Cesta po Středním Porýní se stopami české historie

Ve dnech 5. až 7. 10. 2010 se v Kolíně nad Rýnem konal v pořadí již šestnáctý mezinárodní kongres a výstava geodézie, geoinformatiky a správy nemovitostí INTERGEO 2010 pořádané Německým svazem geodetů (Deutscher Verein für Vermessungswesen – DVW).

Pozvánku na tuto akci jsme v předstihu publikovali ve sdělení [1]. Předchozí odborná akce INTERGEO 2009 probíhala v Karlsruhe a v loňském roce jsme o ní také referovali [2].

Z historie Kolína nad Rýnem

Kolín nad Rýnem jsme letos navštívili v rámci prázdninové cesty. Se zhruba milionem obyvatel patří mezi největší města této oblasti, ale také mezi nejstarší města v Německu s historií od římských dob. Název Köln vznikl z původního římského názvu Colonia Claudia Ara Agrippinesis vytvořeného na počest manželky císaře Claudia Agrippiny mladší, která se zde narodila. Do 3. století zde pobývala řada římských císařů a na Rýnu kotvila jejich flotila, poté město dobyli Frankové a Kolín byl do r. 510 rezidencí jejich králů.

V letech 1475–1794 byl svobodným městem, kde ze svazku s městem Lübekem vznikl obchodní spolek hanza. V r. 1552 se zde narodil dvorní malíř Rudolfa II. Hans von Aachen (1552–1615), který žil od r. 1592 v Praze na Pražském hradě, kde také zemřel a byl pochován.

Kolín nad Rýnem jako většina měst v Německu byl během druhé světové války velmi poškozen, město bylo z 80 % zničeno a počet obyvatel po skončení války dosahoval pouhých 40 tisíc z původních 850 tisíc. Na fotografiích z té doby z hromad trosek vystupují jen věže katedrály o výšce 156 m, které zůstaly zachovány.

Stavby a památky

Katedrála (obr. 1) zasvěcená sv. Petru je největším chrámem v Německu a třetí největší gotickou katedrálou světa. Byla budována od roku 1248 po dobu 632 let, tj. do konce 19. století. Ve 14. stol. se na její výstavbě podílel i Petr Parléř. V interiéru je řada cenných uměleckých děl, za oltářem je uložen zlacený relikviář od Nikolase von Verden z r. 1200, který uchovává údajné ostatky svatých tří králů, kteří se podle legendy přišli poklonit Ježíškovi do Betléma a jsou považováni za první křesťany.

Hned vedle katedrály je velice rušné železniční nádraží (obr. 2), které je evropskou železniční křižovatkou a vysokorychlostními vlaky spojuje Kolín s Frankfurtem nad Mohanem a Bruselem až Paříží. Na druhé straně chrámu se nachází Muzeum římských památek.

Gotický sloh katedrály je v této oblasti určitou výjimkou, ostatní katedrály, které jsme později viděli (Mohuč, Koblenc, Špýr), byly románské a pocházely z období 11.–13. století.

Ale i v Kolíně jsou románské kostely, např. krásný kostel sv. Martina (obr. 3). Původní radnice města poblíž Rýna byla zcela zničena a restaurována byla jen její část. Nyní v prostoru před ní probíhá archeologický průzkum základů domů bývalého židovského města. Některé památky byly ponechány v podobě ruin a pouze zakonzervovány, např. kostel sv. Albana. Nábřeží Rýna je městskou klidovou zónou s parky, restauracemi, kavárnami apod.

Další významné město

Naše prázdninová cesta Porýním zahrnovala celou řadu dalších míst, ale v rámci tohoto sdělení bychom se rádi ještě zmínili o městech Cáchy a Koblenc a mostě u městečka Remagen.

Cáchy

Cáchy (Aachen) jsou proti Kolínu mnohem menší, mají jen něco přes 100 tisíc obyvatel, ale z historického hlediska jsou neméně významné.

Jejich historie je starší než 2000 let a významné jsou zejména od přelomu 8. a 9. století, kdy se v r. 794 staly rezidencí Karla Velikého. V letech 936–1531 zde bylo korunováno 32 římských králů, mezi nimi i náš Karel IV. a Cáchy byly největším městem oblasti. Od poloviny 12. století byly svobodným říšským městem, r. 1794 byly na čas připojeny k Francii a r. 1818 k Prusku. Ve městě vyvěrají léčivé prameny, které využíval už Karel Veliký a lázně jsou zde stále. V 17. století byly zemětřesením zničeny četné památky a během 2. světové války mnoho dalších. Z Cách pocházela rodina již výše zmíněného malíře Hanse von Aachen, který přijal jméno města za své.

