Císařská zbrojnice – nová expozice ve Schwarzenberském paláci

Dne 18. února 2011 se ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí v Praze, sídle Národní galerie, která zde vystavuje Sbírku českého barokního umění, otevřela nová expozice nazvaná Císařská zbrojnice. Je umístěna v unikátním prostoru půdy pod dochovanou renesanční vazbou střechy.

Schwarzenberský palác (obr. 1), který je jedním z nejkrásnějších renesančních paláců Prahy, byl postaven v letech 1545 až 1567 architektem Agostinem de Galli pro Jana ml. z Lobkovic. V průběhu následujících století vystřídal řadu dalších majitelů, vlastnili jej Rožmberkové, Eggenberkové a jako poslední Schwarzenberkové. Po druhé světové válce byl rekonstruován a poté využit jako Vojenské muzeum pro expozice sbírek Vojenského historického muzea.

Výstavní prostory Národní galerie

V roce 2002 jej ministerstvo obrany předalo formou bezúplatného převodu Národní galerii v Praze. Palác vyžadoval náročnou rekonstrukci zahrnující vše, od restaurování sálů přes izolace a opravu střech, nové rozvody, klimatizaci apod. Při rekonstrukci se podařilo zachovat všechny průzkumem objevené historické prvky jako nástropní a nástěnné malby a fresky, dochovaná kamna a zejména unikátní renesanční vazbu střechy.

Rekonstrukce paláce byla dokončena v roce 2007 a tehdy se v něm konala tisková konference k 18. mezinárodnímu stavebnímu veletrhu FOR ARCH 2007, po jejímž skončení měli účastníci možnost si ještě prázdný palác prohlédnout [1]. Poté se do zrekonstruovaných prostor začaly stěhovat exponáty ze sbírek Starého umění Národní galerie a později do suterénních prostor sbírka exponátů barokních uměleckých řemesel z fondů Uměleckoprůmyslového muzea.

V paláci zůstal i prostor pro dočasné výstavy, v současnosti ještě probíhá výstava děl Roelandta Saveryho (1576–1639), kterou pořádá Národní galerie v Praze ve spolupráci s Broelmuseum Kortjirk. Výstava potrvá do 20. 3. 2011 a ukazuje díla malíře narozeného v Kortrijku v Nizozemí, který od roku 1603 pracoval v Praze pro císaře Rudolfa II. Po smrti císaře Savery odešel z Prahy a pracoval na jiných dvorech, v r.1618 žil v Utrechtu [2].

Zbrojnice pod střechou

Nevyužitý zůstával pouze prostor pod střechou. Před rekonstrukcí se zvažovalo, zda tento prostor bude sloužit pouze jako technické zázemí paláce s rozvody elektrického proudu, klimatizace apod., nebo zda se využije i pro výstavní činnost a tím návštěvníkům umožní prohlídku skvěle dochované vazby krovu (obr. 2).

Zvolena byla druhá varianta, která však vyžadovala zabezpečit a izolovat tento prostor tak, aby se zde vytvořily podmínky nutné pro výstavní činnost, hlavně tepelná izolace a klimatizace. Aby izolace střechy nezakryla část krovů, byla celá střecha o 20 cm vyzdvižena nad původní úroveň a do takto vzniklého prostoru byla vložena izolace. Všechna technická zařízení jsou překryta černým drátěným pletivem, které připomíná materiál středověkých drátěných košil a skvěle ladí s vystavenými exponáty.

V tomto prostoru umístěná expozice je nazvaná Císařská zbrojnice [3] a tvoří ji kolem 550 exponátů, které zahrnují chladné a palné zbraně vojenské i lovecké (obr. 3), mezi kterými jsou i jejich součásti a zejména modely zbraní různých typů (obr. 4), zbraně orientální získané jako válečná kořist nebo dovezené jako sbírkové předměty, vyšívané vojenské prapory, církevní předměty sloužící armádě (obr. 5) a celá expozice je doplněna vojenskou obrazárnou s malířskými a sochařskými portréty významných osobností (obr. 6), zejména vojevůdců, a obrazy některých bitev.

Všechny předměty pochází z období od 15. do poloviny 19. století a jsou majetkem Vojenského historického muzea. Vznikaly v době, kdy se kladl velký důraz na výtvarné řešení a zdobení nejrůznějšími technikami jako je intarzie, gravírování apod. Výzdoba takové zbraně byla často dražší než zbraň sama. Dokonale to ilustruje zdobení vojenských přilbic, vojenských i loveckých pušek a pistolí, postrojů koní, mečů a dalších exponátů (obr. 7).

Z období, ve kterém byly vytvořeny všechny vystavené předměty, se dochovalo jen málo textilií, zde jsou vystaveny hlavně některé praporce. Ale uniformy se dochovaly jen velmi omezeně. Výjimkou je uniforma a výzbroj České c.k. šlechtické gardy, která byla vytvořena v letech 1813–1814, tj. v době končících napoleonských válek. Garda vznikla na popud císaře Františka I. jako jeho doprovod a tvořilo ji 38 šlechticů výhradně českého původu. Vedle uniformy, která sestávala z bílých kalhot a červeného kabátce a dalšího příslušenství (obr. 8), je v expozici vystaven Čestný šlechtický kříž, řád, který byl udělen všem 38 mužům gardy a který se později stal základem československého Řádu bílého lva. Těchto původních řádů se do dnešních dnů dochovalo pouze šest, jeden z nich je majetkem Vojenského historického muzea a zde jej lze spatřit.

Uměleckořemeslná mistrovská díla

Tuto expozici z majetku Vojenského historického muzea lze chápat nejen jako příklad spolupráce Národní galerie s další institucí, ale ze strany Vojenského historického muzea také jako určitou kompenzaci za ztrátu původních výstavních prostor a částečný návrat do míst, kde bylo řadu let „doma”.

Vojenský historický ústav má své Armádní muzeum Žižkov a Vojenské technické muzeum Lešany a k otevření v roce 2013 připravuje Dělostřelecké muzeum v Terezíně, ale zde ve Schwarzenberském paláci vystavené předměty lze spíše než zbraně chápat jako uměleckořemeslná mistrovská díla a expozice Císařská zbrojnice tak skvěle dokresluje obraz české renesance a baroka.

Literatura:

[1] KAŠPAR, M.: Schwarzenberský palác hostil účastníky konference ABF k veletrhu FOR ARCH 2007, Stavebnictví a interiér 10/2007, strana 66–67.

[2] Roeland Savery: Malíř ve službách císaře Rudolfa II. Tiskové zpravodajství Národní galerie v Praze, 2011.

[2] Materiály k tiskové konferenci Císařská zbrojnice ze dne 17. 2. 2011, Vojenský historický ústav Praha a Národní galerie v Praze.