Cesta po Středním Porýní se stopami české historie – 2. část
V rámci návštěvy 16. mezinárodního kongresu a výstavy geodézie, geoinformatiky a správy nemovitostí INTERGEO 2010, který proběhl od 5. do 7. října v Kolíně nad Rýnem, jsme navštívili zajímavá místa v této části SRN. Přiblížíme si zážitky z návštěvy jezera Laach a plavby mezi městy St.Goars-hausen a Rüdesheim na řece Rýn.
Pozvánku na tuto akci jsme uveřejnili v čísle 9 časopisu Stavebnictví a interiér, v dalším čísle jsme publikovali popis první části naší letní cesty do této oblasti, tj. města Kolína nad Rýnem, kde se INTERGEO konalo, a následujících měst Cáchy a Koblenc a mostu Ludendorff u města Remagen. V tomto sdělení chceme popsat další část naší cesty a upozornit na další krásná a zajímavá místa v této části SRN.
Benediktinský klášter
Nejprve jsme se poněkud vzdálili od Rýna a navštívili benediktinský klášter Maria Laach u jezera Laach (Laacher See) v sopečném pohoří Eifel. Samotné jezero, které vzniklo před zhruba 13 000 lety jako kaldera propadlé sopky, má téměř kruhový tvar o průměru cca 2 km a je velmi krásné. Klášter byl založen v r. 1090 a přilehlý kostel byl postaven v letech 1093 až 1230 v čistém románském slohu (obr. 1). V interiéru je poblíž vchodu sarkofág zakladatele kláštera a nad hlavním oltářem obraz Krista, který připomíná byzantské obrazy, ale je z r.1912. V Rajském dvoře je umístěna kopie Lví kašny ze španělské Granady. Vlastní klášter je moderní stavba. Dnes zde žije 80 mnichů, kteří se podle benediktinského hesla Modli se a pracuj zabývají ekologickým zemědělstvím v klášterních zahradách a na přilehlých loukách.
Plavba po Rýnu
Jako další část cesty nás čekala plavba po Rýnu v úseku mezi městečky St.Goars-hausen a Rüdesheim. Je to 30 km dlouhá nejznámější část Rýna se slavnou skálou Loreley, vinicemi na svazích po obou stranách řeky a největší koncentrací hradů na světě. Hrady původně sloužily jako sídla s právem výběru mýta, místy i jako sídla loupeživých rytířů, dnes jsou to převážně romantické ruiny, některé i privátní sídla nebo hotely a restaurace. Z městeček, která se vynořovala mezi nekonečnými vinicemi, bylo pro naši historii významné městečko Bacharach (obr. 2), kde se r. 1349 konala svatba Karla IV. s druhou manželkou Annou Falckou.
Před městečkem Rüdesheim se ve výšce 225 m nad řekou vypíná obrovský památník Neiderwald-Denkmal se 10,5 m vysokou sochou Germanie na 25 m vysokém podstavci, která je obklopena sochami císaře Viléma I., kancléře Bismarcka, postavami stráže na Rýnu a dalšími (obr. 3). Pomník byl vytvořen v letech 1877–1886 na paměť obnovy císařství v r. 1871. Z města Rüdelsheim vede k památníku lanovka. Samo město Rüdelsheim je příjemné vinařské městečko, které je charakteristické kruhovou věží z 15. stol., zbytku původního opevnění.
Císařské dómy
Poté nás čekala návštěva tří měst proslavených románskými císařskými dómy, tzv. Božími hrady, tj., Mohuče, Wormsu a Špýru. Císařské dómy neboli Boží hrady pochází z románského období a vyznačují se dvěma chóry, jeden z nich reprezentuje moc církve a druhý moc císařství.
Prvé z těchto měst, Mohuč (Mainz), je z nich největší, má cca 200 000 obyvatel a je hlavním městem spolkové země Porýní-Falc (Rheinland-Pfalz). Leží u soutoku Rýna s Mohanem. Jako většina měst v této oblasti je keltského původu, kolem přelomu letopočtu zde byl římský tábor, který byl později zničený a město znovu vzniklo v období Franské říše.
