Chrast a její historie. Restaurace Na Zámku se značkou Merida

Při našem každoročním putování s Meridou jsme se letos vypravili do města Chrast. Naleznete ho v Pardubickém kraji necelých dvanáct kilometrů jihovýchodně od Chrudimi. A přestože je malým městem, majícím dnes okolo 3 100 obyvatel, stojí za ním dlouhá a bouřlivá historie. Historické jádro města, v němž naleznete řadu zajímavých staveb, se stalo městskou památkovou zónou. Pojďme se tedy společně do Chrasti podívat.

Z četných vykopávek se zjistilo, že v místech dnešního města Chrast sídlili lidé již 3 000 let před Kristem (předpokládá se, že přišli z Duryňska). O samotném založení Chrasti nejsou dochované žádné písemné zprávy, s největší pravděpodobností však byla vesnice založena mnichy z podlažického kláštera benediktů (postaven před rokem 1150). Klášter se nacházel zhruba dva kilometry od historického centra města a v roce 1421 ho zničili husité. První nepřímá zmínka o Chrasti pocházela z roku 1318 a do konce 15. století byla vesnicí.

Chrast městečkem

Poprvé toto místo označil jako městečko Chrast Zdeněk Kostka z Postupic v roce 1493, když povolil jeho obyvatelům rozšířit majetek a osvobodil je od všech platů. Městečko bylo neopevněné a vjezd do něj umožňovaly dvě brány. Ty se na noc zavíraly a zbourány byly teprve v roce 1829. Za hraničními zahradami kolem celého městečka se nacházela dřevěná ohrada, která chránila osadníky před vlky. Roku 1524 povolil panovník Kostkům z Postupic rozšířit výsady městečka o právo týdenního trhu a dvou jarmarků. Následně Chrast patřila různým šlechticům, od roku 1559 rodu Slavatů z Chlumu a od roku 1644 biskupství královéhradeckému. Roku 1853 byla Chrast povýšena na město.

Nádvoří zámku.

Zámek

Původní tvrz přestavěná na renesanční zámek byla majetkem významných šlechtických rodů. V roce 1652 ho od Anny Eusebie ze Švamberka koupil pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu. Chrastecké panství se 17 vesnicemi se tak stalo od 17. do 20. století ekonomickou základnou pro královéhradecké biskupství a zámek jejich rezidencí (mnozí z nich zde přebývali celoročně). K významné přestavbě a rozšíření zámku došlo po požáru městečka v roce 1709. Současná podoba zámku je výsledkem barokní přestavby z první poloviny 18. století s autorským podílem významného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, který měl také podíl na obnově chrasteckého kostela Nejsvětější Trojice a přestavbě hřbitovního kostela sv. Martina.

Na náměstí můžete vidět Santiniho kostel Nejsvětější Trojice.

Dnes je zámek z velké části zrekonstruovaný. Jeho krásné nádvoří umožňuje konání různých kulturních akcí. Ve třech zámeckých křídlech je umístěno Městské muzeum s galerií a výstavní místností. Římský sál a Čínský pokoj s malbami Antonína Machka se nachází v části zámku, kterou si pronajímá městský úřad, a je využíván ke svatbám a dalším slavnostním příležitostem. V prostorách zámku se nachází také Kaple sv. Jana Nepomuckého, jejíž presbytář (část křesťanského kostela vyhrazená kněžím) vystupuje z hmoty stavby směrem do zahrady. Zdobená je původními malbami a slouží k pořádání koncertů, svateb a jiných kulturních akcí.

Restaurace je malebná. Její hlavní prostor je členěn původními sloupy a krásnou klenbou.

