Česko modernizuje vytápění: Jaké výhody má biomasa?
Ceny elektrické energie i zemního plynu každoročně stoupají. Ušetřit rodinný rozpočet může například biomasa. Jde o obnovitelný přírodní zdroj šetrný k životnímu prostředí a její využití představuje v současné době jedno z nejrychleji se vyvíjejících odvětví v energetice. Vedle mnoha výhod má ale i svá omezení...
Zájem o biomasu roste nejen u tuzemských tepláren a elektráren, ale i u soukromých osob, zejména majitelů rodinných domů na venkově, kteří ji nejvíce využívají ve formě palivového dřeva nebo pelet a briket. Jejím spalováním se uvolňuje jen tolik oxidu uhličitého, kolik předtím stromy a rostliny při svém růstu samy spotřebovaly – toto spalování má tedy tzv. nulovou bilanci CO2. V domácnostech si s ní, pokud jde o účinnost, dovedou perfektně poradit moderní kotle využívané jako součást ústředního vytápění. Vzhledem ke změnám cen paliv a energie lze předpokládat, že obliba biomasy bude v následujících letech stoupat, a lze ji tedy považovat za vysoce perspektivní1.
Jaké rozlišujeme druhy?
Dřevem, slámou či jinými organickými materiály se dnes nevytápí jen v méně rozvinutých zemích, ale v souvislosti s potřebou hledat udržitelné zdroje energie se tato paliva vrátila do středu pozornosti například také v Rakousku nebo Švédsku. V rodinných domech se nejčastěji využívá tzv. suchá biomasa, kam spadá dřevo, dřevní odpady, seno či sláma. Své uplatnění však nacházejí též pelety (dřevěné i slámové) a dřevěné brikety (ušlechtilé palivo vyráběné z dřevní nebo rostlinné biomasy). Vedle suché varianty existuje ještě mokrá, která se využívá zejména v bioplynových technologiích. Existují i speciální typy, kam řadíme škrobové a cukernaté plodiny či olejniny.
Maximálně ohleduplná k životnímu prostředí
Z hlediska ochrany životního prostředí je použití biomasy příznivé. Jde o neutrální palivo, které při cílevědomém pěstování představuje nevyčerpatelný a recyklovatelný zdroj energie. Do ovzduší vypouští jen tolik skleníkových plynů CO2, kolik při svém růstu spotřebuje.2 Některé studie ovšem poukazují na to, že při jejím spalování mohou vznikat škodliviny. Měření ale prokázalo, že o množství nežádoucích emisí rozhoduje především způsob vedení spalování. Vždy je tedy nutné dodržovat pokyny o přikládání paliva dané výrobcem konkrétního zařízení.5,6
Téma: obnovitelná energie
Téma: biomasa
Doporučení pro vytápění biomasou
Pro efektivní spalování je nutné splnit dvě podmínky: skladovat palivo na suchém místě a investovat do vhodného zařízení. Maximální doporučený obsah vody je asi 20 procent, což vyžaduje minimálně roční skladování na dobře větraném místě. V případě briket a pelet není nutné tuto otázku řešit: obsah vody bývá kolem 10 procent. Pro vytápění peletami lze zvolit lokální topidla, která jsou vhodná jako doplněk centrálního vytápění, v tzv. pasivním domě ale mohou posloužit jako hlavní zdroj tepla. V nabídce jsou dnes také topidla umožňující rozvod teplého vzduchu do dalších místností domu. Opět je ale třeba připomenout, že ani instalací toho nejmodernějšího systému vytápění nedosáhneme požadovaného efektu bez odpovědného chování na straně spotřebitele. Co se týče pořizovací ceny za zařízení pro manipulaci s biomasou, mohlo by se zdát, že je příliš vysoká. Pokud však započítáme úsporu provozních nákladů v palivu díky vyšší účinnosti, jsou výsledné náklady na nákup kotle porovnatelné se stávajícími – a z hlediska tvorby emisí nevyhovujícími – zdroji.3,4,6
Dřevo, zázrak přírody
Na počátku všeho bylo 4 až 5 mm velké semínko. I tak by mohla začít bible popisující růst a vývoj většiny stromů, ke kterým má každý z nás tak blízko a jež nám toho tolik…
Závěrem
Spalování biomasy patří historicky k nejstarším způsobům získávání energie, který lidstvo využívá. Jde o kvalitní primární zdroj energie, podobně jako uhlí nebo zemní plyn, jen s jinými užitnými a prováděcími parametry. Hlavní výhodou biomasy je nefosilní původ a obnovitelnost. Nejčastěji se jí plní krby a kamna, případně sporáky i kotle, jež se umísťují do technických místností a sklepů. Běžná je dnes i kombinace obnovitelných zdrojů, například kotle na pelety, s tepelným čerpadlem nebo se systémem solárních termických kolektorů. Solární kolektory přitom často nahrazuje i fotovoltaika, která dům bezplatně zásobuje elektřinou, jíž lze ideálně pohánět tepelné čerpadlo nejen v režimu zimního vytápění objektu, ale i letního chlazení. A právě letní chlazení domů je při současné průzračně jasné obloze bez popílků často mnohem naléhavější než zimní vytápění.
Zdroje:
