Evropské Průkazy energetické náročnosti od ledna 2006. Nové průkazy přinesou podstatnou změnu v metodice stanovení a hodnocení energetické náročnosti budov.

Nejpozději 4. ledna 2006 musí být do národních předpisů implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. Směrnice zakládá institut povinného hodnocení energetické náročnosti určených budov, které bude doloženo Průkazem energetické náročnosti budov (PEN). Ten bude muset být předložen při výstavbě budovy a také při každém jejím převodu, pronájmu apod. To a další podrobnosti řekl to na semináři Nadace ABF člen implementačního týmu Jiří Šála.

PEN připomíná známé automobilní technické průkazy. Bez nich nelze auta vyrábět, prodávat ani zapůjčit, mají-li sloužit svému účelu, tzn. k jízdě. Podobně lze od 4. ledna 2006 budovy stavět, prodávat a pronajímat jen s PEN, který doloží splnění požadované energetické náročnosti.

Průkazy energetické náročnosti
PEN bude mít platnost deset let, před uplynutím této doby a také před každou rozsáhlejší stavební úpravou, větší změnou systému zásobování teplem a energií nebo když dojde k významné změně užívání budovy (obecně vždy, změníli se podstatně celková energetická spotřeba budovy), bude nutné podstoupit nové hodnocení a vydat nový PEN. Povinnost vydávat PEN a splnit energetickou náročnost budovy bude zakotvena v zákoně (zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění připravované novely, která by měla vejít v platnost na podzim 2005). Zákon stanoví zároveň sankci za nesplnění této povinnosti. Prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu (zejména vyhláška MPO č. 291/2001 Sb.) projdou taktéž podstatnou novelizací. Evropská směrnice známá pod zkratkou EPBD (Energy Performance of Building Directive) tak prostřednictvím zmíněných novel zákona č. 406/200 Sb. a navazujících vyhlášek dojde své implementace v našem právním řádu.

