Galerie Buňka

Galerie Buňka je výsledkem odvážného zadání „architektura setkávání” A1 architects na Technické univerzitě v Liberci.

Úkolem bylo projekt nejen vymyslet, ale následně jej vlastními silami zrealizovat, což by se nemohlo podařit bez pomoci a ochoty místních lidí, občanských sdružení a především kurátorky Terezy Záchové, autorky koncepce galerie Buňka. Černý hranol, opláštěný prkny opálenými tradiční japonskou technikou shou sugi ban, vznikl v střekovském parku naproti soudu během 14 dní. Celý průběh stavby s fotodeníkem je zdokumentován na www.facebook.com . Objekt se otevírá na východ velkoformátovým zasklením do čistě bílé galerie. Skrz střešní světlík prostupuje rozptýlené světlo a zajišťuje provoz galerie bez elekřiny.

Na hraně cesty začíná galerie sedacím „závětřím”, které funguje jako lavička, střecha a malé pódium a zároveň svým stíněním zabraňuje vzniku nežádoucí reflexe na skle. Střekov byl těsně po dokončeni stavby zasažen rozsáhlými povodněmi. Tato nečekaná situace přiměla umělce Richarda Loskota improvizovat a první expozicí v galerii se tak staly pytle s pískem, které měly Buňku zatížit před stoupající hladinou Labe. Rozvodněná řeka naštěstí novou galerii ušetřila a zastavila se pouhých pár centimetrů od ní. Galerie se stala přirozenou součásti svého okolí a žije svým vlastním životem, což dokládají nejen vernisáže, které zde probíhají pravidelně od zahájení provozu.

Fotogalerie