí, ale v jejich příspěvcích se lze setkat i s příspěvky týkajícími se regenerace a obnovy bytového fondu. Příspěvek »Koncepce bytové politiky Polské republiky na léta 1999-2003« zpracoval Prof. Ing. arch. Blahomír Borovička, CSc. Politika bytové výstavby vychází z několika premis: z dokončení likvidace hegemonie státu v oblasti výstavby, financování a provozu bytů; z přesunu kompetencí bytové politiky na místní úroveň; z převodu bytového fondu na obce; ze zrušení monopolu bytového družstevnictví a vzniku řady nových forem financování získání bytu; ze zrušení omezení samostatného vlastnictví bytu a vymezení správy společných nemovitostí; z reformy nájemních vztahů. V oblasti určování velikosti bytové výstavby je nutno vycházet z demografických předpokladů, v bytové výstavbě z očekávaného přírůstku obyvatel zejména ve věku 20 - 29 let. Nákladné programy je nutno nahradit programy méně náročnými na financování. I nadále se však počítá s programy podpory bytové výstavby z veřejných prostředků. Samostatnou část příspěvku představují podrobné programy jednotlivých forem příspěvků bydlení a bytové výstavby. Třetím článkem v této části publikace je »Bydlení v USA«, jejímž autorem je Marie Báčová. Velmi zajímavý příspěvek o bytové výstavbě a bytovém fondu ve Spojených státech má i kulturní aspekty bydlení a života amerických domácností. Nadále je významným stavebním materiálem dřevo, nadále chybějí na bytových domech omítky. Vnitřní uspořádání bytů je velmi účelné. Ročně se v USA staví 1,6 mil. bytů. USA netrpí bytovým nedostatkem. Přesto statistika uvádí 700 tisíc bezdomovců. Životnost bytů se pohybuje okolo 60 let, v centrech měst i 100 a více let. V USA existují dvě základní formy neziskových bytových organizací: a) Community Development Corporation (CDC) v počtu cca 2 000 na místní úrovni, b) ostatní neziskové bytové organizace, zaměřené zejména na řešení bytových potřeb cílových skupin obyvatelstva (starší lidé, nemocní AIDS aj.). Výstavba sociálních bytů pro rodiny s nižšími příjmy je podporována státem v rámci tzv. LIHTS (low-income housing tax credit). Je to nepřímá podpora nájemního bydlení.

6. Vybrané příspěvky.

První z nich »Dlouhodobý vývoj bytové výstavby v České republice« je z pera Ing. Josefa Vláška. S doprovodem statistických tabulek sleduje autor vývoj počtu dokončených, zahajovaných a rozestavěných bytů v absolutních a intenzitních ukazatelích na 1 000 obyvatel od roku 1948, resp. 1946, a to podle investičních forem výstavby. Příjemci zde získávají cenná retrospektivní data o vývoji bytové výstavby v Česku v důležitých strukturálních ukazatelích. Druhý příspěvek napsal Doc. RNDr. Alois Andrle, CSc. s názvem »Nová bytová výstavba v krajích«. Uvádí data o nové bytové výstavbě podle krajů v letech 1991-1995 a 1996-2000 a samostatně za rok 2001, a to v ukazatelích intenzity bytové výstavby.

7. Sedmá valná hromada 8. října 2002.

Poslední oddíl publikace shrnuje průběh poslední valné hromady společnosti od úvodního referátu jejího předsedy, až k usnesení a záznamu o jejím průběhu, včetně diskuse o činnosti, z nichž nejdůležitější myšlenky byly předmětem tohoto příspěvku v úvodu.