Dřevěný dům 2006, co dál?
„Nízkoenergetický rodinný a/nebo bytový dům s podstatným použitím technologie na bázi dřevěných prvků, výrobků z aglomerovaného dřeva nebo stavebnicových systémů na bázi dřeva.“
První ročník je uzavřen, zúčastnilo se jej celkem 136 účastníků a na odměnách bylo vyplaceno 1 100 000 korun českých. Z toho 115 návrhů rodinných domů a 21 návrhů bytových domů. Řada návrhů bohužel podcenila řešení konstrukčních detailů z hlediska požadavku nízkoenergetické stavby a nepostoupila mezi hodnocené návrhy.
O bližší informace jsme požádali Ing. Jiřího Šálu, CSc., který se podílel na hodnocení návrhů:
Na tiskové konferenci před vyhlášením výsledků soutěže Dřevěný dům 2006 bylo konstatováno, že jedním z nejobtížnějších kritérií pro soutěžící bylo splnění požadavků nové tepelně-technické normy ČSN 73 0540 a správné řešení detailů nutných pro dosažení potřebné tepelné izolace objektů. Můžete se k tomuto vyjádřit, případně sdělit, jaké byly nejčastější chyby soutěžících z hlediska konstrukčního?
Obtížnost energetického kriteria pro soutěžící byla v prolomení někde přetrvávajícího názoru na absolutní přednost designu před dalšími funkčními vlastnostmi budovy. V této soutěži se zcela reálně požadovalo souběžné plnění nízkoenergetické funkce spolu s dalšími funkcemi architektury, a to mohl být pro některé ze soutěžících problém a nezvyk.
Z věcných nedostatků nás zejména zarazilo časté zanedbávání vlivu výrazných tepelných mostů (zřejmých z výkresové části) na součinitele prostupu tepla U (dokladované v protokolu k energetickému štítku) – používané U-hodnoty tak byly často o více než 20 % nereálně „vylepšeny".
Časté bylo i zanedbávání souhrnného vlivu tepelných vazeb mezi konstrukcemi.
Běžnou chybou bylo také zaměňování vlastnosti oken a prosklených dveří za vlastnosti zasklení (kupodivu byla vždy použita příznivější hodnota platná pro zasklení, místo správné hodnoty pro celé okno, tj. včetně vlivu rámu a tepelné vazby mezi rámem a zasklením). Tato poslední chyba je však podporována špatnými technickými informacemi výrobců, proto jsme při jejím hodnocení byli v rámci soutěže mírnější, než si to její význam zaslouží.
Všechny uvedené chyby významně ovlivnily konečné hodnocení „nízkoenergetičnosti" , které bylo v soutěžních podmínkách předepsané jako povinné. Negativně jsme hodnotili jen skutečně hrubé odchylky, které „zajistily", že návrh nemohl docílit ani s určitou tolerancí nízkoenergetický požadavek.
V nedostatečných návrzích se přitom obnažily dva zásadní obecné problémy:
- v koncepčním řešení se neprojevila spolupráce autora a stavebního tepelného technika,
- autor měl velmi optimistické nízkoenergetické očekávání v hrubém rozporu s realitou.
Při hodnocení jsme však souběžně oceňovali snahu prakticky všech soutěžících se s požadavky nízkoenergetičnosti vypořádat. V tom vidíme jeden z hlavních přínosů soutěže.
Lze také konstatovat, že nesplnění podmínek zadání soutěže ještě neznamená, že by vyřazené soutěžní návrhy nebyly životaschopné. U většiny z nich je potřeba „jen" lépe navrhnout konstrukční řešení, optimalizovat tepelné mosty v konstrukcích a tepelné vazby mezi konstrukcemi a nakonec opravit dokladování nízkoenergetičnosti.
Reálné stavebně energetické vlastnosti jsou pro budoucího uživatele velmi důležitou funkcí nabízené architektury. A to si zřejmě většina soutěžících plně uvědomila.
A jaké při plnění formálních požadavků (průkaz tepelné náročnosti atd.)?
