Cesta do středního Švýcarska na Rigi-Kulm a do Luzernu

V předchozím sdělení nazvaném „Za Mistrem Janem Husem do Kostnice a okolí“ [1], které popisuje první část cesty Klubu seniorů ČVUT v Praze, jsme se zaměřili na popis měst v okolí Bodamského jezera. Náplní tohoto článku jsou naše zkušenosti z cesty do středního Švýcarska do okolí Vierwaldstätten See (V-See), na horu Rigi-Kulm a návštěvu města Luzernu ve třetím dnu našeho pobytu.

Z místa ubytování v penzionu v obci Riefensberg v Rakousku jsme jeli směrem na jih proti proudu Rýna před jeho vstupem do Bodamského jezera. Část cesty vedla podél hranice s Lichtenštejnskem s hlavním městem Vaduz.

Cestou jsme projížděli oblastí, kde byl v r. 1291 vytvořen základ dnešního Švýcarska, kdy se zástupci tří kantonů, Uri, Schwyz a Unterwalden, vzbouřených proti Habsburkům, sešli na pláni Rütli na břehu V-See v blízkosti dnešního Seelisberského tunelu a uzavřeli tzv. Věčný spolek neboli Spříseženectvo. Navštívit Schwyz se nám však z časových důvodů nepodařilo.

Ve městě Arth/Goldau, které leží na břehu jezera Zugersee, jsme nastoupili na ozubenou železnici (zubačku) vedoucí na vrchol hory Rigi-Kulm (obr. 1) do výšky 1800 m (doba jízdy 35 min., vzdálenost 9 km, max.stoupání 21 %). Zubačka jede přes stanici Kräbel (766 m), překonává strmou skalní stěnu Kräbelwand a projíždí lázněmi Staffel se stanicí ve výšce naší Sněžky (1604 m) se zajímavou stavbou (obr. 2). Odtud vede na vrchol Rigi-Kulm souběžně další zubačka ze stanice Vitznau na břehu V-See [2].

Obr. 1: Pohled na vrchol Rigi-Kulm

Obr. 2: Lázně Staffel se zajímavou stavbou

Po výstupu ze zubačky na horní stanici zbýval jen velmi krátký výstup a dostali jsme se na skutečný vrchol s TV vysílačem. Bylo krásné slunné počasí a výhledy byly nádherné, jednak do údolí pod námi na jezero V-See s městem Luzernem v dálce a jezero Zugersee, tak na hory na vzdáleném horizontu. Dobře byly vidět Bernské Alpy se zasněženými a zaledněnými vrcholy Eiger, Mönch a Jungfrau s výškami přes 4000 m, které patří mezi nejvyšší švýcarské hory (obr. 3). Jezero V-See, ležící na rozhraní čtyř kantonů a proto zvané česky Jezero čtyř kantonů, je rozlohou 113 km² čtvrtým největším jezerem ve Švýcarsku. Je oblíbenou turistickou destinací, protože je lemuje řada pláží a stanic lanovek a zubaček vedoucích na okolní vrchy. Vyhledávaná je i lodní doprava mezi městy navazující na železniční spoje.

Obr. 3: Pohled na Bernské Alpy z vrcholu Rigi-Kulm

Obr. 4: Dřevěný most Kappelbrücke s vodárenskou věží

V současné době se v této oblasti buduje nejdelší železniční tunel (57 km) zvaný Alp Transit Gotthard, který povede mezi městy Erstfeld a Bodio a výrazně zlepší dopravní spojení do této oblasti. Na rozdíl od původního tunelu sv. Gottharda postaveného před 128 lety o délce 15 km tvoří tento nový tunel dvojice tubusů určených pro vysokorychlostní vlaky ICE, které mají jezdit rychlostí do 250 km/hod. Tento nejdelší železniční tunel ve Švýcarsku bude součástí železniční trasy mezi Curychem (Zürich) a Luganem směrem do Itálie. Severní portál tunelu v Erstfeldu bude napojen na železniční trať Curych – Arth/Goldau patrně poblíž místa, kde jsme jeli zubačkou na vrchol Rigi-Kulm. Výstavbou tohoto tunelu jsme se zabývali již v článku [5] v roce 2001. Zajímavostí je, že nad tunelem v okolí Sedrunu se ve výšce 1900 m nalézá přehrada Val Nalps s hrází o výšce 110 m, která je včetně nejbližšího okolí od r. 2000 monitorována moderními geodetickými metodami [5].

Podél jezera V-See jsme brzy dojeli do Luzernu. Luzern [2] vznikl v 9. stol. jako rybářská osada na obou březích řeky Reuss, která vytéká z jezera V-See. R. 1178 získal městská práva, r. 1332 se stal čtvrtým členem vzniklé konfederace, ale v době reformace zůstal na rozdíl od většiny Švýcarska katolický. Ve městě brzy vzkvétal obchod, zejména po té, kdy byla již ve 13. stol. otevřena cesta přes průsmyk sv. Gottharda.

