Energetická náročnost budov a jejich tepelná ochrana z hlediska legislativy

Základem snížení energetické náročnosti budov jsou úpravy jejich stavebního řešení, které se obvykle označují souhrnným pojmem „zateplování budov“, odborně „tepelná ochrana budov“. Zateplování budov patří mezi výjimečné stavební technologie, které jsou velmi přátelské k investorovi.

Běžné stavební technologie při provedení stavby nebo její úpravy nepřinášejí investorovi bezprostředně finanční návratnost – návratnost je zde nepřímá ve vytvoření podmínek pro podnikatelský záměr. Zateplování budov se liší. Patří k malé skupině stavebních technologií, které jsou přímo finančně návratné. Je to samozřejmě tím, že zateplování budov vede k úsporám energie na vytápění a tím i k finanční úspoře. S rostoucí cenou energie se přitom doba investiční návratnosti zkracuje.

Není nic lepšího, než investovat do energeticky úsporných stavebních úprav v době, kdy jsou stavební materiály a výrobky relativně levné a trh stavebních prací není přeplněný ani příliš drahý. Za nízkou cenu tak získáme trvalý zdroj úspor energie. Příjemné na tom je, že se tyto úspory výrazněji projeví při očekávaném nárůstu cen energie. Jistě přitom není zanedbatelné, že tyto úspory narůstají v době naší snížené ekonomické činnosti v důchodovém věku. V podstatě lze tedy zateplování budov označit za nejlepší způsob důchodového pojištění.

Tato technologie pomáhá často při řešení bytové krize. Umožňuje upravit rekreační stavby na trvale a úsporně obyvatelné, což uvolní původně užívané byty – obvykle ve prospěch dalších členů rodiny.

Zateplování budov je také jedním ze základních zdrojů možného snižování emisí. Obvykle je to efektivnější činnost, než dosud prosazované zajišťování náhrady klasických zdrojů energie obnovitelnými zdroji. Avšak i pro obnovitelné zdroje energie, pokud je chceme využít na vytápění, je výrazné zateplení budovy nutnou počáteční podmínkou – to se však ke škodě investora často zanedbává. Výši skutečně dosažených přínosů však výrazně ovlivňuje kvalita návrhu i provedení.

Závaznost požadavků na tepelnou ochranu budov

Požadavky jsou uvedeny v české technické normě ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, její platné znění je z dubna 2007. Na tuto normu se odkazují:

• Stavební zákon č. 183/2006 Sb. (prostřednictvím normových hodnot v prováděcí vyhlášce o obecných technických požadavcích na výstavbu č. 137/1998 Sb.),
• zákon o hospodaření energií č. 406/2006 Sb. (prostřednictvím porovnávacích ukazatelů v prováděcí vyhlášce o energetické náročnosti budov č. 148/2007 Sb.).

Uvedené odkazy v závazných předpisech, kterými se zajišťuje veřejný zájem na kvalitě budov, činí požadavky v ČSN 73 05440-2 také závaznými.

Energetický štítek obálky budovy

Tento energetický štítek je dílčím hodnocením v rámci komplexního sledování energetické náročnosti budov, kterým se popisuje kvalita zateplení obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Je obdobou známých energetických štítků elektrických spotřebičů.

Je výborným nástrojem pro dílčí hodnocení stavebně energetických úprav obvodových konstrukcí budov, které tvoří obálku budovy. Používá se například při prokazování kvality navrhovaného zateplení budov přihlášených k dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP), při architektonických soutěžích.

Grafická podoba Energetického štítku obálky budovy. Štítek obálky budovy je vyjadřuje dílčí, ale nejvýznamnější položku v celkovém energetickém hodnocení budovy, které se dokládá souhrnným průkazem a štítkem ENB.

Energetický štítek obálky budov klasifikuje stavební řešení budovy do sedmi kategorií od A do G. Tedy od velmi úsporných v kategorii A až k mimořádně nehospodárným v kategorii G.

Barevná stupnice šipek A až G je grafickým vyjádřením výsledku normového hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla U_em obálky budovy.

Součástí energetického štítku obálky budovy je protokol, který obsahuje vlastnosti a podmínky jednotlivých konstrukcí obálky budovy a přehledný výpočet bilance úniků tepla obálkou budovy. Z protokolu je zřejmý podíl jednotlivých konstrukcí obálky budovy na dosaženém hodnocení (a nasnadě i závěr, na které konstrukce je vhodné se zaměřit).

