Dálnice, železnice a pasažéři (úvodník 08/2010)

31 staveb na železnicích, dále čtyři velké silniční projekty a s nimi dalších jedenáct či dvanáct projektů, které jsou před zahájením nebo na nichž proběhlo jen minimum prací. To je balík zastavených staveb ministra dopravy Víta Bárty. Byl zveřejněn v pátek třináctého a možná to nebyl až tak černý pátek; doposledka to totiž vypadalo, že bude balík větší.

Ještě předtím se ministr nechal slyšet, že výpis zastavených staveb bude záviset na nabídkách slev. Šéfové českého stavebnictví opáčili, že stavebnictví už i tak pracuje s nuznou marží. Hned v pondělí po řečeném pátku ministr do televize řekl, že má z Polska a Číny nabídky až o polovinu levnější. Na to se prezident SPS začal strachovat o zaměstnanost. Čas ukáže, kdo vydrží déle.

Postava Víta Bárty je ve vrcholné politice ojedinělá. Úspěšného soukromého podnikatele, který z nuly vybudoval zdravou firmu, každý nepřekousne na pozici ministra. Ne náhodou kvete právě o podnikatelích tolik fanatických a zamlžujících pomluv, jako že všichni kradou, lžou a mordují.

Ministr Bárta si z doby podnikání jistě pamatuje, že když šlo o prachy a o práci, která se za ně měla odvést, musel si člověk dávat pozor hlavně na ty, kteří nejtklivěji naříkají a křičí. Většinou se ukázalo, že na to, co dovedou a dělají, si žijí nad poměry. A bylo nutné se s nimi rozloučit.

Ministr dále jistě ví, že v normálním podnikání se utrácí nejvýš jen to, co se vydělá. Včetně úroků za půjčky, které se musejí navíc vracet. Jinak se dostaví zubatá. Tím se liší od různých levicových mudrců, umělců a ekonomů. Státní kasa je sice větší než běžná firemní, pro pár miliard se nezboří, ale princip je stejný: od příjmů se odvíjejí výdaje, ne naopak.

Většina předáků českého stavebnictví tyto banální věci zná a snad se jimi sami v podnikání nebo manažerské praxi i řídí. Navenek ale vystupují, jako by byl národ připraven si kvůli silnicím a železnicím buď utrhnout od úst nebo si je někdy později poctivě odpracovat. Co když ale národ touží dostat jen přidáno?

Snad právě proto ministr zmínil levnou a možná i velmi rychle postavenou čínskou dálnici. Číňané za nás rádi a výhodně udělají vše, do čeho se nám nechce, protože je s tím buď hodně práce, nebo je to za málo peněz.

Je lehké odhadnout, kam nás tato cesta, už několik let nastoupená, zavede, pokud se něco nezmění. V lepším případě to bude osud obézního, líného národa, neschopného samostatné existence, o níž už beztak mnoho lidí vůbec nestojí.