Do Slunečních lázní v Luhačovicích se vrací společenský život

Náročná rekonstrukce Jurkovičových staveb Vodoléčebného ústavu a Slunečních lázní je u konce a do památkově chráněného areálu se rychle vrací život. Od jara letošního roku se tak návštěvníci Luhačovic mohou vypravit na úžasnou expozici Dušana Jurkoviče a Leoše Janáčka, která se zde nachází. Brzy má být navíc veřejnosti zpřístupněn celý areál.

Obnovený areál Slunečních lázní v Luhačovicích vznikl rekonstrukcí nevyužívaných lázeňských objektů a nyní slouží jako unikátní doklad lázeňství a kulturní atmosféry počátku 20. století. V zrekonstruovaných Slunečních lázních se snoubí luhačovická lázeňská tradice a typická Jurkovičova architektura s moderním pojetím trávení volného času. V celém areálu se zachovala jedinečná nálada z doby největšího rozkvětu lázní.

Historie areálu

Historie místa se začala psát roku 1710, kdy poddaný Mikuláš Sedlář získal od majitele panství Wolfganga Serényiho svolení k výstavbě mlýna. Mlýn stál na úpatí hory Jestřábí, poháněn byl vodou z řeky Horní Olšavy a rodu Sedlářů patřil do roku 1860, kdy ho odkoupili zpět majitelé panství Serényiové. Ti jej s ostatním majetkem vložili v roce 1902 do 1. lázeňské akciové společnosti založené MUDr. Františkem Veselým. Přestavbou mlýna na Vodoléčebný ústav byl pověřen architekt Dušan Jurkovič. Ta proběhla velmi rychle a ještě téhož roku byla vodoléčba otevřena pro lázeňskou sezónu. Úspornost a krátká doba přestavby znamenaly nutnost zachování většiny starších konstrukcí. Vodoléčba fungovala v objektu cca 100 let a během této doby proběhlo několik stavebních úprav (například, jak šel čas, se plovárna zpřístupnila i ženám, proto bylo nutno vybudovat v objektu prostor pro převlékárnu nejen pro muže, ale i pro ženy – pozn. redakce). Plovárna byla funkční až do roku 1995, kdy způsob napájení bazénu říční vodou přestal vyhovovat hygienickým předpisům. Dnes je zde vytvořen okrasný biotop.

Další dvě budovy v areálu navazují svým tvaroslovím na Jurkovičovy stavby. První z nich je bývalá lázeňská prádelna s kotelnou z roku 1909, jejímž stavitelem je Josef Schaniak a nyní tvoří vstup do muzejní expozice. Druhou je stavba Slatinných a sirných lázní architekta Jana Kočí z roku 1909. V roce 1941 byla zahájena nástavba Slatinných lázní architektem Adolfem Vítámvásem a provoz byl rozšířen o Sirné lázně. Na začátku 21. století již objekt značně chátral a bylo nutno se rozhodnout, co s ním.

Rekonstrukce

Na to, jak rekonstrukce probíhaly, jsme se zeptali Ing. Dalibora Chrastiny z tiskového odboru akciové společnosti Lázně Luhačovice, který si na nás na začátku května v Luhačovicích udělal čas.

Dalibor Chrastina vyprávěl: „Rekonstrukce byly naplánovány ještě před obdobím covidu (pandemie covidu v ČR se datuje od března 2020 do 5. května 2023) a když začaly (probíhaly v letech 2021–2024), tak to právě v období, které bylo pro samotné lázně a naši společnost Lázně Luhačovice, a.s. opravdu velmi náročné. Chyběly plánované příjmy. Nikdo netušil, jak se situace bude vyvíjet. Přesto jsme se rozhodli rekonstrukci realizovat. Během ní byl obnoven Vodoléčebný ústav, Říční a sluneční lázně, Sirné a slatinné lázně a další technické objekty. Investice do obnovy areálu Slunečních lázní se skládala z dotační a nedotační části. Práce, které podléhaly dotačnímu projektu, byly dokončeny v závěru roku 2023. V současnosti probíhají další činnosti a úpravy, které se týkají především bývalých Říčních a slunečních lázní nebo nově vytvořených prostorů pro komerční prodej. Dokončení se plánuje na konec května 2024.“ Na začátku května, kdy jsme v Luhačovicích byli, i o svátcích na dokončení kabinek v plovárně a okolí pilně pracovalo hned několik řemeslníků.

