Co přinesla novela zákona o veřejných zakázkách
Pokles počtu veřejných zakázek i jejich hodnoty, to je výsledek stávajícího zákona o veřejných zakázkách. Shodli se na tom účastníci v pořadí již druhé odborné konference Fórum veřejné zakázky kvalitně1), která se uskutečnila v polovině února v sídle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Předpokládaná hodnota vypsaných veřejných zakázek v roce 2012 zaznamenala meziročně pokles o 9,2 %, při srovnání období od dubna do prosince 2012 a 2011 poklesla celková hodnota vyhlášených zakázek o 47,4 %. Počet vyhlášených zakázek srovnáním období duben až prosinec ukazuje na pokles o 27,8 %. Vyplývá to z výsledků Studie dopadů novely zákona na ekonomiku ČR 2013, kterou prezentovali představitelé platformy Fóra Veřejné zakázky kvalitně.
Komentáře k výsledkům
Při porovnáním výsledků za období duben až prosinec 2012, tedy poté co novela zákona o veřejných zakázkách vstoupila v platnost, se stejným obdobím předešlého roku, celková hodnota vyhlášených zakázek poklesla téměř o polovinu. „Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku se výrazně propadla. Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky,” komentuje výsledky studie Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu.
Téměř o třetinu pak klesl při srovnání období duben až prosinec počet vyhlášených zakázek. „Výsledky za prvních deset měsíců účinnosti novely ukazují, že systém veřejného zadávání je do značné míry ochromen. Potvrzují to jak čísla, tak praktické zkušenosti veřejných zadavatelů i uchazečů. Nyní je potřeba spojit síly tak, aby tento stav byl co nejdříve napraven,” vyzývá k brzké novelizaci a k přijetí dalších opatření Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.
Po změně některých pasáží zákona o veřejných zakázkách volá dlouhodobě i Hospodářská komora České republiky (HK ČR). „Obecně by se měl zákon v úpravě hodnocení nabídek zaměřit více na kvalitu plnění. Do zákona by se měla vrátit možnost vyžádat si od účastníka tendru informace o tom, jestli podobnou zakázku už někdy dělal, a certifikáty ISO, do nichž české firmy investovaly obrovské finanční prostředky," říká Petr Kužel, prezident HK ČR, s tím, že oceňuje zájem českých ministrů o problematiku spojenou s tímto zákonem a zároveň doufá, že se nové podoby zákona o veřejných zakázkách dočkáme ještě v letošním roce.
Stavební sektor
Ze sledovaných sektorů – stavebního, projekčních prací a ICT – měla novela zákona o veřejných zakázkách nejvýraznější vliv na stavební zakázky. Za období duben až prosinec 2012 se počet vyhlášených stavebních zakázek propadl o 41,2 %, pokles objemu vyhlášených zakázek dosáhl dokonce 59,8 %. Celoroční objem zadaných zakázek meziročně klesl o 18,1 procenta, což představuje reálný pokles o 20 miliard Kč, v krátkodobém horizontu tak ekonomika přišla o 41 miliard Kč a zmizelo téměř 20 tisíc pracovních míst.
Sektor projekčních prací
Hodnota zadaných zakázek v sektoru projekčních prací v období duben až prosinec klesla o 1,7 %, celoročně však vzrostla o 59,9 %. Vliv na to však měly dvě velké a výjimečné zakázky, bez jejichž realizace by sektor naopak zaznamenal pokles. Tento sektor pod vlivem novely zákona trpí zejména výběrem zpracovatele inženýrských a projektových služeb pouze na základě nejnižší ceny. Projekční práce předurčují podobu celé zakázky, nekvalitní projekt tak zadavateli může způsobit škodu několikanásobně překračující cenu za projekční práce. „Pokud za velmi nízkou cenu investor získá nedostatečný projekt, hrozí realizace nekvalitní stavby a logicky prodražení výstavby i následného provozu,” uvádí předseda České komory architektů (ČKA) Josef Panna.
ČKA proto společně s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) prosazuje termín „bezpečná cena”, tedy cenu projektu umožňující vznik kvalitní stavby. Zároveň upozorňuje na zákonný termín „mimořádně nízká nabídková cena”, jejíž orientační vymezení lze použít přímo v zadávací dokumentaci. „V lednu jsem objížděl krajská města. Na našich valných hromadách byli zastoupeni hejtmani, náměstci a další významní představitelé krajských úřadů nebo statutárních měst. Mezi moje frekventované téma patřila bezpečná cena. Všem by vyhovovalo, kdyby kritérium nejnižší ceny bylo používané jen výjimečně,” doplňuje Pavel Křeček, předseda ČKAIT.
Sektor ICT zakázek
Počet vyhlášených ICT zakázek v období duben až prosinec 2012 klesl o 23,3 %, hodnota vyhlášených zakázek se snížila o desetinu. Celoroční počet zadaných zakázek v roce 2012 meziročně reálně klesl o 5,1 %, ve finanční hodnotě reálný pokles dosáhl 6,8 %. „Vize zákona se bohužel nenaplnila. V rámci novely jsme žádali zjednodušení formálních požadavků. V mnoha případech se definují nepřiměřené, někdy až zničující smluvní podmínky. Vyřazení jediného úspěšného soutěžitele formou zrušení výběrového řízení a kritérium nejnižší ceny jsou pro úspěšnou realizaci ICT díla velmi nebezpečné,” vypočítává nedostatky novely zákona Svatoslav Novák, prezident ICT Unie.
Dopad novely zákona o veřejných zakázkách na kraje
Také výsledky výzkumu dopadů novely zákona o veřejných zakázkách v krajích potvrzují, že novela přinesla zatím více negativních než pozitivních dopadů – podle hejtmanů zvýšila jak administrativní, tak i časovou náročnost přípravy a průběhu zadávacích řízení, což samozřejmě znamená vyšší náklady. Podle většiny oslovených hejtmanů tak novela spíše brzdí ekonomický rozvoj kraje.
„Novela zákona o veřejných zakázkách bohužel na kraje klade více administrativních nároků a největší problémy s sebou nese protahování průběhu zadávacích řízení. To v konečném důsledku komplikuje i čerpání prostředků z evropských fondů. Zdlouhavý proces tak může vést až k tomu, že se prostředky na dotace musí vrátit, místo aby pomohly obyvatelům jednotlivých krajů,” říká za Asociaci krajů České republiky její předseda Michal Hašek.
Na transparentnost zadávacích řízení novela ale zásadní vliv podle zástupců krajů neměla. Naopak měla vliv na to, že kraje teď při výběru nejčastěji využívají kritérium nejnižší nabídkové ceny. Navíc se dvě třetiny dotazovaných krajů bojí, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, budou nařčeny z netransparentního jednání. Přitom se většina oslovených hejtmanů již setkala s případem, kdy příliš nízká cena vyústila ve vícepráce či prodražení zakázky.
