Elektronické zabezpečení objektů

Nebezpečí vyloupení je v dnešní době vysoké, ať už jde o objekty firemní či soukromé. Elektronické zabezpečovací systémy zaručují ochranu majetku, tedy zabezpečení objektu, ale nejen to. Kromě hlídání umožní také ovládání domácnosti na dálku i přednastavení nejrůznějších automatických funkcí.

Kvalitní zařízení je nezbytností

Při výběru elektronického zabezpečovacího systému (EZS) by neměla být hlavním kritériem cena, i když i ta je důležitá, ale především jeho schopnosti v poměru k hodnotě majetku, který chceme ochránit. Finanční náklady na zabezpečovací systém se odvíjí od ceny dané nemovitosti a jejího vybavení, je tedy rozdíl, zda chceme chránit byt, rodinný dům či firemní objekt. Současně cena tohoto majetku bude vždy několikrát vyšší, než náklady na zabezpečovací systém, neměli bychom tedy jistě šetřit za každou cenu. Spolehlivý a kvalitní výrobek by měl mít atest podle normy ČSN EN 50131-1 pro systémy EZS a současně by měl být také schválen Českou asociací pojišťoven. Jestliže systém využívá i radiové či telekomunikační zařízení, musí mít také ono atest ČTÚ. Splnění těchto kritérií je nejen určitou zárukou kvality daného zabezpečovacího systému, ale také akceptovatelnosti systému pojišťovnami, které zohledňují nadstandardní ochranu majetku slevami v pojištění. Pokud jde o montáž zabezpečovacího zařízení, nedoporučuje se instalace svépomocí, protože spolehlivé a bezproblémové fungování systému je zaručeno nejen kvalitními prvky, ale také odbornou instalací. Instalace odbornou firmou bývá současně opět podmínkou uznání systému pojišťovnou.

S drátem nebo bez drátu?

Zabezpečovací systémy můžeme obecně rozdělit na drátové a bezdrátové. Jednotlivé prvky drátových systémů jsou navzájem propojeny kabely, jimiž se přenáší potřebné napětí i informace, bezdrátové systémy komunikují navzájem radiově, snímače však vyžadují bateriové napájení. Spolehlivost a bezpečnost obou typů je srovnatelná, nejmodernější bezdrátové systémy, které splňují předepsané evropské normy pro EZS, patří dokonce mezi nejkvalitnější a předstihují často i modely klasické, tedy drátové. Pokud bychom chtěli srovnávat drátové a bezdrátové systémy, tak mezi přednosti prvně jmenovaných patří nižší cena (ovšem bez potřebného instalačního materiálu a nákladů na zabudování), v jedné instalaci lze kombinovat i komponenty několika různých výrobců. Snímače nepotřebují napájení bateriemi, a tudíž ani jejich výměnu, je však třeba pravidelná kontrola celého okruhu. Naproti tomu bezdrátové systémy nabízí rychlou instalaci bez závažných stavebních zásahů, instalovanou sestavu lze později libovolně rozšiřovat či naopak odinstalovat. Bezdrátové typy nepotřebují pravidelné kontroly, mají samotestovací funkci, která upozorní na případné poruchy. Ta signalizuje také potřebu výměny baterií ve snímačích.

Ochrana vnějšího pláště budovy

Při instalaci zabezpečovacího systému je zohledněna zranitelnost jednotlivých částí objektu. Z hlediska neoprávněného vniknutí jsou nejslabšími místy otvory, tedy okna a dveře, a z nich dveře vstupní. Ty by měly být vybaveny kvalitním bezpečnostním mechanickým zámkem jako prvotní zábranou proti otevření. V rámci EZS jsou dveře opatřeny magnetickým detektorem, který v případě otevření dveří vyšle signál na ústřednu. Během stanovené nastavené doby musí dojít k odjištění systému, jestliže se tak nestane, je vyhlášen poplach neoprávněného vstupu. Další součástí systému je tedy zařízení pro odjištění systému, kterým může být buď ovládací panel s klávesnicí – jeho prostřednictvím se zadává kód, další možností je radiové dálkové ovládání. U dálkového ovládání se používá zabezpečený plovoucí kód, který znemožňuje zkopírování. Stejně jako vstupní dveře lze zajistit i další vstupní otvory. U skleněných výplní ho lze doplnit ještě detektorem roztříštění skla, instalovaným v dané místnosti. Kvalitní modely navíc bezpečně odliší skutečné rozbití okna od jiných podobných zvuků.