Nejvýznamnější památkou města je Dóm (Domkirche či Münster), jehož střední nejstarší část tvoří dvoupatrová osmiboká kaple oktagon z let 796–805 postavená v předrománském karolínském slohu. Dnes je zastřešená barokní kopulí z r. 1664, která se výrazně liší od gotických střech větší části katedrály (obr. 4). V horním patře oktagonu stál mramorový oltář Karla Velikého vytvořený kolem r. 800. V současné době se celý oktagon restauruje. Kolem oktagonu byly postupně budovány další části chrámu jako románská křížová chodba, v letech 1366 až 1414 gotický chor a gotická západní část chrámu, i zde za účasti Petra Parléře. Hlavní oltář a pozlacená kazatelna chrámu byly vytvořeny počátkem 11. století, pozlacená schrána s ostatky Karla Velikého v roce 1215. Druhá pozlacená schrána před oltářem uchovává ostatky svatých. V předsíni chrámu je bronzová plastika medvědice vytvořená kolem r. 160 jako keltský náboženský symbol.

Další významnou památkou v Cáchách je radnice (Rathaus) budovaná v gotickém slohu od roku 1333 za účasti Karla IV. Průčelí nese sochy více než 50 německých králů a císařů, mezi nimi i sochy Karla IV. a Zikmunda Lucemburského. V prvním patře radnice je rozlehlý sál, kde se konala řada korunovací, sněmů a dalších zasedání. Bývalá městská radnice z r. 1267 dnes slouží jako Státní archiv, v horní části fasády jsou sochy volitelů německých králů.

Dávná historie Koblence

Koblenc je dalším městem s dávnou historií, i zde byl při soutoku řek Rýna a Mosely římský tábor, poté královská falc Franské říže. Od roku 1018 město patřilo trevírskému arcibiskupství. Narodil se zde rakouský kancléř K.L.W. Metternich.

Hlavními památkami jsou románská bazilika sv. Kastora vybudovaná na místě kostela z 9. století, Dům řádu německých rytířů (Deutschherrenhaus) z roku 1216, který dnes slouží jako muzeum, a mnoho dalších. Turisticky zajímavý je však především soutok Rýna a Mosely v místě zvaném Německý roh (Deutsches Eck). Nad soutokem se tyčí obrovská jezdecká socha císaře Viléma I. vytvořená na počest sjednocení Německa koncem 19. století (obr. 5). Po porážce Německa ve druhé světové válce byla na popud Američanů odstraněna, ale po novém sjednocení Německa vrácena na původní místo. Na protější straně Rýna je na kopci mohutná pevnost Ehrenbreitstein.

Most u Remagenu

Do středního Porýní patří i most u městečka Remagen, který si mnozí pamatují ze slavného filmu Most u Remagenu natočeného Američany po druhé světové válce. Film se natáčel v ČSR, poblíž Prahy v Davli, ale skutečný most je na Rýnu, kde sehrál důležitou roli při přechodu americké armády přes Rýn koncem druhé světové války.

Most byl postaven během první světové války pro přepravu německé armády na západní frontu, ve druhé světové válce měl být na Hitlerův rozkaz stejně jako ostatní mosty přes Rýn zničen ustupující německou armádou, nestalo se tak a za nesplnění rozkazu bylo popraveno pět německých důstojníků. Most byl využit americkou armádou, ale po deseti dnech se zřítil. Dnes jsou na obou stranách řeky zachovány obranné věže, ve věži na straně Remagenu je památník a nad řeku trčí zbylý kus mostu. V pozadí je vidět část městečka Remagen, které vyrostlo na místě bývalého římského kastelu.

Literatura

[1] Pozvánka na mezinárodní výstavu a kongres INTERGEO 2010. Stavebnictví a interiér 9/2010, s. 53.

[2] KAŠPAR, M.-MICHÁLKOVÁ, A.: Systémy mobilního mapování na výstavě INTERGEO 2009. Stavebnictví a interiér 12/2009, s. 46–47, www.stavebnictvi3000.cz/c3343.

[3] Baedekers Allianz Reiseführer Deutschland, 2. Auflage, ISBN 3-87504-063-5