21. 7. 2003
Historická procházka se značkou RAKO
Značka RAKO je jednou z nejznámějších na tuzemském, ale i na evropském trhu v oblasti keramické průmyslové výroby, speciálních obkladových materiálů a dlaždic.
V letošním roce tato značka slaví 120. výročí vzniku a může se tak pochlubit zajímavou historií, od založení keramické továrny roku 1883 a zahájení výroby mozaikových dlaždic a šamotového zboží až po dnešní moderní technologie a výrobu. Přelom 19. a 20. století, kdy se výroba rozrostla o výrobu kachlových kamen a pórovitých obkladaček, přes produkty uměleckého charakteru a další výrobky, znamenal velký průlom na tuzemský trh. Nejstěžejnějším sortimentem zůstávají však obkladové materiály, které v 1. polovině 20. století dokázaly přeměnit tvář mnoha evropských měst a zpříjemnit nesčetně interiérů. Zajímavostí je, že např. v roce 1925 byla uvedena do provozu první tunelová pec otápěná generátorovým plynem, což ovlivnilo na dalších 60 let technologii výroby obkladových materiálů. Za celou existenci značky RAKO přispěla řada význačných českých výtvarníků a umělců nemalou měrou na estetice a kvalitě rakovnických obkladů. Důkazem je interiér kavárny hotelu Imperiál v Praze, jedna z nejzdařilejších realizací počátku 20. století, jejíž kulturní a umělecký význam je zřejmý dodnes. Byla zmíněna jména jako Emil Sommerschuh, který se právě zasloužil o propojení keramické výroby s předními umělci rakousko-uherské monarchie a došlo k navázání na starověkou keramickou tradici s využitím prvků evropské secese, nebo Jan Somoskeöy, jenž je zakladatelem projekční kanceláře a moderních metod prodeje.
Mimo tyto základní historické souvislosti byly k vidění i velmi zajímavé exponáty z doby 2. světové války, které spadaly do výroby keramických závodů RAKO, nebo návrhy dlaždic a mozaikových kolekcí jak z doby secese tak ze současnosti.
Výstavu s názvem »RAKO 1883 – 2003« zasvěceným výkladem provázel bývalý dlouholetý ředitel a současný kronikář Jiří Sedmidubský. Expozice se nachází v prostorách muzea T. G. Masaryka v Rakovníku, kde je také k shlédnutí.
Autor:
Lada Slusarčuková
Foto: Archiv firmy