Vnitřní zabezpečení

Pro ochranu interiéru se používají pohybové snímače nebo takzvané infrapasivní snímače, které vyhodnocují teploty v místnosti a na základě výsledků jsou schopny spolehlivě rozpoznat pohyb člověka v prostoru. Infrapasivní snímače je třeba vybírat podle konkrétního místa určení – jiné jsou pro standardní prostory či naopak pro dlouhé úzké chodby, tam, kde se pohybují zvířata, je vhodné zvolit snímače, které rozpoznají malé živočichy. Mezi standardní součást EZS, a dnes i povinné vybavení objektů, patří ochrana proti požáru či výbuchu. Nejčastěji používané jsou ionizační hlásiče, které jsou schopny okamžitě detekovat zvýšenou koncentraci kouře v místnosti. K jejich standardní výbavě patří také sirénka, která upozorní obyvatele objektu na hrozící nebezpečí. Dalšími používanými typy jsou optické a tepelné snímače. Objekty, v nichž se k topení či vaření používá plyn, by měly být vybaveny detektorem úniku plynu. Nejmodernější modely rozpoznají všechny druhy výbušných plynů, při zvýšení koncentrace nad stanovenou mez aktivují zabezpečovací systém, spustí lokální alarm a umožňují také automatické uzavření přívodu plynu.

Další možnosti systému

Ke kvalitě EZS přispívá také způsob ovládání. Nejkomfortnější je plně integrovaný automatický zabezpečovací a přístupový systém, který umožňuje například i monitorování dveří či ovládání zabezpečení přístupovými kartami. Současně ale umožňuje také inteligentní ovládání domácnosti – na jedno stisknutí tlačítka rozsvítí při příchodu celou předem zvolenou trasu – kupříkladu do kuchyně či do obývacího pokoje, pomocí časové funkce pak světla na chodbě opět zhasne. Zvládne i několik mechanických úkonů najednou – zatáhne žaluzie v celém objektu nebo jen v některých místnostech. Stačí pouhý stisk odchodového tlačítka, zakódování zabezpečovacího systému u vchodových dveří, či vyslání zprávy z mobilního telefonu. Stejně lze ovládat všechny domácí spotřebiče (žehličky, kávovary, sporáky, automatické pračky a podobně), vytápění, klimatizaci, osvětlení nebo audio a video techniku.

Moderní digitální detektory jsou softwarově ovládány, signál detekovaného pohybu je převeden do číslicové podoby a digitálně zpracován. Absence analogových prvků zajišťuje vysokou přesnost a spolehlivost systému, minimalizaci šumu a bezpečný převod všech dat, a tedy eliminaci rizika falešných poplachových hlášení. Nejmodernější technologie, založené na automatickém počítání impulsů, převádí pohybové signály na pulsní výstup, který vyhodnotí, zda zjištěná pohybová energie odpovídá stavu poplachu. Následně je změřena a uložena do paměti pro možnost dalšího zpracování. Procesor na základě uložených informací rozhoduje o typu přijaté energie a zamítá nepohybové signály.

Centrální řízení

Základním požadavkem na zabezpečovací systém je kromě spolehlivosti také snadná instalace, jednoduché ovládání, dodatečná rozšiřitelnost a bezproblémová opravitelnost. Základem každého zabezpečovacího systému je ústředna, která vyhodnocuje veškeré impulsy z instalovaných snímačů, čidel a ovládacích zařízení. Na základě získaných výsledků dále rozhoduje o vyhlášení poplachu. Pro uvědomění majitele objektu o poplachu se používají moduly, které využívají buď pevnou telefonní linku, nebo mobilní síť. K pevné lince může být připojen samostatný nebo integrovaný automatický telefonní hlásič, který v případě poplachu uvolní telefonickou linku, je-li blokována, vytočí uživatelem nastavená telefonní čísla a přehraje na ně zprávu o poplachu. V případě bezdrátové nástavby je možné systém ovládat na dálku, a to pomocí telefonu s tónovou volbou, jehož prostřednictvím lze připojovat nebo odpojovat jednotlivé skupiny, případně ovládat výstupy, například vjezdovou bránu či garážová vrata. Systém je možné také řídit, nastavovat a sledovat pomocí speciálního software z PC. Pro vyšší bezpečnost jsou ale doporučovány hlásiče, které využívají GSM bránu. Nejlepším řešením je pak GPRS připojení k centralizované ochraně objektů, kde je dané spojení nepřetržitě sledováno a v případě poplachu je na místo vyslána profesionální ostraha z místa, kde se objekt nachází.