Ve městě se dochovalo středověké jádro obklopené hradbami s devíti, dnes nepřístupnými věžemi. Nejznámějšími památkami jsou dva dřevěné mosty přes řeku Reuss. Známější z nich je Kapellbrücke (obr. 4), který byl nejstarší mostní stavbou ve Švýcarsku a byl postaven již v r. 1333 jako součást opevnění. V 17. stol. byl vyzdoben řadou obrazů znázorňujících historii města (obr. 5). V r. 1993 byl zničen požárem a poté zrekonstruován v původní podobě, ale z obrazů byla obnovena pouze menší část [4]. K mostu uprostřed řeky přiléhá osmiboká vodárenská věž, která sloužila také jako klenotnice, vězení či archiv. Od mostu vede cesta k nedaleké kapli sv.Petra a dále k radniční věži a radnici z let 1602–1604.

Obr. 5: Jeden z obrazů z výzdoby Kapellbrücke

Obr. 6: Druhý dřevěný most Spreuerbrücke a hradební věže v pozadí

Druhým dřevěným mostem je most Spreuerbrücke (obr. 6) postavený v r. 1408 a v 17. stol. také vyzdoben obrazy. V současné době zde probíhaly opravy, ale přesto byla vidět mostní konstrukce a hradební věže v pozadí. Od požáru Kapellbrücke je nejstarším dochovaným mostem ve městě. Na nábřeží mezi oběma mosty je jezuitský kostel z let 1666–1667, první velká barokní stavba ve Švýcarsku. Známým navštěvovaným místem je Lví památník (Löwendenkmal) (obr. 7) v podobě lva vytesanéného ve skále, který byl vytvořen v letech 1820–1821 na památku smrti příslušníků švýcarské gardy francouzského krále Ludvíka XVI., kteří padli při obraně Tuilerií v r. 1792. Při procházce městem poutají krásné malované domy s arkýři, četné kašny i půvabná květinová výzdoba. Před odjezdem jsme ještě zašli do přístavu na břehu jezera s krásným výhledem na jezero a katedrálu (obr. 8).

Obr. 7: Lví památník

Obr. 8: Záliv jezera V-See s katedrálou v pozadí

Poslední den před zpáteční cestou do Prahy se skupina rozdělila na dvě části, někteří dali přednost návštěvě výrobny sýrů v obci Lingenau, jiní pokračovali do města Bregenz, hlavního města nejmenší rakouské spolkové země Vorarlberg na východním břehu Bodamského jezera [3].

Stará část města leží na terase nad jezerem, kolem jsou zachovány zbytky hradeb ze 13. stol. Pod hradbami je Martinská věž (Martinsturm) z r. 1588 (obr. 9), jejíž přízemí se zachovalými nástěnnými malbami je součástí malé kaple. Ve vyšších patrech je vlastivědné muzeum. Poblíž je novější kostel Srdce Páně (Herz-Jesu-Kirche). Uvnitř starého města je dochovaná radnice z r. 1511 a gotický kostel sv. Havla (St. Gallus), který byl barokizován. V nové části města je nová radnice a Kaple lodníků s renesančním oltářem. Podél jezera vede městský park s divadelní scénou na jezeře, kde se pořádají divadelní festivaly (Bregenzer Festspiele). Přes záliv jezera bylo dobře vidět první námi navštívené město Lindau.

Po odjezdu z Bregenz jsme poblíž Lindau přejeli hranici Rakouska a po území Německé spol. republiky jsme se vraceli do ČR po stejné trase jako při cestě z Prahy. Viděli jsme hodně krásných a zajímavých míst, škoda, že z programu musela být z časových důvodů vypuštěna návštěva měst St. Gallen a Schwyz. Časové ztráty byly způsobeny příliš vzdáleným místem ubytování v Rakousku, což vyvolávalo nutnost dlouhých přejezdů autobusem, které byly pro řadu seniorů velmi únavné. Ale přesto se všichni ve zdraví vrátili a tím zdárně ukončili další akci Klubu seniorů ČVUT v Praze, stejně jako akce v loňském roce [6].

Literatura

[1] KAŠPAR, M., MICHÁLKOVÁ, A.: Za Mistrem Janem Husem do Kostnice a okolí. Stavebnictví a interiér 8/2009.

[2] Průvodce Švýcarsko, Lichtenštejnsko. Olympia Praha, 1989.

[3] Průvodce Rakousko. Olympia Praha, 1984.

[4] www.luzern.ch

[5] KAŠPAR, M.: Návštěva Alp Transit Informations Zentrum v Sedrunu a přehrady Val Nalps ve Švýcarsku. Stavebnictví a interiér 7/2001.

[6] MICHÁLKOVÁ, A., KAŠPAR, M.: Po stopách architekta a stavitele Josefa Hlávky ve Vídni. Stavebnictví a interiér 5/2009.