České "brownfields"

Toto názvosloví zavání cizostí. Zní, jako by do našich končin ani nepatřilo. Přesto jsou brownfields součástí naší republiky, a to dokonce více, než se mnozí domníváme. Patří neoddělitelně k našim městům i venkovu. Jde o dříve nadmíru frekventované oblasti, nejčastěji bývalé průmyslové areály, které však v současnosti chátrají a stávají se překážkou dalšího rozvoje jednotlivých lokalit.

Definice je velmi široká

Definice brownfields není zcela jednoznačná, což dokazuje i její rozmanité pojetí mnoha českými i evropskými institucemi. Jednotlivá vymezení tohoto pojmu lze však shrnout přibližně takto: brownfield je nemovitost, ať už urbanizovaná opuštěná či podvyužitá, která je zanedbaná, případně kontaminovaná. Ztratila svou původní funkci, je pozůstatkem průmyslové, zemědělské, vojenské či jiné aktivity. Brownfields jsou ekonomicky i fyzicky deprimující pro své okolí. Nemovitosti tohoto typu se velmi často vyskytují i v zastavěných oblastech českých měst či v jejich bezprostředním okolí. Jejich regenerace, která by zajistila opětovné efektivní využití prostoru, je proto ekonomicky i společensky žádoucí.

CzechInvest

Revitalizace takovýchto lokalit je předmětem podpůrné činnosti mnoha veřejných organizací napříč celou Českou republikou. Zmiňme kupříkladu agenturu CzechInvest, která před lety ve spolupráci s kraji lokalizovala 2 355 brownfieldových lokalit (pozemky o rozloze větší než 2 ha či objekty s minimální zastavěnou plochou 500 m² ). Na lokalizační studii navázala Národní strategie regenerace brownfieldů, byla vytvořena jejich databáze a stanoveny konkrétní cíle pro jejich regeneraci. Například jen na území města Brna je v současnosti evidováno přes 100 lokalit brownfields, některé z nich dokonce leží ve fungujících městských strukturách. Velmi podobně jsou na tom i ostatní české kraje.

Finanční náročnost

Je nutné říci, že investice do brownfieldů jsou celkově velmi náročné. Náklady jsou o několik řádů vyšší než v případě novostaveb na „zelené louce“. Finance jsou navyšovány díky častým komplikacím spojeným s ekologickou zátěží nemovitosti, ale také kvůli nařízením Národního památkového ústavu v případě rekonstrukcí historických objektů.

V Jihomoravském kraji se revitalizaci brownfieldů věnuje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy a Jihomoravský kraj. Podpora těchto aparátů spočívá v mapování lokalit, analytickém vyhodnocení a konečné propagaci. Důraz je kladen výhradně na účelné revitalizace a velká část nákladů je hrazena z veřejných prostředků. Příkladem je i šlapanický brownfield (areál ICEC), který se potýká s rozsáhlou ekologickou zátěží a na jehož regeneraci bude vynaložena dotace z Operačního programu životního prostředí ve výši 147,5 milionu korun. „Aktuálně se dokončují předsanační průzkumy a čeká se na jejich vyhodnocení,“ uvádí starostka Šlapanic Michaela Trněná. Budoucí využití je ale prozatím nejasné. „Uvažuje se například o zařízení pro seniory, sportovním zařízení anebo vytvoření parkovacích míst, kterých je ve městě nedostatek,“ dodává starostka.

Podobně je na tom i Loucký klášter ve Znojmě, jehož využití je značně limitováno potřebou rekonstrukce. Regule dané Národním památkovým ústavem však výrazně navyšují předpokládané náklady na stavební úpravy a činí tak daný stav ještě složitějším.

Úspěšné realizace

Mezi úspěšné revitalizace brownfieldů pak můžeme zařadit výstavbu provedenou v areálu bývalých mikulovských kasáren. V současnosti je v lokalitě dokončených cca 70 bytů a výstavba by měla pokračovat. Pozemky jsou připraveny. Dle Tomáše Kalába z developerské firmy Kaláb by obnova tohoto areálu mohla sloužit jako výborná ukázka toho, jak lze úspěšně bojovat s nedostatkem bydlení, který trápí celou zemi.

Úspěšně realizovaných revitalizací brownfieldů je však v České republice více. Jedním z nejznámějších je ostravský areál Dolních Vítkovic, dnes pravděpodobně největší kulturní centrum ve městě. Podobnou realizací je i objekt Techmania Science Center v Plzni, který vznikl rekonstrukcí bývalé jídelny firmy Škoda. Před lety byl také vyzdvihován případ původně secesní ruiny města Cvikov na Českolipsku, která byla s rozvahou zrekonstruována a v současnosti slouží jako společenský dům. V Libereckém kraji jde o jednu z výjimek tohoto typu, v oblasti bývalých Sudet je zchátralých objektů mnoho a jejich aktuální využití je povětšinou minimální či nulové.

Developerské projekty

Mezi současné projekty patří i revitalizace jednoho z pražských brownfieldů. Na břehu Vltavy, za Holešovickým nádražím, započal rozsáhlý developerský projekt. V lokalitě bývalé panelárny a průmyslového areálu by měl pod názvy Rivery a Port7 do roku 2022 vyrůst komplex kanceláří, bytů i hotel.

Shrnutí

Brownfields na sebe vážou mnohé problémy jako je přesun výrobních center do okrajových částí měst, potažmo odliv obyvatel z jeho centrálních částí. Mají environmentální důsledky, negativně ovlivňují trh s nemovitostmi a mnoho dalšího. Jde tedy nepochybně o opodstatněné téma veřejných diskuzí. Pomalu stoupá i zájem investorů o tyto oblasti. Proces revitalizace je však po všech stránkách natolik náročný, že poptávka zdaleka nedohání nabídku. Nápomocná není ani česká legislativa, která celý proces regenerace brownfields ještě více komplikuje, či mnohdy nevyjasněné majetkoprávní vztahy k nemovitostem. Nepopiratelnou výhodou je ovšem existující napojení brownfields na veřejnou technickou infrastrukturu či dotační podpora ze strany strukturálních fondů EU i našeho státu.