Zejména se opakovala formální chyba v uvedení identifikačních údajů na zpracovaném štítku (což je v anonymní soutěži nepřípustné) – svědčí to o chybě v komunikaci soutěžících se zpracovateli tepelně technického a stavebně energetického hodnocení pro jejich návrhy. Nesprávné dokladování tepelné náročnosti však nelze považovat za formální nedostatek – je to věcná chyba (podrobněji viz výše), která může uvést budoucího uživatele ve velmi vážný omyl při rozhodování.
Co přesně znamená v našich podmínkách pojem „nízkoenergetický"?
Totéž, co v celé Evropě, kde se pro tuto úroveň sjednotila mez 50 kWh/(m2.rok). Tato hodnota byla také výslovně uvedena v soutěžních podmínkách.
Jakou váhu měl energetický koncept při rozhodování poroty?
Byl rovnocenný k ostatním vypsaným kriteriím.
Další osobnost, kterou jsme oslovili, byl předseda poroty Ing. Josef Smola:
Vymezený čas a množství soutěžních návrhů postavilo porotu před nelehký úkol. Můžete našim čtenářům přiblížit způsob hodnocení v jednotlivých kolech výběru nejlepších návrhů? Jaké prohřešky vyřadily soutěžící a kolik jich bylo?
Mechanismus výběru soutěžních prací je v rámci České komory architektů dobře propracován a mnohokrát ověřen v praxi u celé řady soutěží. Základem je Soutěžní řád ČKA, z kterého vždy vycházejí rovněž soutěžní podmínky konkrétní soutěže.
Prvním krokem poroty bylo v souladu se soutěžními pravidly posoudit na základě zprávy přezkušovatele práce po stránce splnění formálních náležitostí. Bohužel v této fázi byla vyřazena plná třetina prací. Jednalo se zejména o pozdní odevzdání, porušení anonymity, nebo o nerespektování závazné úpravy soutěžních návrhů co se týká obsahu, rozsahu, nebo grafické úpravy. Osobně to přičítám obecně nízké chuti projektantů respektovat normy nebo pravidla. A je to velká škoda, neboť mezi vyřazenými byla celá řada zajímavých prací. Autoři nejlepších z nich pak mohli dostat výjimečně pouze mimořádnou odměnu mimo rámec běžného hodnocení.
Poté následoval vícefázový výběr ze zbylých prací na základě názoru poroty a přizvaných expertů z hlediska statiky, stavební fyziky a ekonomické náročnosti. Po samostudiu porotců byla o každé práci vedena rozprava a následné hlasování posoudilo možnosti jednotlivých prací na další postup.
V každé fázi pak má kdokoliv z porotců možnost požádat o revokaci, tzn. obhájit některou z vyřazených prací. Rovněž o možnosti revokace a o zpětném zařazení do soutěže se po rozpravě hlasuje. Tento propracovaný systém posuzování prací je zárukou, že nedojde k omylu, či přehlédnutí. Uvědomme si, že porota pracuje ve vymezeném čase a pracovní dny poroty jsou obvykle 12ti hodinové. O celém postupu je on line veden zápis, který se stává součástí veřejně přístupného závěrečného protokolu.
Obecně lze shrnout, že ne vždy se setkalo vyspělé a invenční architektonické řešení se stejně dobrým návrhem konstrukce. Častým prohřeškem bylo například poddimenzování stropních, nebo střešních konstrukcí a vytváření rozsáhlých tepelných mostů ve skladbách konstrukcí – které jsou u dřevěných nízkoenergetických domů "smrtelné". Z dispozičního hlediska někdy chybělo funkční zádveří, které je u nízkoenergetických domů nezbytností.
Na druhou stranu jsem si plně vědom, jako praktikující architekt právě v oblasti nízkoenergetických dřevěných rodinných domů, jak náročné to bylo zadání. Architektonická soutěž s požadavky na konstrukční řešení a ověření parametrů z oblasti stavební fyziky je dosud v ČR novinkou. V tomto smyslu byla soutěž velkou výzvou, ale i hledáním cesty pro další ročníky.