Povinnost hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla U_em obálky budovy platí pro novostavby a větší změny dokončených budov (stejně jako dále popisovaná povinnost průkazů ENB), avšak již s termínem platnosti současné normy od počátku května 2007.

Zpracování výsledku do grafické podoby energetického štítku obálky budovy již povinné není, je však vhodné pro snazší prezentaci izolační kvality stavebního řešení budovy.

Nejedná se přitom o převratnou změnu, obdobná povinná hodnocení a nepovinný energetický štítek jsou v tepelně technické normě ČSN 73 0540-2 již od roku 2002.

Průkaz energetické náročnosti budovy

Je výsledkem hodnocení celkové energetické náročnosti budovy (ENB). Hodnotí nejen stavební řešení budovy (které je základem), ale souhrnně bilanci všech základních dodávaných energií při provozu budovy podle vy-hlášky č. 148/2007 Sb.

Jedná se tedy o součet dílčích potřeb energií na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení.

Zohledňují se účinnosti technických zařízení v těchto energetických systémech budovy, včetně ztrát energie po cestě k místu konečné spotřeby. Respektují se přitom využitelné tepelné zisky.

Průkaz ENB obsahuje jednak protokol a jednak grafické znázornění (štítek), jejichž náležitosti podrobně popisuje vyhláška č. 148/2007 Sb.

Kdo má povinnost dokládání průkazu ENB a od kdy platí

Průkazem ENB dokládá podle odst. 2 v § 6a zákona č. 406/2006 Sb. vlastník budovy, společenství vlastníků a u novostaveb stavebník splnění požadované nízké energetické náročnosti budovy a splnění porovnávacích ukazatelů. Je dokládán jako součást dokumentace:

• při výstavbě téměř všech nových budov,
• při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m², které ovlivňují jejich energetickou náročnost.

Za větší změnu dokončené budovy se přitom považuje taková změna, která probíhá na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště obálky budovy, nebo změna technických zařízení ovlivňující více než 25 % původní celkové spotřeby energie.

Celková podlahová plocha se přitom zjišťuje jako součet půdorysných ploch všech podlaží měřených mezi vnějšími stěnami, bez nevytápěných sklepů a oddělených nevytápěných prostor.

Nejedná se tedy jen o povinnost doložit průkaz ENB, ale o realizační povinnost splnit požadavek na nízkou energetickou náročnost budovy.

Tato povinnost platí podle § 15 zákona č. 406/2006 Sb. s účinností od počátku ledna 2009.

Dalším okruhem povinných jsou podle odst. 6 v § 6a zákona č. 406/2006 Sb. provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy, které mají celkovou podlahovou plochou větší než 1 000 m². V těchto budovách musí být na veřejně přístupném (dobře viditelném) místě umístěn průkaz ENB.

V tomto případě se nejedná nutně o realizační povinnost zajistit požadovanou ENB, ale jen zpracovaný průkaz ENB (obdobně jako energetické audity).

Od července 2007 byla tato povinnost uváděna ve správních deliktech zákona v § 12a s termínem do 4 let od nabytí účinnosti zákona, tj. s termínem od července 2010.

To však již neplatí, neboť změna zákona č. 393/2007 účinná od počátku ledna tohoto roku původně uvedený termín pro veřejné umísťování průkazů ENB zrušila. To znamená, že pro provozovatele uvedených budov platí povinnost vyvěšení průkazů ENB nově již od ledna 2008.

Nevyvěšení se považuje za správní delikt s pokutou do 1 000 000 Kč. Tato povinnost zatím zřejmě uniká obecné pozornosti.

Současným problémem je však neproveditelnost této zákonné povinnosti do doby přezkoušení oprávněných či autorizovaných osob ke zpracování průkazů ENB podle bodu 7 v § 6a zákona. Seznam přezkoušených oprávněných či autorizovaných osob bude zveřejněn na webových stránkách MPO ČR.

Výjimek ze všech výše uvedených povinností není mnoho, jsou souhrnně uvedeny v odst. 8 v § 6a zákona č. 406/2006 Sb.

Energetický audit budovy

Je souhrn informací o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a energetických hospodářstvích.

