I ve spánku si můžete zadělat na trvalé zdravotní problémy

Správné fungování našeho těla může ovlivnit celá řada různých faktorů. O pravidelném cvičení, nekuřáctví, či pestré a rozmanité stravě určitě mnozí z nás již slyšeli. Existuje však i další důležitý faktor, který hodně lidí zanedbává a který je neméně významný. Může způsobit ospalost, trvalé zdravotní potíže a v krajních případech i smrt.

Asi málokoho by napadlo, že tento faktor úzce souvisí s čerstvým vzduchem. Malá ložnice s kvalitními okny se může stát vážnou hrozbou pro zdraví i život. Po výměně oken a dveří za nová se přirozené větrání okenními a dveřními netěsnostmi sníží téměř k nule. Dvě spící osoby pak za pár hodin nadýchají tolik oxidu uhličitého (CO₂), že to převýší hranici 2500 ppmv, která při dlouhodobém pobytu ohrožuje i zdraví.

Za další cca 2 hodiny vystoupí obsah oxidu uhličitého na hranici 5000 ppmv. Pobyt v takto vydýchaném vzduchu je podle ASHRAE (American Society of Heating, Refridgerating and Air) přípustný ze zdravotního hlediska na dobu omezenou jen na několik hodin.

Velká rizika potom nastávají především v zimním období, které je typické zejména tím, že lidé nevětrají (ať už z důvodů tepelné pohody, či šetření za topení) a často ani nevycházejí dlouhou dobu ven.

Uvedená nebezpečí platí pro zdravé lidi. Proto není snad ani třeba podtrhávat, že pro kardiaky, astmatiky či jinak nemocné lidi je pobyt v silně vydýchaném prostředí dvojnásob nebezpečný. A úmyslně přitom mluvíme o spánku, kdy by měl člověk nabírat sil a regenerovat organismus, nikoliv jej dál zatěžovat a oslabovat.

Trvalý pobyt za zavřenými dveřmi či nedostatečné větrání spolu se špatným pitným režimem a zhoršující se stravou vyvolává další otázku. Nejsou příčinou alergií a chronických chorob, které se objevují zejména v posledních desetiletích?

Přes den, kdy se pohybová aktivita zvýší, vydýchávají osoby přibližně dvojnásobné množství CO₂. Bez větrání se tak „docílí“ rizikových hodnot za poloviční dobu. Obsah oxidu uhličitého kromě dýchání zvyšuje vaření na plynu, plynová karma, květiny (v noci) atd.

Co je dobré vědět o vydýchaném vzduchu

Ve vydechovaném vzduchu je CO₂ zastoupen přibližně podílem 40 000 ppmv. Ve venkovním, čerstvém vzduchu je ho kolem 400 ppmv, to znamená přibližně 723 mg CO₂/m³. To je zároveň normální, zdravá hladina CO₂ ve vzduchu pro dlouhodobý pobyt podle ASHRAE. Další stupně pro dlouhodobý pobyt jsou:

• do 1000 ppmv je zdravotně akceptovatelná koncentrace CO₂. Doporučuje se pobývat v prostředí do 700 ppmv, při vyšším CO₂ bývají stížnosti na pocit těžkosti a/nebo je cítit štiplavý zápach,
• od 1 000 ppmv se začíná dostavovat celková ospalost,
• od 2 500 ppmv vznikají trvalé zdravotní potíže,
• nad 5 000 ppmv (přípustný expoziční limit, PEL) předepisuje ASHRAE časově omezený pobyt (< 8 hod.), který se krátí s rostoucí koncentrací CO₂, a
• nad 25 000 ppmv (nejvyšší přípustná koncentrace, NPK) hrozí smrt udušením.

Jediný člověk (o váze 80 kg, v klidu sedící či píšící) vydýchá nevětranou místnost 60 m³ cca za hodinu. Tím se myslí, že za hodinu stoupne obsah CO₂ o 374 ppmv na hodnotu převyšující 1000 ppmv, kdy podle ASHRAE začínají vznikat potíže. Pokud by v nevětrané místnosti trávil celý den, překročil by PEL (5000 ppmv). A to i v případě, že by celou dobu spal. Kdyby tento člověk dvě hodiny denně cvičil na rotopedu a zbytek dne odpočíval, za dva dny by překročil NPK a mohl by se teoreticky udusit!

Více o vydýchaném vzduchu v článku Vydýchaný vzduch a jak ho správně vyvětrat

Jak lze tuto problematiku řešit?

Strojním větráním s rekuperací tepla (některé z možností naleznete v oboru vzduchotechnika a klimatizace), či pravidelným větráním okny a to i v zimě (v tomto případě bychom určitě neměli jít spát se zavřeným oknem).