Směrnice EPBD
Čas na implementaci směrnice, která by už od 4. ledna 2006 měla být plně účinná, již z velké části vypršel. Podle Jiřího Šály² musí Česká republika k plné implementaci připravit, projednat a schválit řadu dokumentů, zákonem počínaje, vyhláškami a normami konče. Malou útěchou může být, že v ostatních zemích EU je situace obdobná. Proces implementace může ztížit to, že dosud neexistuje oficiálně vyhlášený překlad směrnice. Za úřední verzi překladu se považuje projednaný překlad ÚNMZ – SE 07f, 27/5/2003 ve znění ÚNMZ – CTP 3/6/2003. Novela zákona č. 406/2000 Sb. je nyní předložena k projednání vládou a parlamentem a zákon by měl od podzimu 2005 platit. Novely navazujících vyhlášek budou vydány později, stihnout by se všechno mělo do konce letošního roku.
Zcela zásadní rozdíl v hodnocení energetické náročnosti podle EPBD ve srovnání se zákonem č. 406/2000 Sb. v dosud platném znění je, že směrnice EPBD stanoví energetickou náročnost budovy z hlediska kompletní dodávky energie (vyjádřené v úrovni prvotní energie, často označované v technickém slangu jako „primární energie“), tzn. včetně zabudovaného osvětlení, ohřevu teplé vody, chlazení a větrání. Klade tedy důraz na stavební a zároveň i technické řešení budovy. Neposuzuje budovu pouze z pohledu spotřeby tepla na vytápění, tedy jen z velikosti šíření tepla obálkou budovy, jak tomu je a bude do konce roku 2005.
Metodu výpočtu a hodnocení energetické náročnosti budovy stanoví novelizovaná vyhláška MPO č. 291/2001 Sb., s předpokládaným novým názvem „o podrobnostech stanovení energetické náročnosti budov a zpracování průkazu energetické náročnosti budov“, která se bude odkazovat mj. na výpočtové nástroje v normách (z našich zejména v revidované ČSN 73 0450, přejatých ČSN EN či ČSN EN ISO, z připravovaných pEN a pEN WI na podporu směrnice EPBD budou převzaty potřebné dokumenty jako pČSN). Tím se stanou příslušná normová ustanovení závazná. Hlavní idea a vypovídací hodnota výpočtu tedy podstatně rozšiřuje dosud platné, staré znění vyhlášky. Postup je následující:
A. Nejprve se podle vyhlášky vypočítá předepsanou denostupňovou (sezónní)³ , měsíční či hodinovou metodou celková potřeba energie posuzované budovy při započítání konkrétního řešení stavebních konstrukcí, orientace budovy, způsobu jejího zásobování energiemi na vytápění a chlazení (včetně větrání a klimatizace), osvětlení a ohřev teplé vody při standardizovaném užívání budovy. Zahrnutím účinnosti technických zařízení, energie a způsoby konverze energie. Teprve z této energetické náročnosti lze korektně stanovit snížení emisí CO2 a další environmentální vlivy. Pro stávající budovy s požadovanou menší přesností hodnocení (např. při převodech, pronájmech apod.) se kromě výše uvedeného bilančního hodnocení („asset rating“), které je založeno na výpočtovém stanovení potřeby energie, připouští i operativní hodnocení („operational rating“), založené na hodnotách potřeb či dodávek energií zjištěných měřením. Údaje zjištěné měřením však musí být předepsaným způsobem převedeny na standardní klimatické podmínky a podmínky standardního užívání.
B. Souběžně, popř. následně, se provádí stejnou výpočtovou metodou referenční výpočet stejných energetických veličin pro referenční budovu, tj. modelovou budovu se stejnou geometrií jako má budova posuzovaná, za stejných klimatických podmínek a stejného standardizovaného užívání, avšak pro jednoznačnou (referenční) orientaci budovy a pro její určené (referenční) zásobování energií. Při výpočtu se přitom uvažují požadované / doporučené vlastnosti obálky budovy a požadované / doporučené vlastnosti technického zařízení budovy na vytápění, větrání, chlazení, popř. klimatizaci, osvětlení a ohřev teplé vody. Získá se tak tzv. požadovaná / doporučená energetická náročnost budovy. Hodnocení energetické náročností budovy se pak provádí srovnáním s energetickou náročností budovy stanovenou podle bodu A). Hodnocení se tedy neprovádí přímým porovnáním se změřenou energetickou spotřebu domu (která ve skutečnosti velmi závisí na proměnném chování jeho obyvatel a proměnlivém počasí), neboť by to bylo nic neříkající srovnávání hrušek s jablky. Hodnocená budova musí být navržena a provedena či změněna tak, aby její energetická náročnost nebyla vyšší než požadovaná. Podrobný postup stanoví novelizovaná vyhláška MPO č. 291/2001 Sb.
C. Průkaz energetické náročnosti budovy je pak soubor údajů dokladující hodnocení energetické náročnosti budovy podle A), B), včetně grafického vyjádření výsledku hodnocení pomocí energetického štítku. Ten vyjadřuje plnění požadavku evropskou normou předepsaným poměrem mezi stanovenou energetickou náročností budovy a požadovanou energetickou náročností budovy Především u veřejných budov, popř. jiných určených budov s velkým pohybem lidí, bude povinnost veřejného vyvěšení PEN, včetně referenčních hodnot vnitřních teplot.
Výpočet, způsob hodnocení a zejména pak hmotný výstup, tzn. pro určené budovy povinný Průkaz energetické náročnosti budovy, včetně Energetického štítku, a snížení energetické náročnosti těchto budov na požadovanou úroveň, završuje proces implementace EPBD do českých předpisů prostřednictvím novely zákona č. 406/2000 Sb. a novelizovaných navazujících vyhlášek.