Již v pol. 8. stol. zde bylo založeno arcibiskupství, pod které až do založení pražského arcibiskupství v r. 1344 spadalo i biskupství pražské. Často se zde konaly říšské sněmy, v r. 1085 zde na říšském sněmu byl korunován první český král Vratislav II. a v r. 1198 Přemysl Otakar I. V r. 1306 se mohučským arcibiskupem stal Petr z Aspeltu, který byl od r. 1296 vyšehradským proboštem a jako český kancléř řídil zahraniční politiku krále Václava II. Také zde r. 1632 zemřel Fridrich Falcký, český zimní král.
Ale z hlediska světových dějin je nejvýznamnější období kolem r. 1450, kdy zde Johannes Gutenberg založil první knihtiskárnu. Této události je věnováno zvláštní muzeum a ve městě potkáme Gutenbergovy sochy, jednu z nich tvoří busta na vysokém podstavci z r. 1962 umístěná před muzeem (obr. 4).
Město samo bylo jako součást levého břehu Rýna v období 1797–1814 součástí Francie. Během 2. světové války bylo z 80 % zničeno, ale hlavní památky byly obnoveny. Z nich je nejdůležitější Dóm sv. Martina, 112 m dlouhá sloupová bazilika z 12.–13.stol. se dvěma chóry a šesti věžemi. Vedle sousední radnice je zachována renesanční kašna, před městským divadlem další Gutenbergův pomník. Na nábřeží Rýna je kurfiřtský zámek z let 1627–1678, dnes sídlo několika muzeí, poblíž bývalý Dům německých rytířů (1730–1737), dnes zemská sněmovna a mnoho dalších. V centru města byla obnovena stará část, kterou tvoří převážně hrázděné domy.
Město Worms (80 000 obyv.) rovněž ležící na Rýnu mělo podobnou historii, od keltského opida přes římské posádkové město a poté sídlo germánských kmenů. Počátkem 5. stol. se zde usídlil kmen Burgundů, ale jejich říše byla r. 437 či 438 vyvrácena Huny. Tato historická událost se stala základem eposu Píseň o Nibelunzích. Od 8. stol. Worms patřil k významným městům Francké říše. Roku 1512 či 1513 se zde narodil Jehúda Löw Becalel, pražský rabi Löw, podle pověsti tvůrce Golema. Roku 1521 zde konaný říšský sněm prohlásil Martina Luthera za kacíře. Na paměť je ve městě velký Lutherův pomník z r. 1868, na kterém je Luther obklopen postavami svých předchůdců i stoupenců, mezi nimi v popředí postavou Jana Husa a Savonaroly (obr. 5). Románský císařský dóm sv.Petra z 11.–12.století je sloupová bazilika délky 109 m, se dvěma chóry, dvěma kopulemi a čtyřmi věžemi (obr. 6). Ve městě je dochován nejstarší židovský hřbitov v Německu používaný od r. 1076 zvaný Svatý písek podle písku doneseného z Jeruzaléma.
Posledním navštíveným městem na naší cestě byl Špýr (Speyer). Je nejmenší z uvedených tří měst, má pouze 50 000 obyvatel a leží u ústí říčky Speyerbach do Rýna. Původní zdejší osídlení bylo germánské, poté přišli Římané a už r. 345 zde bylo založeno biskupství. Od 5. stol. město patřilo k Francké říši, často zde pobýval Karel Veliký a další císaři. V r. 1414 zde Zikmund Lucemburský při svém pobytu vydal glejt na cestu a pobyt Jana Husa v Kostnici.
V r.1310 se ve zdejším císařském dómě P. Marie a sv. Štěpána konala svatba Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským. Tento románský dóm postavený v letech 1025–1106 má formu trojlodní sloupové baziliky dlouhé 133 m, se čtyřmi věžemi a dvěma kupolemi, pod kterou se nachází největší krypta v NSR, ve které je mezi jinými pohřben i Rudolf I. Habsburský (1291), vítěz nad Přemyslem Otakarem II. Před průčelím dómu, které bylo při restaurování chrámu v 19. stol. nově postaveno v neorománském slohu a obnoveno po 2. světové válce, je obrovská kamenná mísa, která se při slavnostech plnila vínem. Jistě tak bylo i při svatbě Elišky Přemyslovny. Vedle chrámu je skupinová plastika Olivetské hory dochovaná z let 1505–1512 a řada dalších památek.
Příští rok se mezinárodní kongres a výstava INTERGEO 2011 bude konat ve dnech 27.–29. 9. 2011 v Norimberku (Bavorsko), takže návštěvníky zavede do dalšího místa Německa.
Alena Michálková, e-mail: kaspmich@volny.cz