Dále pokračoval: „Projekt obnovy jednotlivých objektů i okolního exteriéru zpracoval architekt Petr Všetečka a proběhl pod dohledem památkové péče Národního památkového ústavu ÚOP Kroměříž a Odboru životního prostředí – památkové péče MěÚ Luhačovice. Celková investice přesáhla 150 mil. Kč, z toho cca 70 mil. tvoří dotace IROP. Zbývající část financovala akciová společnost Lázně Luhačovice, která poskytla projektu vedle vlastních zdrojů financování také personální a organizační podporu a nad rámec projektu investovala do úprav nepodléhajících dotaci.“

Císařské lázně v Karlových Varech opět otevřeny

Císařské lázně se nacházejí na jižním okraji Karlových Varů v novorenesanční lázeňské budově. Zahájily provoz v květnu 1895 a ve své době šlo o nejmodernější lázeňský dům světa.…

Muzeální expozice

Muzeální expozici jsme osobně navštívili, jak už bylo řečeno výše. Vchází se do ní z budovy bývalé lázeňské prádelny a umístěna je nad Vodoléčebným ústavem. Srdcem expozice je právě restaurovaný objekt Vodoléčebného ústavu. Dostanete se do něj spojovací chodbou. Nejdříve jdete po schodech dolů (možno jet i výtahem), kde naleznete expozici věnovanou historii místa, v patrech expozici věnovanou dílu slovenského architekta Dušana Jurkoviče a vazbám hudebního skladatele Leoše Janáčka k Luhačovicím. Jak se dozvíte, oba pánové měli k Luhačovicím vřelý vztah.

Ředitelka Slunečních lázní Hana Felcmanová o expozici řekla: „Dominantou hlavní prohlídkové trasy je hodnotně zrestaurovaná Jurkovičova Odpočívárna vybavená replikami původního mobiliáře z roku 1902. Nechybí artefakty z původního mlýna, na jehož místě byl Vodoléčebný ústav vystavěn, ani autentický model znázorňující podobu areálu z roku 1910. Druhé podlaží je věnováno Leoši Janáčkovi a jeho tvorbě s možností poslechu hudebních ukázek, včetně televizního záznamu Glagolské mše. Návštěvníci mohou památku volně procházet, zdržet se libovolně dlouho na kterémkoliv místě. V případě zájmu je možné objednání komentované prohlídky s průvodcem.“

Musíme říci, ANO, je to tak. Expozice nás uchvátila a nakonec jsme v ní pobyli téměř tři hodiny. Navíc je v místě cukrárna s příjemnou obsluhou.

V bezprostřední blízkosti Vodoléčebného ústavu se nachází též bývalá plovárna s bazénem a kabinkami. Rovněž se rekonstruuje a vzniká zde okrasný biotop.

Vodoléčebný ústav i Sluneční lázně jsou kulturní památkou. Budova bývalé Vodoléčby je zároveň zapsána na indikativním seznamu návrhů na národní kulturní památku.

Závěrem

Vypravíte-li se do Luhačovic, určitě si tento areál nenechte ujít. Jedná se o nesmírně zdařilý projekt, kdy došlo k obnově historického areálu a oživení místa, které po mnoho let chátralo. Tím přineslo nový život do srdce lázeňského města. Navíc, kromě standardního návštěvnického využití, dokáže poskytnout ideální zázemí pro konání kulturních akcí pro dospělé i děti, tematické dny a výstavy.

Více informací naleznete na stránkách www.LazneLuhacovice.cz nebo na www.slunecni-lazne.cz.