Co to bude znamenat?
Nové „průkazy energetické náročnosti budov“ se budou od starých „energetických průkazů“ natolik lišit v metodice hodnocení, že je nelze navzájem zaměňovat. Staré energetické průkazy se přestávají po Novém roce 2006 provádět. Pořízení nových průkazů energetické náročnosti budov bude u určených budov vyžadováno pod sankcí. Podle Jiřího Šály Evropská Unie vyčlenila pro účely vydání prvotního Průkazu energetické náročnosti budovy podle nových pravidel dotační titul. To může být útěchou pro ty, kteří absolvovali energetický audit postaru a v krátké době je čeká nové posuzování. Ke zpracování nového hodnocení energetické náročnosti budov a tomu odpovídajících průkazů budou využity již zpracované energetické audity.
Hodnocení energetické náročnosti budov přitom nenahrazuje ani nesupluje energetické audity, které jsou specializovanou studií proveditelnosti navržených energeticky úsporných úprav, i když ovlivní způsob jejich budoucího zpracování.

Hodnocení se musí provádět pro určené různé druhy budov vyjmenované v zákoně. Budovy, které budou požadavky zákona plnit lépe, budou mít úroveň energetické náročnosti budovy = 100 %, nevyhovující budou budovy s úrovní energetické náročnosti budovy > 100 %. Požadovanou úroveň energetické náročnosti budov musí splňovat všechny novostavby až na výjimky uvedené v novele zákona č. 406/2000 Sb. Stavební úřad a inspektor, kterého jako zcela nový institut zakládá nový stavební zákon, nevyhovující novostavbu nepovolí. To však není příliš zásadní rozdíl od dnešního ustanovení zákona, který prostřednictvím vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb. vyžaduje teplenou ochranu a nízkou energetickou náročnost budov - a tím činí závaznými (povinnými) požadavky ČSN 73 0540, včetně požadavku stavebně energetického. Těmto požadavkům nevyhovující novostavbu by stavební úřad ani teď neměl povolit: Nová povinnost podle novely zákona č. 406/2000 Sb. bude pouze komplexnější o další součásti energetické bilance (chladnutí budovy, osvětlení, teplá voda, technická zařízení budovy). Pro určené stávající budovy, tj. budovy s podlahovou plochou nad 1000 m², jejichž změna zasáhne více než 25 % obvodového pláště budovy a u kterých jsou úpravy technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné, bude nyní povinnost realizační – tj. docílit požadovanou energetickou náročnost. Pro poněkud jinak určené povinné stávající budovy (s celkovou spotřebou energie nad 700 GJ; rozsah budov podle tohoto původního vymezení je srovnatelný s novým určením) byla dosud pouze nařízena povinnost provést energetický audit - ovšem bez časově určené povinnosti v auditu navržené úpravy realizovat
U nových budov, jejichž podlahová plocha převyšuje 1000 m², je nová povinnost hodnotit technickou, environmentální a ekonomickou proveditelnost alternativních systémů výroby a dodávky energie. Tím se myslí využití obnovitelných zdrojů energie, tepelných čerpadel, energie ze slunce, větru apod.

Závěr
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov, která bude za několik měsíců implementována prostřednictvím novely zákona č. 406/ 2000 Sb. a navazujících vyhlášek, zejména vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. do českých předpisů, a která by počátkem roku 2006 měla vstoupit v plnou platnost, znamená podstatnou změnu v hodnocení energetické náročnosti budov a zakládá pro majitele budov nové povinnosti. Naplnění směrnice znamená naprosto odlišný pohled na energetickou spotřebu budov, která neuvažuje jen pasivní ztráty tepla šířeného obvodovými konstrukcemi, ale též celkové energeticky úsporné řešení budov včetně chlazení, větrání, ohřevu vody, ventilace (např. spojení ventilace, vytápění a chlazení apod.) a využití alternativních zdrojů energie. Dílčí kroky výpočtu (přes novost celkového přístupu k hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti) však nejsou zásadně nové a neznámé.