Jako nástroj pro energetické užívání budov se uplatňuje od roku 2001 (podle vyhlášky č. 213/2001 Sb. a vyhlášky č. 425/2004 Sb. k zákonu o hospodaření energií; tyto vyhlášky nadále platí i se změnou zákona).

Je cenný zejména tím, že analyzuje vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti s hlediska technického, environmentálního a zejména ekonomického. Jedná se tedy o speciální případ technicko-ekonomické studie proveditelnosti. Tato hodnocení v energetickém auditu tvoří garantovaný technicko ekonomický podklad:

• pro investiční rozhodování v oblasti, kde se dosud vycházelo z odhadů,
• pro stanovení výjimek z tepelně technických požadavků při změnách budov,
• pro rozhodování o státních podporách (v této oblasti byl nově nahrazen jednak jednoduchou formou energetického štítku obálky budovy při zateplování a při komplexních stavebně technologických úpravách budov průkazem energetické náročnosti budov),
• pro jednání s bankami o příznivějších úvěrech,
• nově pro výběr doporučených opatření ke snížení energetické náročnosti povinně vyžadovaných v průkazu ENB.

Z uvedeného výčtu je zřejmé, že dobře zpracovaný energetický audit je nadále výborným podpůrným podkladem i při zavádění nových průkazů energetické náročnosti budovy.

Závěr

Úspory energie v budovách jsou s rostoucí cenou energie na vytápění výhodnou a stabilní oblastí pro investice. Základem úspor je stavební řešení.

Každý dům je třeba individuálně posoudit a nalézt vyvážený soubor navzájem se doplňujících energeticky úsporných úprav. Účinek stavebních úprav lze doložit energetickým štítkem obálky budovy podle platné ČSN 73 0540-2 z roku 2007.

Je třeba vybrat nejvhodnější systém zateplení pro specifické podmínky konkrétního domu, navrhnout materiály a výrobky pro zateplení, jeho dimenze a detaily, včetně návazností.

V neposlední řadě je nutné zajistit správné provádění odbornou firmou, s průběžně kontrolovanou kvalitou provedení technickým dozorem stavebníka.

Energeticky úsporné úpravy obvodových plášťů budov jsou základem pro docílení požadované nízké energetické náročnosti budov, dokladované průkazem ENB povinně od ledna 2009 a vyvěšované v budovách pro veřejnost povinně od ledna 2008.

Literatura:

[1] ČSN 73 0540-2 „Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky”, platné znění z dubna 2007. ČSNI Praha.
[2] Machatka M., Šála J., Svoboda P.: Kontaktní zateplovací systémy. Příručka pro navrhování a provádění, ČEA+CZB +ČKAIT, Praha, 1998, 47 str., 148 lit.
[3] Tepelná ochrana budov, Odborný dvouměsíčník pro úspory energie a kvalitu vnitřního prostředí zateplováním budov, CZB+ČKAIT, Praha, od roku 1998.
[4] Šála J.: Zateplování budov. Rekonstrukce (Stavební kniha), EXPO DATA Brno + ČKAIT Praha, 1999, str. 83–98, 6 lit.
[5] Šála J.: Zateplování budov, GRADA PUBLISHING Praha, 2000.
[6] Šála J., Machatka M.: Zateplování v praxi. Provádění vnějších kontaktních zateplovacích systémů, GRADA PUBLISHING Praha, 2002.
[7] Šála J., Machatka M.: Tepelně technické vady a poruchy panelových budov a jejich sanace, OPET CR – KEA Energetická agentura spol s.r.o., Brno, 2002.
[8] Šála J., Chaloupka K.: Ploché střechy a pěnový polystyren, Izolační Praxe 3, Sdružení EPS, Kralupy nad Vltavou, 2002.
[9] Šála J.: Obvodové stěny a pěnový polystyren, Izolační Praxe Sdružení EPS, Kralupy nad Vltavou.
[10] Zákon č. 406/2006 Sb., úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá z pozdějších změn
[11] Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.
[12] Šála J., Machatka M., Svoboda P.: Tepelně technický návrh vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů (ETICS), Technická pravidla CZB ČR, Praha, TP 01- 2007
[13] Hejhálek, J.: Evropské Průkazy energetické náročnosti od ledna 2006. Nové průkazy přinesou podstatnou změnu v metodice stanovení a hodnocení energetické náročnosti budov. Stavebnictví a interiér 7/2005, str. 52, http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/evropske-prukazy-energeticke-narocnosti/.