Historická budova Národního divadla září novotou

Symbolickým přípitkem na terase u Trig ve středu 9. prosince 2015 ukončil ředitel Národního divadla doc. Jan Burian a Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel OHL ŽS generální rekonstrukci fasád historické budovy Národního divadla.

„Generální oprava fasády historické budovy Národního divadla započala oficiálně v květnu 2012, a to tzv. severní etapou. Celá rekonstrukce byla rozdělena do čtyř etap,” vysvětluje ředitel Národního divadla Jan Burian. Generálním dodavatelem byla firma OHL ŽS, a.s.

Celková proinvestovaná částka z dotace Ministerstva kultury byla 135 880 610 Kč.

Rekonstrukce divadla a restaurování výzdoby

„Rekonstrukce se neomezila pouze na opravu fasád, ale i na restaurování plastik a dalších prvků architektonické výzdoby. Míra poškození některých z nich byla natolik značná, že bylo zapotřebí doplnit chybějící materiál, například část Apollonovy lyry. To vše samozřejmě s ohledem na původní materiál, na některých místech proto muselo dojít k dobarvení kamene, aby se shodoval s originální barvou,” říká Michal Štefl, generální ředitel OHL ŽS, a.s.

„Účelem projektu byla oprava obvodového pláště historické budovy Národního divadla, zejména se jednalo o rekonstrukci plastických, zdobných a uměleckých prvků. Z toho důvodu byly veškeré práce a aplikace technologií a materiálů prováděny se snahou o co nejmenší zásah do památky. S ohledem na tuto skutečnost byl široce diskutován způsob a rozsah prací a jejich postupné upřesňování v průběhu realizace. Přesné stanovení postupů se odvíjelo od stavu budovy, který jsme postupně rozkrývali,” popisuje náročnost rekonstrukce stavbyvedoucí Martin Topka z OHL ŽS, a.s.

Předmětem 1. etapy bylo severní průčelí – divácký vstup do divadla, lodžie a terasa s nejrozsáhlejší sochařskou výzdobou souboru múz s Apollonem od Bohuslava Schnircha.

„Všechny terasy během rekonstrukce byly nově pokryty izolací a následně replikou historické dlažby. Snahou bylo navrátit se k původnějšímu povrchu, pokud se zachovala dokumentace,” říká konzervátorka ND Petra Daňhelová. V lodžii byly např. použity vzory, které se uplatnily ve vstupním vestibulu a byly tak nahrazeny žulové desky z 80. let 20. století.

Součástí oprav byly i repase veškerých oken a dveří na budově a kandelábry a svítidla, která se nacházejí v exteriéru a v neposlední řadě ozdobné kovové prvky. „Svítidla se proměnila dle historické dokumentace v lodžii, na západě a jihu byly vyrobeny repliky dle Schulzových návrhů. Navrhli se také nové kovové truhlíky odlité z bronzu inspirované opět architektem Josefem Schulzem.”

„Samostatnou kapitolou bylo čištění, protože v původním projektu bylo pouze počítáno s omytím a odstraněním nečistot a lokálním chemickým čištěním. Na základě odborných konzultací se zástupci NPÚ, investorem, autorským dozorem a dodavatelem jsme přistoupili k podstatně náročnějšímu čištění metodou abraze za přispění sponzorského daru firmou Karcher,” dodává Petra Daňhelová.

Úspěšné zakončení prací

Vše probíhalo v restaurátorském režimu pod vedením hlavního restaurátora Jiřího Fialy.

Postupovalo se po etapách, ovšem abrazi bylo potřeba provést jako jeden z prvních kroků. Následně byly zrevidovány jednotlivé kamenické prvky – římsy, balustrády a sochy.

Sousoší Opery, Dramatu od Antonína Wagnera na západě a soubor múz s Apollonem byl zrestaurován a dotónován k barevnosti okolní fasády.

Další poměrně náročnou fází bylo sjednocení působení fasád, jelikož Zítkův dům je postaven především z kamenných bloků až po tambur a část bývalého Prozatímního divadla a Schulzův dům má na povrchu štukovou omítku. Tyto budovy byly iluzivní výmalbou fasád sjednoceny do celku tak, aby imitovaly kámen. Takový záměr měl i hlavní architekt Josef Zítek, který své stavby pojednával právě iluzivní výmalbou.

Samostatným řešením, které však probíhalo současně se 4. etapou, bylo statické zajištění kamenné korunní římsy, zubořezu a rohů na JV a JZ. JV roh byl stažen ocelovou výztuhou, kterou staticky navrhl Ing. Karel Fantyš již v 80. letech, proto tato akce dostala název Fantyšův roh a vyplynula během prací na 2. etapě, kdy byl zjištěn skutečný stav této kamenné římsy, kde docházelo ke statickým poruchám, v důsledku nich se uvolňovaly kusy pískovcových bloků a vznikaly tektonické praskliny.

Národní klenot

Dnešní podobu Národního divadla tvoří čtyři umělecké soubory – Opera, Činohra, Balet a Laterna magika. Pod uměleckou správu divadla patří čtyři scény – Národní divadlo, Státní opera, Stavovské divadlo a Nová scéna.

Za téměř 150 let prošlo divadlo třemi rekonstrukcemi a rozšířilo se do tří budov. Technické zázemí přesahuje možnosti původní stavby. Vystoupáte-li po kamenných schodech do podloubí a vejdete dřevěnými dveřmi do zdobeného foyer, dýchne na vás historie.

Prohlídka Národního divadla zanechala ve všech účastnících akce nezapomenutelný zážitek. Tento národní klenot, který stojí na vltavském nábřeží, si náročnou rekonstrukci opravdu zasloužil a bude dále připomínat bohatou historii českého národa v celé své kráse.