Moje poděkování i obdiv proto patří všem účastníkům, kteří se rozhodli soutěže zúčastnit. Největší radost jsem měl z nízkého věkového průměru účastníků a zejména z vítězství studentské práce v kategorii rodinný dům. To je ono příslovečné „blýskání na lepší časy" ...
Popsal jste řadu chyb, budou se moci z těchto chyb poučit další zájemci o dřevostavby, ať projektanti, tak i případní investoři?
V rámci soutěže byl vydán, myslím, velmi pěkný katalog. V současné době probíhá putovní výstava oceněných a odměněných prací po jednotlivých hejtmanstvích České republiky. Aktuálně je instalovaná na Krajském úřadě Středočeského kraje. Klíčový sponzor soutěže, Nadace dřevo pro život, v současnosti dokončuje umístění všech prací na svůj web. Česká komora architektů potom zvažuje způsob, jak cenné podněty ze soutěže přiblížit většímu okruhu zájemců jak z řad odborné, tak i laické veřejnosti. I v rámci cyklu celoživotního vzdělávání architektů. To je dosud v jednání.
Třetím diskutujícím je iniciátor akce a výkonný ředitel Nadace dřevo pro život, Ing. Jan Řezáč:
Samotná soutěž stála nemalé finance, stejně tak i vyplacené odměny, ale byl to jen začátek. Mají-li se výsledky soutěže nyní co nejlépe využít a zhodnotit, bylo by vhodné prezentovat je co nejširší veřejnosti, včetně rozboru chyb, zejména při návrhu, kterých se soutěžící dopustili. To ale bude stát nemalé peníze. Jak se k financování této fáze staví pořadatelé, mám na mysli speciálně ministerstva, vždyť efektivní využívání přírodního (navíc obnovitelného) bohatství úzce souvisí s náplní jejich činnosti? A jak se ke stejnému problému staví partneři všech úrovní v čele se státním podnikem Lesy ČR?
Záštitu nad soutěží převzala Asociace krajů ČR a společně jsme se dohodli, že výsledky soutěže představíme široké veřejnosti formou putovní výstavy oceněných exponátů. Díky pochopení představitelů krajských samospráv můžeme tak veřejnosti postupně v jednotlivých krajských městech, v budovách krajských úřadů, ukázat moderní trendy navrhování nízkoenergetických domů na bázi dřeva. Putovní výstava Dřevěný dům 2006 byla zahájena v červnu v Praze a skončí příští rok v červnu v Karlových Varech.
Smyslem výstavy je nejen informovat veřejnost, ale také vyvolat odbornou diskusi. Proto na výstavu navazují semináře, které pořádá Česká komora architektů. Kromě toho diskutujeme s vedoucími stavebních úřadů pověřených obcí v rámci jejich metodických porad. Ukazuje se, že takovýto přístup je oboustranně velmi podnětný.
Podrobnější informace o výstavě a dalších aktivitách se mohou zájemci dozvědět na webových stránkách www.drevoprozivot.cz nebo www.drevenydum.org (zde čtenáři najdou zveřejněné všechny soutěžní návrhy) nebo www.cka.cz. Rozhodně nechceme, aby se nad soutěží po vyhlášení výsledků takzvaně „zavřela voda". Již teď přemýšlíme nad dalším ročníkem, který bychom chtěli vyhlásit v roce 2008.
Hlavní tíži financování výsledků soutěže Dřevěný dům nese Nadace. V současné době probíhají jednání s partnery o dalším společném postupu v této i dalších aktivitách.
Děkujeme za odpovědi a přejeme organizátorům soutěže Dřevěný dům, aby úspěšně zvládli prezentaci výsledků, aby celá snaha neskončila pouhou čárkou v kolonce „AKTIVITY" ministerstev ČR, aby bylo co nejvíce soutěžních návrhů realizováno, aby měli chuť a důvod uspořádat další ročník soutěže Dřevěný dům. Přejeme také všem, kteří chtějí žít v dřevěném domě, aby si svoji touhu splnili co nejdříve a veškerých výhod dřevěného domu užívali co nejdéle.
