Cihelné stropní desky HURDIS – vhodné do stropních konstrukcí

V poslední době je diskutován požadavek části stavební veřejnosti, aby stavební úřady využily svých kompetencí a pozastavily schvalování staveb, ve kterých jsou použity cihelné stropní desky HURDIS. Prozatím se jedná jen o návrh, a proto pokládám za nutné uvést několik důvodů ve prospěch zachování těchto stropních prvků v našem stavebnictví.

V současné době dochází k destrukci spodních částí stropů, provedených z keramických stropních desek se šikmými čely ukládanými do patek (tzv. CSD HURDIS 2). Tento jev trvá již několik let. Protože se zjišťováním příčiny destrukce zabývaly některé jiné odborné ústavy, nebyla tato problematika naším ústavem VUT FAST Brno řešena. Teprve koncem roku 2001, kdy začal být tento problém probírán v tisku a médiích, jsme začali pracovat na vysvětlení mechanizmu destrukce, mj. také proto, že se na nás jako autoritu obracela veřejnost.

Po prostudování dostupných materiálů, konzultacích s odborníky jiných ústavů naší školy a dalších institucí jsme dospěli k závěru, že dokážeme vysvětlit hlavní příčinu destrukce. Protože se na náš ústav a informační centrum obraceli majitelé rodinných domků, projekční kanceláře a investoři, zařadili jsme poskytování informací o mechanizmu vzniku poruchy do programu celoročně otevřeného Stavebního centra na brněnském výstavišti v prostoru EDEN 3000 a rovněž jsme uveřejnili zprávu o této službě v denním tisku. Po uveřejnění v novinách jsem byl kontaktován redaktorkou televize NOVA, které jsem doporučil svého kolegu, aby naše závěry tlumočil v reportáži. Snad v rámci pouhé úspory času dostali prostor po velmi zkráceném vystoupení našeho mluvčího i jiní odborníci, kteří bohužel náš názor nesdílí. Tak se stalo, že pro naše argumenty nezbyl v tomto krátkém zpravodajství prostor. Proto pokládám za nezbytné se o nich zmínit v tomto příspěvku.

Na vznik poruchy má jednoznačně vliv nedodržení technologického postupu realizačních firem, kdy místo tenké vyrovnávací vrstvy tloušťky 10 mm, nanesené na horní straně desky, byla prováděna souvislá vrstva betonu v tloušťce od 20 do 80 mm. Tato vrstva betonu v případě pevného spojení s horní stranou keramické desky vyvolává vysoká tahová napětí, která jsou hlavní příčinou vzniku trhlin. Jestliže tedy má silná vrchní betonová vrstva dostatečnou pevnost a je-li dokonale spojená s podkladem, existuje riziko zřícení podhledu. Ke zřícení ale nemusí dojít nutně: za předpokladu, že je správně dimenzován ocelový profil »I« a jsou-li patky uloženy na tento profil celou plochou do vápenné nebo vápenocementové malty, stejně jako čela hurdisek do patek, a jsou-li dále stejnou maltou opatřeny také jejich boky, může sice dojít ke vzniku charakteristických trhlin, ale podhled se nemusí zřítit, ten stačí malta udržet.

V případě nadbytečně tlusté vrstvy z kvalitního betonu, pevně spojené s povrchem keramické desky pak mohou hrát významnou roli i další takzvané rizikové faktory, jako jsou tenčí stěny patek a stěn, vysoký modul pružnosti nebo zabudování keramických desek HURDIS se zvýšenou vlhkostí. Tyto uvedené vlastnosti pak mohou zřícení podhledu podpořit.

Zvýšená vlhkost keramického materiálu je však, podle našeho názoru, hlavně příčinou pevnějšího spojení betonové vrstvy s hurdiskou. Z doposud provedených průzkumů a zpráv od majitelů hurdiskových stropů postavených v různých časových obdobích a na základě provedených zkoušek si dovolím tvrdit, že ke zřícení podhledů nebo popraskání dochází u nadbetonovaných vrstev tloušťky 30 mm. Jestliže tato vrstva nemá dostatečnou pevnost nebo není pevně spojena s povrchem hurdisky, tak nebezpečí vzniku poruchy nehrozí. Proto zastávám názor, že nejmenší pevnost v celém systému musí mít malta nanesená jak do patek, tak i na povrch keramické stropní desky. V dřívějších dobách se opatřovaly maltou pouze boky hurdisek a stejnou maltou se zamazávaly spáry bez nanášení souvislé vrstvy. Při kontrole takto provedených stropů jsme výskyt uvedené poruchy nezjistili. Všem tazatelům, kteří si nebyli jisti skladbou provedených stropů z keramických desek HURDIS – a to se šikmými čely do patek – jsme doporučovali provést šetrný průzkum, kterým lze jednoznačně určit skladbu stropu a ověřit statiku objektu. Tyto průzkumy, včetně statického posouzení objektu, dokáže VUT – fakulta stavební v Brně zajistit.

Prohlášení k destrukci podhledů ze stropních desek CSD – HURDIS 2 se šikmými čely provedených do patek

V případě destrukce podhledu se nejedná o vadnu suroviny, ale o porušení technologické kázně při montáži stropu.

Majitelé těchto stropů, kterým nebyla provedena na horní straně desky souvislá a pevná betonová vrstva pevně spojená s povrchem hurdisky, se nemusí obávat, že dojde ke zřícení spodní části keramické desky za předpokladu, že:

• ocelové nosníky z I profilů nejsou poddimenzovány;
• uložení patek a hurdisek je provedeno celoplošně do malty a ne do betonu;
• strop není přetížen;
• byl dodržen technologický postup montáže.

Majitelům, kterým byla provedena na horní straně hurdisky souvislá a pevná betonová vrstva větší tloušťky než 20 mm pevně spojená s horní deskou hurdisky v celé ploše, mohou očekávat dříve či později zřícení podhledu. Mechanizmus vzniku poruchy v tomto případě mohou urychlit ještě tyto faktory:

• vysoký modul pružnosti hurdisky;
• zmonolitnění patek betonem s ocelovým I profilem;
• tenké stěny hurdisek a jejich rýhování;
• větší vlhkost a roztažnost hurdisek;
• nezaplnění patek a čel hurdisek celoplošně maltou;
• přetížení stropů;
• nedodržení technologického postupu výrobce při montáži;
• nekvalitní projektová dokumentace.