Restaurace Na Zámku

Každý zámek měl svoji konírnu, chrastecký nevyjímaje. Dnes ve stylových prostorách bývalé konírny z roku 1528 naleznete rodinnou restauraci s místní kuchyní (jídla nabízí z potravin od českých farmářů). Restaurace je malebná. Její hlavní prostor je členěn původními sloupy a krásnou klenbou. Součást tvoří menší salonek s velkým oknem (dříve tu stála vrata na výjezd kočáru), které umožňuje návštěvníkům výhled na zámek a zahradu. Vhodný je pro soukromé akce a disponuje kapacitou až 26 osob (osobně jsme zde měli rodinnou oslavu – pozn. redakce). Vinotéka je umístěná 2,5 metru pod úrovní terénu a je z ní vidět zadní trakt kostela. Před restaurací nechybí letní zahrada a pěkné dětské hřiště. Vizitkou každé restaurace jsou také moderní a čisté hygienické prostory. Tato restaurace má obojí, navíc stylově zapadají do celého interiéru. A jak jsme zjistili, nechybí v nich Merida, konkrétně její produktová řada Merida TOP. Nalézt ji můžete na všech toaletách a obecně i na dalších místech po celé České republice - například na Základní škole v Dobřichovicích nebo v Městských lázních v Hradci Králové.

Vizitkou restaurace jsou moderní a čisté hygienické prostory. Na snímku dávkovač mýdla ze série Merida TOP.

Okolí zámku a jeho pozoruhodnosti

Když už se pěkně najíte, určitě stojí za to, abyste také udělali něco pro své zdraví a nachodili pár kilometrů. Nabízí se vyjít do půvabné zámecké zahrady, která je součástí zámku a v roce 1903 byla upravena architektem Thomayerem z Prahy do podoby parku. V zahradě se nachází původní růže ze 17. století, vzácné stromy jako liliovník tulipánokvětý, cypřišek nutkajský a další. Projdete-li parkem, za zámeckou zdí na něj navazuje lipová alej a na jejím konci stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého. Dojdete-li až k ní a sejdete-li vlevo mírně z kopce, objevíte zbytky letního kina a v údolí uvidíte dominantu kraje – chrám svaté Markéty Antiochijské. Vystavěn byl v letech 1696 až 1698 na místě bývalého benediktinského kláštera, který byl zničen, jak jsme již zmiňovali, za husitských válek.

Zámecká zahrada, v pozadí věž zámecké kaple sv. Jana Nepomuckého

Benediktinský klášter v Podlažicích byl jedním z nejchudších v Čechách, avšak do širšího povědomí se dostal díky dochované knize Codex Gigas (tzv. Ďáblova bible). Jedná se o největší rukopisnou knihu světa s vyobrazením téměř půlmetrového ďábla. Je to nejenom přepis celé bible, ale obsahuje i Kosmovu Kroniku českou, řadu různých traktátů a menších spisů, kalendář s nekrology, zaklínadla a všelijaké dobové záznamy. Pokud by vás historie podlažického kláštera včetně kostela svaté Markéty více zajímala, zavítejte do Městského muzea v Chrasti (součást zámku), kde je vystavena také replika Ďáblovy bible (Codex Gigas).

V místech bývalého podlažického kláštera stojí Chrám svaté Markéty Antiochijské.

Originál je uložen v Královské knihovně ve švédském Stockholmu. A jak se tam dostal? V červenci 1648, na samém konci třicetileté války, Prahu a Pražský hrad obsadili švédští žoldáci generála Königsmarka. Místo drancování a loupení pečlivě balili – kradli různé cennosti, včetně vyhlášené sbírky císaře Rudolfa II., a odvezli je spolu s Ďáblovou biblí do Švédska. Takže z podlažického kláštera nakonec zbylo v České republice jen málo: gotická křtitelnice (dnes umístěná v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové) a kámen, který posloužil jako jeden ze základních kamenů v Národním divadle v Praze.

Ďáblova bible (Codex Gigas). Foto: © Kungliga biblioteket, zdroj: wikipedia

Rozhodnete-li se do Chrasti vypravit, čeká vás pohodlné parkování přímo na náměstí. Na něm naleznete řadu dalších pozoruhodností. Za všechny jmenujme pozůstatky fontány, Santiniho kostel Nejsvětější Trojice či památkově chráněný měšťanský dům čp.12.

Zdroje:

[1] ŠMÍD Josef: Dějiny Chrasti, díl I.
[2] ŠMÍD Josef: Dějiny Chrasti, díl II.
[3] Wikipedie
[4] #světovéČesko a Ďáblova bible: jak rychle dokáže psát satan?, www.kudyznudy.cz
[5] Kostel svaté Markéty Antiochijské v Podlažicích, www.kudyznudy.cz
[6] KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl II.
[7] POLEHLA, Petr a kol.: 350 let královéhradecké diecéze; Červený Kostelec